Podzimní volby do Poslanecké sněmovny se blíží. Lídrů kandidátek z krajů na území Moravy a ve Slezska jsme se ptali, jaký mají vztah k Moravě, jak hodnotí její stav a co pro ni chtějí udělat. Přečtěte si výběr z jejich odpovědí.
Systém je nespravedlivý, pro změnu ale nejsou podmínky
Petr Fiala (Jihomoravský kraj, koalice SPOLU)
Volební lídr koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) na jižní Moravě a zároveň v celé republice, vnímá nespravedlnost rozpočtového určení daní, na kterou nejvíce doplácí Jihomoravský kraj. Podle něj je nutné změnit jeho nastavení. Nevyslovil se ale pro jakoukoliv hlubší reformu, včetně změny volebních krajů na země, jak zněl jeden z návrhů na úpravu volebního zákona. “Takovou úpravu nelze rozumně provést bez změny krajů, které dnes neodpovídají hranicím historických zemí. A pro takový zásah do státoprávního uspořádání nejsou v současné době podmínky,” odpověděl na dotaz redakce rodilý Brňan, který v moravské metropoli žije celý svůj život.
Problém nevidí ani v oblasti spolupráce moravských krajů. “Naši zástupci v krajských zastupitelstvech spolupracují poměrně úzce. Věřím, že s naší vládní podporou to půjde ještě lépe,” vyjádřil své mínění předseda ODS a emeritní rektor Masarykovy univerzity.
Roman Onderka (Jihomoravský kraj, ČSSD)
Místopředseda ČSSD a politický matador Roman Onderka se prohlašuje za “hrdého jihomoravského patriota”. V době zřizování krajů byl jejich odpůrce. Jakoukoliv změnu ale nepovažuje za reálnou. “Jsem realista. Že nyní začneme rozebírat náš krajský systém a budeme ho reformovat, to si v podstatě neumím představit.” Správná chvíle prosadit něco jiného podle něj minula a bude ještě nějakou dobu trvat, než se dostaneme do situace, abychom o tom mohli začít diskutovat.
Změna volebních krajů na země by byla příklonem k tradici, což může mít svůj význam, ale pro tvorbu politické reprezentace na parlamentní úrovni to podle něj není příliš podstatné. Problém nevidí ani ve vzájemné spolupráci krajů. “Vzájemná spolupráce krajů probíhá, vždycky platí, že by mohla být lepší, ale nemyslím si, že by zrovna v tomto byl nějaký zásadní problém,” míní bývalý brněnský primátor.
Tomáš Müller (Olomoucký kraj, koalice Piráti a Starostové)
Zastupitel Olomouckého kraje a starosta obce Nová Hradečná se označuje za Moraváka. Problémy, které chce v poslanecké sněmovně řešit, ovšem vnímá jako celostátní. Co se týče postavení Moravy, je podle něj možné uvažovat o tom, zda by pro ČR nebylo po vzoru Rakouska nebo Německa lepší zemské zřízení. “Otázkou je, zda nejsou současné kraje příliš malé a příliš ‘administrativní’ a zda se s nimi jejich obyvatelé vůbec identifikují,” uvažuje krajský lídr koalice Pirátů a Starostů.
Nemyslí si však, že to je věc, která by občany v tuto chvíli nějak zásadně trápila. Evropská unie i vláda podle něj posílají nemalé prostředky, aby nezanikly kulturní tradice jednotlivých regionů. “Každý region má v Evropě právo zachovávat si svou vlastní identitu a je to tak dobře,” dodal k tomu Müller. Nepovažuje za prioritní do fungování krajů jakkoliv zasahovat. A co se týče spolupráce moravských krajů, jejich zástupci jsou podle jeho informací ve velmi těsném kontaktu.
Debatě se nebráním
Radek Holomčík (Jihomoravský kraj, koalice Piráti a Starostové)
Otazníky nad fungováním a postavením krajů visí i podle lídra Pirátů a Starostů v Jihomoravském kraji. “Určitě je důležité říct si, jakou roli by kraje do budoucna měly hrát, ať už v politické či správní rovině. Mimořádně důležitá je pak otázka reformy státní správy, která se ukazuje v řadě ohledů jako zkostnatělá a neefektivní,” vyjádřil své mínění poslanec a bývalý zastupitel města Strážnice s tím, že se nebrání debatě.
Jako velký problém vnímá v každém případě postavení Jihomoravského kraje z hlediska rozpočtového určení daní. Kraj dostává zdaleka nejnižší příspěvek, což způsobuje omezené možnosti investice do jeho rozvoje. Tristní je pak podle něj situace s podfinancováním sociálních služeb.
