Málokdo o nich ví, přestože s námi žijí už několik set let. Malá populace Chorvatů (Moravských Charvátů) tradičně usazená v několika dědinách na jihu Moravy to zvláště v minulém století neměla lehké. Odkaz Moravských Charvátů se snaží oživit zájemci o jejich jedinečnou kulturu.
Utečenci před Turky dokreslovali bohaté kulturní prostředí jižní Moravy
Část etnických Chorvatů během 16. století prchala před náporem osmanských nájezdníků do severnějších oblastí Habsburské monarchie. Nejzazší výběžek chorvatského osídlení se přitom nacházel právě na jihu Moravy, v několika dědinách, kam Charváti přišli na pozvání šlechticů, kteří chtěli nové osadníky využít pro hospodářské pozvednutí svých panství. Mezi obcemi obohacenými přítomností Charvátů lze jmenovat Frélichov (nyní Jevišovka), Nový Přerov a Dobré Pole na Mikulovsku či Charvátskou Novou Ves, Poštornou a Hlohovec na Břeclavsku.
Jižní Morava se v průběhu raného novověku vyznačovala zvláštní kulturní rozmanitostí. Tolerantní prostředí Moravy 16. století přivedlo na jih země několik specifických etnických a náboženských skupin, které rozvinuly své komunity. Vedle Moravských Charvátů to jsou známí Habáni (novokřtěnci uprchlí z blízkých říšských oblastí) a početná židovská diaspora s centrem v Mikulově.
Část Charvátů se asimilovala, část si uchovala identitu
V průběhu let většina Charvátů zcela kulturně splynula původním moravským slovanským obyvatelstvem. Naproti tomu část Charvátů žijících zejména v oblastech s výraznou německojazyčnou většinou si i díky své zásadní jazykové odlišnosti uchovala svou původní identitu (ovlivněnou okolním prostředím). Dochovala se jak původní řeč, tak kroje, písničky a tradice.
Moderní doba byla pro Moravské Charváty tragická
Pokojné sousedské soužití mezi odlišnými etniky zničila moderní doba s dominantním nacionalismem. Obyvatelstvo Moravy se více či méně rozdělilo do dvou hlavních národních a politických táborů – českého a německého. Moravští Charváti se v takové situaci jevili jako překážející kuriozita, kterou je třeba včlenit do jednoho z táborů. Triumf německého nacismu přinesl tvrdou germanizaci a dokonce službu v říšské armádě, triumf českého komunismu zase označení Charvátů za “národně nespolehlivé” a jejich rozptýlení mimo původní území na jihu Moravy. Vadilo také to, že Charváti tradičně patřili mezi bohatší část obyvatelstva jihomoravských dědin.
V současnosti dochází ke skromnému kulturnímu oživení
Nevelká komunita Moravských Charvátů se v současnosti snaží o oživení odkazu a kultury svých předků. V Jevišovce (Frélichov) se každoročně na začátku září pořádá největší charvátská slavnost tzv. kiritof – tradiční hody. V Jevišovce se také připravuje vznik stálé muzejní expozice o historii a životě Moravských Charvátů na jihu Moravy. Folklórní odkaz rozvíjí Národopisný spolek Pálava z Mikulova. V roce 2017 vyšla kniha Barvy chorvatské Moravy, která komplexně pojednává o dějinách, jazyce a lidové kultuře Moravských Charvátů.
Autor: pjk, zdroj a foto: moravstichorvati.cz, Kopřivová, Lenka – Leisserová Eliška (eds.): Barvy chorvatské Moravy
1 Trackback / Pingback