Zprávy z Plzně na Vysočině? Nové regionální vysílání ČT vyvolalo kritiku, petici podpořili starostové

Studio České televize v Brně obsluhuje jen dva kraje, zatímco to v Českých Budějovicích hned čtyři včetně Kraje Vysočina.

Česká televize od začátku dubna změnila rozsah vysílání z regionálních studií v Českých Budějovicích a Plzni na Kraj Vysočina. Nesmyslné členění vyvolalo vlnu kritiky. Vznikla petice, na kterou připojili svůj podpis i starostové dotčených obcí.

Nové regionální vysílání České televize zahrnulo Vysočinu pod “jih a západ Čech”. Většina kraje se přitom rozkládá na Moravě a touto částí spáduje více k Brnu než ke krajskému městu Jihlavě, o spádovosti k podstatně vzdálenějším Českým Budějovicím a Plzni ani nemluvě. Obdobná situace pak nastává také v případě diváků ze Svitavska, kteří budou informováni o regionálním dění ze severních a severozápadních Čech.

Česká televize tak ve snaze posílit regionální vysílání spojuje vzájemně nesouvisející oblasti bez ohledu na přirozenou spádovost obcí a celých regionů. Navíc regionální pokrytí jednotlivých studií je výrazně nerovnoměrné. Zatímco vysílání pro „jihovýchodní“ a „severozápadní Čechy“ zahrnuje čtyři regiony, u „jižní“ a „severní Moravy“ jsou to pouhé dva regiony. V zájmu optimalizace by přitom dávalo smysl, aby například brněnské studio pokrývalo tři kraje včetně Vysočiny.

Změna vysílání regionálního zpravodajství veřejnoprávní televize vyvolala vlnu kritiky. Protest zaštítila Společnost pro Moravu a Slezsko, která poukazuje zejména na nesmyslné dělení pro východní část republiky. Podle jejího předsedy Ondřeje Mlejnka Česká televize novým systémem regionálního vysílání jen prohlubuje nerespektování přirozeného členění a spádovosti. „Regionální události z míst, jako je Jihlava, Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Třebíč či dokonce i od Brna asi 20 km vzdálená Velká Bíteš, budou obsluhovány ze studia v Českých Budějovicích, které jsou mnohonásobně vzdálenější než studio v Brně,“ upozorňuje Mlejnek.

Česká televize sice nabízí možnost přeladit na preferované regionální vysílání, podle Mlejnka to ale nestačí. „Diváci si samozřejmě mohou pracně naladit vysílání ze sousedního televizního regionu. Potom ovšem přijdou o zpravodajství ze své vlastní obce,“ reaguje Mlejnek. Problém se přitom netýká jen Moravy a Slezska, ale i Čech. „Proč by měl chtít obyvatel Aše sledovat regionální dění v Třebíči?“ dodává předseda Společnosti pro Moravu a Slezska.

Spolek proto vyzval Českou televizi k přehodnocení nového systému regionálního vysílání. Poslal dopis Radě České televize a generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi. Manažerka Diváckého centra ČT Miroslava Pevná v odpovědi na kritický dopis jen zopakovala možnost přeladit na preferované regionální vysílání. Snahou veřejnoprávního média je přitom podle jejích slov snaha „respektovat současné teritoriální členění a zároveň divákům rozšířit možnost výběru.“

Západní Morava podle vedení ČT patří pod “jih a západ Čech”

Protest podpořila petice

Podle kritiků naopak není nezbytně nutné, aby regionální vysílání kopírovalo hranice krajů, které nerespektují přirozenou spádovost. Současných čtrnáct krajů vzniklo v roce 2000 jako nahodilý shluk okresů kolem vybraných regionálních středisek. Jak například vzpomíná Petr Pithart, poslanci při jejich schvalování ani nevěděli, kolik jich nakonec vznikne.

Přečtěte si  Brněnská diecéze představuje jako první úřad svého druhu novou vizuální identitu a moderní přístup ke komunikaci

Společnost pro Moravu a Slezsko by v rámci optimalizace za vhodné řešení považovala zřízení moravskoslezského regionálního zpravodajství spravovaného studii v Brně a Ostravě, které by pokrývalo celé území Moravy a Slezska. Svůj požadavek také vetkla do petice kritizující záměr České televize.

„Protestujeme proti reformě regionálního zpravodajství České televize, v rámci které je celé území západní Moravy zahrnuto do oblastí spravovaných studii v Čechách. Za vyloženou lež a nehoráznost považujeme tvrzení České televize, které označuje celé území západní Moravy za Čechy,“ stojí v textu petice.

K tomuto dni nasbírala přes tři sta podpisů. Mezi signatáři jsou i starostové dotčených obcí. „Jako starosta obce Otín (na Jihlavsku, pozn. red.), která se nachází na území Moravy, cítím povinnost podepsat petici,“ píše Jan Vilímek. Petici dále podepsal například starosta obce Zubří (Novoměstsko) Jiří Havlíček a  starosta obce Čáslavice (Třebíčsko) Pavel Vařbuchta.

Na petici postupně přibývají podpisy z celé Moravy i Čech. Nejvíc signatářů pochází právě ze západní části Moravy. „V našem regionu máme bližší vazby na Znojemsko a jižní Moravu,“ připojila komentář Helena Nekulová z Moravských Budějovic, které se nacházejí na území Kraje Vysočina. „Morava není v Čechách, Žďár nad Sázavou není v Čechách. Chci zprávy z Moravy, ne jižních Čech,“ požaduje Lukáš Kadlec ze Žďáru nad Sázavou. „Podepisuji, protože Slavonice byly, jsou a budou vždycky na Moravě,“ připojil se Luděk Lély ze Slavonic, které jsou součástí území Jihočeského kraje.

Šetření za jakou cenu?

Část signatářů petice poukázala na vhodnost dělení regionálního vysílání dle tradičních zemí vzhledem k nutným úsporám. Česká televize jim čelí z důvodu nedostatečných příjmů, což je dáno tím, že koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média zůstávají od roku 2005 ve stejné výši.

Podle rozhlasového publicisty Jiřího Plocka je tento fakt dostatečným důvodem pro jejich navýšení. Naznačuje také možnost rozvoje regionální tvorby jako projevu skutečné decentralizace, ke které v České republice ve skutečnosti nikdy nedošlo. Pahýlovitá reforma regionálního vysílání ČT je ovšem spíše vodou na mlýn jejím kritikům, kterým by ponechání současné výše koncesionářských poplatků či dokonce úplný zánik veřejnoprávních médií těžké spaní nepřinesl.

autor: pjk, foto: Česká televize

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*