
Ústavní soud zamítl stížnost Řádu německých rytířů, který se domáhal navrácení hradu Bouzov. Justice ponechala památku ve vlastnictví státu. Ústavní soudci dostali stížnost do rukou v červenci, neuznali ji v půlce září. Z usnesení vyplývá, že se řád po druhé světové válce nedomáhal vrácení hradu, který zkonfiskovali nacisté, zákonem předepsaným způsobem. Řád s verdiktem nesouhlasí a chystá se o majetek soudit dál.“Řád bude pokračovat ve snaze o navrácení majetku až do vyčerpání všech možností. Včetně stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva,” uvedl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.
Rozhodující je konfiskace už před únorem 1948
Vzhledem k tomu, že řád tak pozbyl vlastnictví už před únorem 1948, odmítl státní památkový ústav v květnu 2014 památku vydat v církevních restitucích. Následnou žalobu zamítl okresní soud a poté i vyšší instance.
Dokazování bylo podle právníků památkového ústavu velmi náročné, spis čítal přes 4000 stran a bylo třeba projít řadu archivních záznamů. Podle památkového ústavu je zřejmé, že řád přišel o hrad ještě před 25. únorem 1948, což je začátek rozhodného období podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Dovolání řádu odmítl v květnu Nejvyšší soud. Řád tehdy jako spornou otázku nastolil například to, zda byl po druhé světové válce uplatněn restituční nárok podle tehdejších předpisů a zda k definitivní konfiskaci došlo před, anebo až po únoru 1948. Podle Nejvyššího soudu se však řádu nepodařilo zpochybnit podstatný závěr, že po druhé světové válce už nebylo vlastnické právo německých rytířů obnoveno.
“Tvrdí-li pak, že k převzetí požadovaných nemovitostí došlo až dne 22. 3. 1949, opomíjí, že toho dne byl sice dle skutkových zjištění soudů nižších stupňů sepsán zápis o odevzdání hradu, nicméně jako den přechodu byl uveden den 1. 5. 1947,” stojí v usnesení Nejvyššího soudu.

Do vyčerpání všech možností
Bouzov je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek. Německý řád jej získal na konci 17. století. Na začátku druhé světové války nacisté hrad zkonfiskovali, v době okupace byl sídlem přepadového oddílu SS. Po válce přešel do majetku státu.
Řád pokládá Bouzov za historický majetek svého právního předchůdce. Už dříve řád avizoval, že vyčerpá všechny možnosti, včetně stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Řád usiluje o další nemovitosti
Tuzemská provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě usiluje také o vrácení dalšího nemovitého majetku na severu Moravy a ve Slezsku, kde v minulosti řád intenzivně působil a dnes se tam se věnuje duchovní službě i aktivitám ve školství a zdravotnictví.
Zdroj: ČTK, Foto: pixabay.com

Buďte první kdo přidá komentář