Rekordní rok pro sýčka obecného: Jižní Morava hlásí nejúspěšnější hnízdní sezónu za 10 let

Dosud nejlepší výsledky za posledních 10 let přinesl v roce 2024 projekt na ochranu sýčka obecného na jižní Moravě, které ho se účastní Zoo Brno a ČSOP Břeclav a další subjekty.

Během monitoringu více než 140 lokalit ležících především v okresech Břeclav a Brno-venkov bylo potvrzeno, že se sýček vyskytuje na pěti lokalitách. Což je nárůst oproti minulým letům, kdy byl potvrzen výskyt většinou jen na 2-4 lokalitách. „Ačkoliv se sýčci i přes mírný nárůst zatím stále vyskytují jen na zlomku lokalit, je tento výsledek velmi cenný a umožňuje nasměrovat maximum ochranářských aktivit právě do těchto území. Naším cílem je udržení a postupné rozšiřování jejich populace,“ říká ornitolog Libor Opluštil z Českého svazu ochránců přírody. „Na dvou lokalitách ptáci vyvedli úspěšně celkem 4 mláďata a dvě hnízdění byla neúspěšná z důvodu úhynu samice. Tyto údaje z terénu ukazují, že sýčkům je potřeba nadále pomáhat.“ doplnil Opluštil.

Aktuálně sýčkové na našem území obývají lokality navázané na zemědělské objekty, a to z důvodu lepší dostupnosti potravy a nabídky úkrytů. „Je to poměrně neintuitivní druh a často se stává, že se stanou obětí některé z technických nástrah, které se nacházejí v okolí. Mohou to být například fukary ze zemědělských stavení nebo nekryté nádrže s vodou, které mají kolmé stěny,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.

V Zoo Brno jde o nejdéle běžící projekt ochrany přírody

ČSOP Břeclav z tohoto důvodu v terénu vyhledává a zajišťuje tyto technické pasti a připravuje ptákům bezpečné hnízdní příležitosti. Ve vybraných lokalitách věší budky, o které se pak stará. Větší část budek je umístěna v areálech zemědělských podniků, část je na stromech v ovocných sadech, parcích a alejích a od roku 2022, po domluvě s AOPK a energetiky z EgD, pokusně také na vybraných sloupech elektrického vedení. Na některých lokalitách se pracovníci věnují i sekání porostů, aby malým sovám, které loví na zemi hmyz, žížaly a myši, zajistili lepší přístup k potravě.

V České republice zůstává podle posledních informací už jen přibližně 85 lokalit s potvrzeným výskytem sýčka obecného a existence každého kompletního hnízdního páru je pro zachování jejich populace velmi důležitá. Odchovaná mláďata se od místa, kde se vylíhla, příliš nevzdalují. Po osamostatnění zůstávají nejčastěji v okruhu do 5 km od svého hnízda.

Spolupráce Zoo Brno a ČSOP Břeclav na ochraně sýčka obecného na jižní Moravě trvá již přes 20 let. „Zoo jej realizuje v rámci svého programu podpory ohrožených druhů místní fauny spolufinancovaného z prostředků MŽP. V Zoo Brno jde přitom o nejdéle běžící projekt ochrany přírody. Zahrada má dva chovné páry a desítky odchovaných mláďat, která využívá při chovatelské spolupráci mezi zoologickými institucemi,“ uvedl Suvorov.

ČSOP Břeclav se praktické ochraně sýčků obecných věnuje od roku 1990. Zajišťuje monitoring populace sýčků ve vybraných jihomoravských lokalitách a péči o speciální hnízdní budky. Na aktivitách na podporu tohoto ohroženého druhu se podílí i Agentura ochrany přírody a krajiny a Česká společnost ornitologická.

Velký problém pro sýčky představuje automobilová doprava

Sýček obecný je z důvodu velkého poklesu početnosti v Červeném seznamu ptáků České republiky a je zařazen mezi silně ohrožené druhy. V roce 2020 byl na národní úrovni schválen záchranný program, jehož cílem je postupná obnova populace.  Ve sledovaném území Jihomoravského kraje se sýčci ještě před 15 lety vyskytovali na 13-15 lokalitách, pak ale nastal razantní propad a nyní populace sýčků opět velmi pozvolna roste. Významný pokles početnosti populací byl bohužel zaznamenán u většiny druhů ptáků zemědělské krajiny, což je dáno především intenzívním hospodařením a proměnami krajiny. Sýčkům se obecně daří více na jihu Evropy, a to v oblastech, kde je tradiční stepní pastevectví (od nás nejblíže např. v Maďarsku). Velký problém pro sýčky v Evropě představuje automobilová doprava, část ztrát působí také přirození predátoři (zejména kuny, kočky, větší druhy sov – např. výři).

Sýček obecný je druh sovy z čeledi puštíkovitých vyskytující se v severní Africe a na rozsáhlém území Evropy a Asie. Jako nepůvodní druh byl zavlečen také do Velké Británie a na Nový Zéland. Jedná se o malou sovu s charakteristickým přísným výrazem, kterou v místě výskytu často prozradí pronikavé noční volání z vrcholů střech, plotů a jiných vyvýšených míst. K životu vyhledává pestrou otevřenou krajinu s mozaikou biotopů a dostupnými krátkostébelnými loveckými lokacemi nabízejícími dostatek potravy, kterou tvoří převážně hmyz, žížaly a drobní savci. Pro hnízdění si v současné době vybírá nejčastěji dutiny ve stavbách nebo speciální budky. Hnízdění v přirozených stromových dutinách nebylo v ČR už řadu let zaznamenáno.

Ve starověkém Řecku byl sýček představován jako posvátný pták spojovaný s bohyní moudrosti Athénou. V některých oblastech středověké Evropy naopak v pověrách platil za posla špatných zpráv a ohlašovatele smrti, k čemuž přispívalo i jeho tajemné noční houkání. České rodové jméno „sýček“ (v hovorové variantě „sejček“) má patrně původ ve slovesu „syčet“. Je to prý proto, že „sejček syčí, když se hněvá“.

Autor: red Zdroj a foto: Zoo Brno