Kraje fungují, problém je jinde
Marian Jurečka (Olomoucký kraj, koalice SPOLU)
Poslanec a bývalý ministr zemědělství o sobě říká, že byl vždy patriot, Moravák a Hanák. Podle něj Moravě prospívá systém krajů, který sice nebyl navržen optimálně, ale se správným vedením se jim daří. Změna by byla přípustná, jedině pokud by bylo možné vrátit se v čase. Místo velmi malých krajů by volil zemské uspořádání.
“Bohužel se stalo a nemyslím si, že je reálné to změnit. Přineslo by to jen nové náklady, zastavení plánů investic a podobně. Zaměřil bych se spíše na to, aby byly kraje dobře spravovány,” vyjádřil své mínění předseda KDU-ČSL. Nepodpořil by ani změnu volebních krajů na země.
Lubomír Zaorálek (Moravskoslezský kraj, ČSSD)
Podle současného ministra kultury se moravskoslezské pomezí v řadě ohledů liší od zbytku státu, ať už kulturně či sociálně. “Praha potřebuje připomínat, že naše doly a hutě držely desítky let celostátní hospodářství. A že dnes máme nárok na podporu, když hledáme nové věci, na které budeme společně hrdí,” míní rodák z Ostravy.
Postavení Moravy považuje v systému krajů za adekvátní. Problém je podle něj spíše postavení jednotlivých lidí v regionech, které neprosperují tak jako ten pražský. “Že se centrum s okrajem nebudou vzdalovat, je úkol politiky a společný zájem nás všech, protože velké rozdíly jsou zdrojem velkých konfliktů,” dodal zkušený sociální demokrat, který má za sebou třicetiletou politickou kariéru. Nepodpořil by ani změnu volebních krajů na země. Vyvolalo by to změnu krajů jako takových. “V debatě by se bez toho nešlo obejít, takže bych se v tom držel spíše zpátky,” odpověděl na dotaz redakce.
Spolupráce krajů se podle něj vždy hodí, zvláště pokud jsou shodné zájmy. Například v dopravě, kdy od jihu na sever projíždějí Moravou mezinárodní rychlíky i kamiony se zbožím. Od věci by také podle něj nebylo třeba společné ocenění moravských krajů pro zdejší autory či publikace s celomoravským přesahem.
Alena Schillerová (Jihomoravský kraj, ANO)
Podle ministryně financí se vláda snaží, aby všechny regiony prospívaly bez rozdílu. Což se prý daří. “Není žádné Praha a zbytek republiky nebo Česko a pak teprve Morava či Slezsko,” myslí si rodačka z Brna. Naplno se to podle ní ukázalo, když část obcí v Jihomoravském kraji postihlo tornádo. Ona sama se jako ministryně financí podle svých slov snaží být vždy spravedlivá a pomáhat rovnoměrně všem.
Návrh svého kolegy Radka Vondráčka na zřízení volebních zemí místo krajů nepodpořila. “Návrh kolegy Vondráčka na rozdělení země na dva volební obvody Čechy a Morava-Slezsko tu byl, nicméně většinová shoda panovala na zachování stávajících 14 volebních krajů,” uzavřela lídryně hnutí ANO v Jihomoravském kraji.
František Elfmark (Zlínský kraj, koalice Piráti a Starostové)
Poslanec a uherskohradišťský zastupitel si nese v srdci hlavně tři věci – rodinu, Slovácko a přírodu. Nehodlá to měnit, i když za prací dojíždí 300 kilometrů daleko. Morava by si podle něj rozhodně zasloužila více pozornosti, současné uspořádání krajů ale považuje za vyhovující. Důležité je, abychom všichni táhli za jeden provaz, a to na všech úrovních.
Současné rozložení volebních krajů navíc považuje za lepší variantu než případný přechod k volebním zemím. “V menších oblastech znají lidé lépe své kandidáty a ti se mohou více věnovat konkrétním tématům, které daný kraj trápí,” míní lídr Pirátů a Starostů ve Zlínském kraji.
