Moravští vodohospodáři spustili provoz aeračních věží a srážení fosforu na přítoku do brněnské vodní nádrže. S nadcházejícím startem koupací sezóny tak zahájili kroky pro to, aby koupání v Brněnské přehradě bylo co nejpříjemnější a kvalita vody zůstala až do podzimu vhodná ke koupání.
Konec dubna a následující měsíce doprovází nejen rostoucí teploty ale často také nižší průtoky ve vodních tocích. S poklesem průtoků ve Svratce dochází k nárůstu koncentrací znečišťujících látek, které jsou do vodního toku vypouštěny, například z nedokonale čištěných odpadních vod. Tyto látky pak končí v Brněnské údolní nádrži, kde společně s růstem teplot a zpomalením obměny vody v letních měsících vytvářejí ideální podmínky pro rozvoj sinic.
„Vodní nádrž je živým organismem, který se vyvíjí v závislosti na teplotě vody, velikosti přítoků i procesech, které se odehrávají v nádrži. V případě, že do nádrže přitéká znečištěná voda, obzvlášť v období sucha a vysokých teplot, nejde rozvoji sinic zabránit, ale pouze jej omezit,“ popisuje generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Aktuální přítok do nádrže se pohybuje okolo 3,5 m3/s, což je 24 % průměrného dubnového průtoku.
Povodí Moravy proto i v letošním roce zahájilo kroky k omezení rozvoje sinic, pro jejichž život vytvářejí ideální podmínky zejména nedostatečně čištěné odpadní vody, vysoké teploty a nízké průtoky ve vodních tocích. „Opatření na vodní nádrži Brno jsme spustili již 19. dubna. Na přítoku do nádrže provozujeme i v letošním roce srážedlo fosforu, který tvoří hlavní živinu pro sinice. V provozu je v současnosti patnáct míchacích věží, které pod vodní hladinou k provozu připravil tým specializovaných potápěčů na konci března a začátku dubna. Zbývajících pět aeračních věží spustíme v závislosti na vývoji klimatických podmínek,“ popisuje Gargulák.
Srážení fosforu, který představuje hlavní živinu pro sinice, zabraňuje jeho vnosu do hlavního jezera. Míchací systém vodu promíchá a dostane ke dnu více kyslíku, a tím sinicím zhoršuje podmínky pro přežití v sedimentech. Aerační věže okysličují vodu i sedimenty, ze kterých se pak nemůže vysrážený fosfor spolu s dalšími závadnými látkami uvolnit zpět do vody.
Loňská opatření na zvýšení kvality vody se osvědčila
Opatření na VD Brno v loňské sezóně prokázala svoji účinnost a zabezpečila požadovanou kvalitu vody pro rekreaci po celou loňskou sezónu. Před rokem 2009, než se začala realizovat opatření, bylo koupání v nádrži možné většinou jen do začátku měsíce července, přičemž např. v roce 2009 byl zákaz koupání vyhlášen už na konci června.
„I když úspěšnost realizovaných opatření je závislá na klimatických a hydrologických podmínkách, které nedokážeme ovlivnit, přesto se nám dařilo kvalitu povrchových vod v nádrži zásadně pozitivně ovlivnit a bylo možné využívat Brněnskou údolní nádrž ke koupání prakticky celé léto. Provoz opatření však není trvalým řešením. Základem pro dobrou kvalitu vody v nádrži je nezbytně nutné pokračovat v odstraňování komunálních, průmyslových i zemědělských zdrojů znečištění v povodích nad vodními nádržemi, a to zejména fosforu,“ dodává Gargulák.
Kvalitu vody Brněnské přehrady moravští vodohospodáři podporují i dalšími kroky. V povodí říčky Veverky, přítoku do Brněnské přehrady, byla v minulosti vybudována soustava sedimentačních nádrží. V minulém roce byla na Knínickém potoce navíc dokončena jeho revitalizace, která podporuje zachytávání splavenin a snižuje míru zanášení nádrže. Opatření ke zvýšení kvality vody provádí Povodí Moravy na Brněnské údolní nádrži od roku 2009.
Projekt „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“, jehož cílem je snížení dopadů eutrofizace na vodu v přehradě, pokračuje ve své třetí etapě (2018-2022). I v letošním roce tak bude provozován aerační systém a srážení fosforu na přítoku. Na každý rok projektu je vyčleněno zhruba deset milionů korun.
“Vynaložené prostředky na realizaci opatření nejsou určené na jednorázové vyčištění, ale na kontinuální dlouhodobou úpravu poměrů v nádrži v letním období, kdy dochází k nadměrnému rozvoji sinic zejména z důvodu stále velmi vysokého množství člověkem produkovaných živin, které přitékají do nádrže,” upřesnil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař s tím, že v současnosti probíhají jednání mezi o podobě čtvrté etapy projektu, který by měl začít v příštím roce.
Jak jednotlivá opatření fungují
Aerační systém – zajišťuje provzdušnění a destratifikaci hlavního jezera VD Brno, a tím snižuje předpoklad výskytu sinic. Skládá se ze čtyř technologických kontejnerů umístěných na březích Brněnské přehrady a napájených elektrickou energií. Z těchto kontejnerů jsou potom produktovody a vedením napájeny aerační věže, které jsou ponořeny pod hladinou, tyto věže (15 míchacích a 5 opatřených vzduchovací technologií) jsou schopny v letní sezóně okysličovat vodní sloupec a zabránit vrstvení vody dle teploty, kdy u dna bývá voda velice chladná a u hladiny naopak nejteplejší (toto rozvrstvení teplot vody ve vodní nádrži v závislosti na hloubce se nazývá stratifikace). Běžný rozdíl teploty mezi hladinou a dnem bývá až 10 °C, při používání aeračního systému tento rozdíl klesá na hodnoty kolem 2 až 3 °C.
Dávkování na přítoku – zajišťuje aplikaci koagulantu (42 % vodného roztoku síranu železitého), který srážením fosforu zabraňuje tvoření nadměrného množství sinic v letní sezóně. Dávkovací zařízení obsahuje technologický kontejner napájený elektrickou energií a skladovací nádrže na zpevněné ploše. Jedná se celkem o 3 kusy dvouplášťových nádrží, každá o objemu 20 m3. Z kontejneru vede do vodního toku potrubí, které končí perforovanými hadicemi, ze kterých probíhá vlastní aplikace koagulantu. Dávkovací zařízení i aerační systém je pomocí hardware a software napojeno na vizualizaci, která umožňuje dálkově sledovat průběh dávkování a stav provozu aeračního systému.
Autor: red Zdroj a foto: Povodí Moravy, s.p.
Buďte první kdo přidá komentář