Hejtmanství chce nahradit Východní Moravu značkou Zlínský kraj. Prý si lidé dosavadní název automaticky nespojují s krajem. Jenže co když právě tím dávají najevo, že úřední mapa není totéž co jejich domov? Z obyvatele Slovácka nebo Valašska přece neudělá Zlíňana skutečnost, že část jeho veřejných záležitostí spravuje úřad ve Zlíně.
K tématu: Východní Morava není dost srozumitelná, míní hejtmanství. Prosazuje značku Zlínský kraj
Hejtman Holiš si položil špatnou otázku
Centrála cestovního ruchu Východní Moravy se má od října přejmenovat na Centrálu cestovního ruchu Zlínského kraje. Hejtman Radim Holiš změnu vysvětlil slovy: „Název Východní Morava se sice používal řadu let, ale ne každý návštěvník si ho automaticky spojil právě s naším krajem.“
A proč by měl? Úkolem turistické značky přece není zkoušet návštěvníky ze správního členění republiky. Má jim říct, kam jedou a co tam mohou zažít. Pokud někdo ví, že míří na Moravu, ale nedokáže přesně nakreslit hranice Zlínského kraje, není to selhání Moravy.
Hejtmanovo zdůvodnění stojí na představě, že přirozeným měřítkem srozumitelnosti je právě kraj. Co se s ním v představách lidí neshoduje, potřebuje opravit. Jenže stejně dobře lze jeho argument obrátit: pokud si lidé se zdejším územím nespojují krajské jméno, možná je slabým článkem právě ono.
Moravan není nepovedený Zlíňan
Být Moravanem, Valachem nebo Slovákem ve smyslu obyvatele Slovácka není nedostatečně osvojená krajská identita. Je to jiný vztah k místu: k jeho kultuře, řeči, rodinné paměti a tradicím. Takový vztah nevzniká podle toho, kde sídlí hejtman.
Zlín má vlastní historii a vlastní identitu. Obojí si zaslouží propagovat. Z toho ale neplyne, že jeho jméno musí zastřešovat identitu lidí v Uherském Hradišti, Kroměříži nebo Vsetíně. Příslušnost ke správnímu celku z nich Zlíňany nedělá.
Právě v tom je nesmyslnost krajského názvu jako náhrady za Moravu. To, co může posloužit jako označení působnosti úřadu, se vydává za přirozené pojmenování celého pestrého území. Obyvatelé se pak mají poznat ve značce odvozené od sídla instituce, která je spravuje.
Valašsko smí zůstat. Morava překáží?
Kraj přitom oznámil, že jednotlivé turistické oblasti si své značky zachovají. Kroměřížsko, Slovácko, Valašsko a Zlínsko-Luhačovicko mají dál oslovovat návštěvníky pod vlastními jmény, zatímco celek zastřeší Zlínský kraj.
Tím hejtmanství samo uznává hodnotu názvů, které nejsou pouhými správními štítky. O to podivnější je, že společné moravské pojmenování má ustoupit názvu kraje. Kulturní svébytnost jednotlivých oblastí je pro propagaci užitečná, ale jejich zasazení do Moravy už se má podřídit potřebě posilovat krajskou značku.
Neznamená to zákaz slova Morava ani konec místních tradic. Znamená to však konkrétní volbu: při společné prezentaci dostane přednost správní instituce a její jméno před zemí, k níž tyto oblasti patří.
Turistika nemá napravovat krajskou mapu
Centrála funguje pod dosavadním názvem od roku 2007. Jejím posláním je podporovat návštěvnost, spolupráci a místní ekonomiku. Právě podle těchto výsledků by měla posuzovat i svou značku.
Neschopnost návštěvníka přiřadit Východní Moravu ke správnému krajskému úřadu sama o sobě neříká vůbec nic o tom, zda sem přijede, zůstane přes noc nebo utratí peníze. Hejtmanství z ní přesto udělalo argument pro změnu názvu.
Morava nemusí dokazovat svou srozumitelnost tím, že se vejde do krajské kolonky. Spíš by kraj měl vysvětlit, proč potřebuje její jméno nahrazovat vlastním. Úřad má sloužit území a jeho obyvatelům. Nemá od nich očekávat, že se kvůli jeho propagaci naučí jinak pojmenovávat svůj domov.
autor: ČŠ, foto: archiv
Stačí se podívat na hnusné žlutočerné logo “Kraj bez hranic”, kde černý čtverec překrývá nápis “Zlínský Kraj”.
A samozřejmě je to kraj umělý, bez tradic – jako všechny kraje.
Holiš dokazuje, že je členem ANO. Pouhé emoce vůči pětidemolici, ale pozitivních změn se nedočkáme 🙁
Když se nad tímto logem Zamyslíte, tak zjistíte, že celé je to nesmysl. Pokud něco zakryji, neznamená to, že to co je zakryto, zmizí. Stále to existuje, jenom je to překryto něčím jiným.
Stejně tak je Morava překrývána zbytečnými kraji, ale stále existuje.
—
Loga a jeho aplikace (tzv. vizuální styl) jsou vizuálním ztvárněním značky ZK. Ústředním symbolem loga je černý čtverec. Z něj Zlínský kraj vizuálně i sémanticky vyrůstá a zároveň jej přerůstá.
Čtverec zpodobňuje výchozí bod, základnu, která absorbovala to, co dělá ZK jedinečným a co je z hlediska budování značky kraje nosné: živý tvůrčí duch, podnikatelské DNA, tradice, ambice, světovost, odvaha ad. Z tohoto čtverce, základny formované už před Baťou – a později Baťou silně vytvrzené – ZK vyrostl (a nadále vyrůstá). Sekundárně je čtverec tvarem typickým pro zlínskou architekturu a jeho čtyři rohy symbolizují čtyři historické okresy.
Čtverec lze však zároveň vnímat i jako protipól výše řečeného, jako jakousi škatulku, do níž je ZK zvnějšku často zařazován („ta periferie s nízkými platy na východě republiky daleko od Prahy“); „malý lokální dvorek“; uzavřenost před světem; vlastní komfortní zónu; vlastní stín, jenž (ne)lze překročit; hranici (geografickou i mentální) či pověstný „box“ z anglického idiomu „outside the box“ odkazujícího na schopnost popřít zaběhlé paradigma a přijít se světovým tvůrčím řešením. To vše ZK přerůstá, překračuje.
A že ten černý čtverec zakrývá kus slova „Zlínský“, že žádné logo na světě svou část nezakrývá a že to je „jakési divné“ nebo „moc černé a málo barevné“? My jsme Zlínský kraj – my si můžeme dovolit být jiní.
viz
https://zlinskykraj.cz/symboly-kraje
Kromě toho Zlínsko – Luhačovicko je nesmysl.
Luhačovice patří k oblasti Luhačovické Zálesí.