Chceme návrat k zemskému zřízení
Ondřej Hýsek (Jihomoravský kraj, Moravské zemské hnutí)
Zcela opačný názor má pedagog a královopolský zastupitel, podle něhož je existence současných krajů ostudou a zásadní překážkou k rozvoji celého státu. Po dvaceti letech se jasně ukázalo, že kraje nefungují a dokonce škodí. Rozdíly mezi jednotlivými částmi republiky se ještě prohloubily a došlo k dalšímu utužení centralismu. “Místo inspirace úspěšnějším Rakouskem či Německem jsme se rozhodli prokopat slepou uličku. K nápravě ale není nikdy pozdě,” vyjádřil své přesvědčení předseda Moravského zemského hnutí.
Za svou prioritu označuje sloučení krajů do čtyř zemí, což podle něj teprve zajistí skutečnou samosprávu a dostatečné finance pro regionální rozvoj. “Považuji to za základní podmínku pro odstranění vnitřního demokratického deficitu ČR a pro skutečné odstřižení od totalitní minulosti,” upřesnil autor učebnic o moravských dějinách. Změna volebních krajů na země může být jedním z kroků tímto směrem, stejně jako užší spolupráce moravských krajů.
Radek Vondráček (Zlínský kraj, ANO)
Předseda Poslanecké sněmovny se označuje za moravského patriota a dává to veřejně najevo. Ve Sněmovně před sebe dokonce někdy dává na pult moravskou vlaječku, když řídí schůzi. Postavení Moravy nepovažuje za adekvátní kvůli zrušení zemského zřízení, které považuje za historickou křivdu. “Není reálné za každou cenu bojovat o původní stav, ale měli bychom se snažit vrátit Moravě svébytné postavení, protože si ho jednoduše zaslouží,” je přesvědčen lídr hnutí ANO ve Zlínském kraji.
Za cestu považuje užší spolupráci moravských krajů. Osobně se v moravské věci angažoval navrhnutím úpravy volebního zákona, aby Morava byla samostatný volební obvod. Teprve tehdy bychom podle něj měli vlastní moravské poslance. “Na jednání Ústavně právního výboru Sněmovny, kterého jsem se osobně zúčastnil, můj návrh neprošel o jeden jediný hlas,” dodal k tomu kroměřížský rodák.
Jan Hrnčíř (Jihomoravský kraj, SPD)
Pro poslance a zastupitele Blanska je jižní Morava rodným krajem, kde má své srdce. Otevřeně kritizuje současné správní uspořádání, které nezohledňuje historickou tradici. “Současný systém nerespektuje existenci Moravy a Slezska a omezuje se pouze na obecné deklamování o jejich existenci v preambuli Ústavy České republiky. Snižuje se pocit sounáležitosti občana s daným regionem, jak byl budován po staletí,” kritizuje lídr SPD v Jihomoravském kraji.
V právě končícím volebním období předložil na půdě Poslanecké sněmovny návrh zákona, který zavádí zemské uspořádání. Zrušením krajů, jejich zastupitelstev, hejtmanů a předimenzovaných úřadů dojde podle jeho výpočtů k podstatnému snížení nároků na státní rozpočet. “Zemské zřízení by uspořilo až pět miliard korun ročně,” upřesnil rodák z Ivančic.
Ctirad Musil (Olomoucký kraj, Moravané)
Také volební lídr strany Moravané usiluje o zavedení samosprávných zemí. Podle něj má dnes Morava postavení dobytého území bez práva na sebeurčení. “Je rozdělená na správní okrsky připomínající protektorátní správu s minimální možností ovlivnit dění na svém teritoriu. Obnovení Moravy a Slezska jako samosprávné země nepovažuji za akt nostalgie, ale jako projev svého práva ovlivňovat dění ve své vlasti,” míní hranický lékař.
Hlubší spolupráce krajů podle něj nestačí. Jedná se o pouhé formální vylepšování systému, který je od kořene špatný. Vylepšovat lze jen to, co je ve své podstatě dobré a jen není dotaženo k dokonalosti. Kraje však dobrým řešením nejsou a žádný způsob jejich reorganizace ke zlepšení situace nepovede, je přesvědčen předseda strany Moravané s tím, že jediná možnost zlepšení územněsprávního zřízení je obnova Moravské a Slezské země na státní úrovni. Rozhodně by také podpořil vytvoření zemských volebních obvodů.
Odpověď jsme neobdrželi od žádného zástupce uskupení Přísaha – občanské hnutí Roberta Šlachty, stejně jako od žádného kandidáta v Kraji Vysočina. Území Moravy také zasahují Pardubický a Jihočeský kraj.
Autor: pjk, foto: Stránky jednotlivých politických subjektů
Hodně smutná vyjádření od zástupců ” demokratických ” stran. Ze stran které jsou v parlamentu, snad jedině SPD má zájem s tím něco dělat, ostatním to vyhovuje a ubezpečují nás ,že není vhodná doba ( kdy podle nich bude ). Bylo chybou ,že moravské strany po kampani k moravské národnosti neseskládaly jednu moravskou kandidátku . Morava je v postavení , kdy prosazení vlastních moravských programů a představ je nereálné , ale získat peníze při 1,5 % a tím dál propagovat moravanství by bylo dosažitelné .
Český volič může vybírat z více jak patnácti politických uskupení, proč by si volič moravský nemohl vybírat alespoň ze dvou nebo ze tří? Jednou se některému z nich podaří zaujmout tak, že oněch “met” 1,5 – 3 – 5 % dosáhne a bude mít předpoklad dalšího růstu. Konkurence je kořením nejen v obchodě, ale i v politice 🙂
A proto si myslím, že i Morava 1918 na politickou scénu patří. Slepenec všech moravských stran, kde se na ničem neshodnou asi není to pravé.
Rozdíl je zřejmý – český volič má svoji republiku , český volič má svůj parlament, český volič má svoji ústavu ,český volič má svoji samosprávu , český volič má svá media, český volič okupuje sousední zemi a udělal z ní Česko atd . To co jsem vypsal moravský volič nemá , moravský volič musí bojovat a sjednocovat se k prosazení možného. Až bude mít moravský volič to co má volič český tak at klidně vybírá třeba z nekonečného množství konkurence , ale zcela realisticky v takovém postavení Morava a moravský volič není.
Tedy nic moravskému voliči nebrání, aby si z moravských stran vybral třeba jednu a tu pak jednotně volil místo těch dvaceti stran českých.
Je naivní, myslet si, že parlament ČR dá někdy Moravě územní identitu natož samosprávu. Zkuste se zamyslet nad postupnou redukcí současných krajů. Na Moravě a ve Slezsku 3 podle povodí hlavních řek- Odry, Moravy, a Dyje. Pro moravské síly následně “moravský a dyjský kraj” ovládnou. Poté těsnou spoluprací kraje sjednotí de facto a potom už centru nezbyde nic jiného než tento základ Moravy potvrdit de jure. To je má úvaha.
Jde o zajímavou představu, jen je nyní zablokována nutností dosáhnout ústavní většiny minimálně 120 poslanců a 60% z na schůzi Senátu přítomných senátorů. Pro menšinovou Moravu momentálně nedosažitelná meta. Bez ústavní většiny nelze ani počet ani zásadní změny územní rozlohy krajů měnit. Řešení tohoto oříšku může zabrat ještě hodně času.
Redukci 14 krajů na 8 podporuje více lidí nejen pro moravské síly. Jde o to toho využít. Pokud vím i mezi poslanci takoví jsou. I když většinu ani prostou asi nemají. Je třeba si jich všímat a ve volbách to zohlednit aby jednou ústavní většinu měli. Jinak je to taková úvaha jak porazit nepřítele úderem z boku a to jeho vlastní zbraní. Zničit kraje pomocí krajů. Čelními údery to nepůjde. Jistě je to na hodně dlouho. Ale evolučně by to mohla být cesta.
“V menších oblastech znají lidé lépe své kandidáty a ti se mohou více věnovat konkrétním tématům, které daný kraj trápí,” míní lídr Pirátů a Starostů ve Zlínském kraji. No na úrovní “kraje” lidé kandidáty neznají stejně jako na celostátní úrovni. Na obecní úrovni znají část kandidátů. A pokud je znají, většinou je nevolí.
Největší překážkou jsou právě ty kraje (také se říká zvučným cizím jménem “regiony”/*), kde mají centralistické strany, řízené z Prahy, své pašalíky – každá tam chce upíchnout svého zástupce.
V životě jsem žádnou krajskou instituci a ani jejich úředníky nepotřeboval.
—
Takový “region” je ohromná věc – můžete si pod tím představovat cokoliv a zároveň nic.
Výraz “region” je tak hyperkorektní jako americké “Season’s Greetings” místo křesťanských Vánoc a Nového roku – protože Židé zase mají Chanuku, afroameričané Kwanzaa a Vánoce je urážejí.
Navíc volební systém umožňuje lídrům partají kandidovat do parlamentu v kterémkoliv kraji, ne jen v tom, kde je lidé znají osobně. Zásadou by mělo být kandidovat v místě trvalého pobytu, ne tam, kde kandidát očekává největší podporu marketinkově ohlupovaných voličů. Tak tomu však v ČR bohužel zatím není.