Brněnský územní plán zůstává pod palbou kritiky, vadí nepřiměřená výstavba

Mezi kritizované úpravy patří například výstavba v Jehnicích, která by vedla k dopravnímu přetížení sousední Mokré Hory.

Do konce června mohou obyvatelé Brna podávat námitky a připomínky k upravené verzi návrhu územního plánu. Ta by měla být projednána a územní plán přijat zastupitelstvem a vydán do konce roku 2022, kdy končí platnost toho stávajícího. Celý proces přípravy poslední fáze dokumentu trvá více než rok, a těší se velkému zájmu veřejnosti. V předchozím kole veřejného připomínkování dorazilo na brněnskou radnici přes osm tisíc připomínek a námitek.

O novém územním plánu Brna jsme naposledy psali v tomto článku.

Oficiální místa se k nové verzi návrhu vyjadřují optimisticky. „Jsem přesvědčen, že po dlouhých jednáních jsme našli dohodu a město bude mít moderní a koncepční rozvojový dokument,“ sdělil například brněnský radní Filip Chvátal v nedávné tiskové zprávě města. „Nový územní plán přinese potřebný rozvoj města. Bude to injekce, která Brno postaví na nohy,“ dodal ředitel Kanceláře architekta města Michal Sedláček.

Občané a spolky, které podaly takzvané námitky se zástupcem veřejnosti a získaly pro ně stovky nebo i tisíce podpisů, to ale často vidí jinak. Barbora Kosinová ze spolku NESEHNUTÍ, který se zaměřil na „ozelenění“ brněnského územního plánu, upozorňuje, že přes veškerou snahu a jednání se do upraveného návrhu dostal jen jeden bod ze sedmnácti z jejich kampaně za udržitelné Brno.   

„Nově je tak v územním plánu součástí ploch dopravní infrastruktury i využití pro pěší a cyklistickou dopravu,“ konstatuje. Do upraveného návrhu se promítla také některá z dalších témat. Vznikly například nové formulace zaměřené na ochranu zeleně na veřejných prostranstvích či na ochranu vnitrobloků, na podporu parkování v podzemí či v budovách místo na ulici. „Vše je ale definováno velmi vágně a nezávazně, takže tyto změny v praxi mohou mít jen malý nebo žádný dopad,“ dodává Kosinová.

Také zástupce veřejnosti Michal Závodský kritizuje, že upravený návrh územního plánu je příliš vágní a málo konkrétní. „Nestanovuje jasné požadavky pro využívání území, nereguluje dostatečně intenzitu zastavění. V praxi tak bude možné prosadit téměř jakýkoli stavební záměr. Například u ploch lehké výroby je uvedena neurčitá podmínka, že ‚nemají nepřiměřeně negativní vliv na okolní plochy‘.“ Podle Závodského lze takovou vágní formulaci snadno zneužít. Výstavbou jsou ohroženy také brněnské zahrádkářské kolonie.

Proti nepřiměřené výstavbě vznikly petice

Podle občanů z brněnských městských částí Jehnice, Řečkovice a Mokrá Hora či Ořešín zde navíc chystaný územní plán nepřiměřeně rozšiřuje plochy pro výstavbu. Přispěje tím k neúnosné dopravní zátěži zejména v Mokré Hoře, kde je jen jedna páteřní komunikace. Tou budou muset projet všechna vozidla z Jehnic i Ořešína.

Přečtěte si  AKTUÁLNĚ: V Rožnově se vraždilo, policie vyšetřuje smrt dospělých i dětí

Už dnes je zde situace na hraně snesitelnosti, jak konstatovala petice mokrohorských z roku 2019, kterou podepsalo téměř 500 lidí. Dalších 550 občanů se loni podepsalo pod námitku spolku Klidné Jehnice, která odmítala rozšiřování dalších ploch pro výstavbu v Jehnicích. Přesto se velká část nově navržených jehnických stavebních ploch zřejmě ocitne již v platném územním plánu, v rámci takzvaných změn územního plánu, které stále probíhají a situaci znepřehledňují.

S plánovanou výstavbou v Jehnicích nesouhlasí ani vedení vedlejší brněnské městské části Řečkovice a Mokrá Hora. Podle místostarosty René Černého se jedná o takzvanou suburbanizaci, v tomto případě rozvoj jedné městské části na úkor druhé. „Oblasti navržené k výstavbě v Jehnicích nelze vhodně dopravně napojit na centrální části města Brna, aniž by vozidla musela využívat stávající, pro vyšší dopravní zatížení naprosto nevyhovující komunikaci, vedoucí ulicemi Gromešovou, Jandáskovou a Tumaňanovou. Tato nová zástavba by způsobila neúměrný nárůst intenzity dopravy nejen ve zmíněných ulicích, ale v celé MČ Brno–Řečkovice a Mokrá Hora,“ uvedl místostarosta ve stanovisku vedení městské části.

Srůstání moci v městských částech

Jednání kolem územního plánu odhalila i znepokojivé srůstání ekonomické a politické moci na úrovni určitých městských částí, jak upozornila Naděžda Johanisová, ekologická ekonomka působící na Masarykově univerzitě, která žije v Ořešíně. „Zrovna v Jehnicích je jeden z místostarostů, Oto Rinchenbach, současně majitelem pozemků, které územní plán nově určuje k zástavbě. Není tajemstvím, že převodem ploch polí či zeleně se mnohonásobně zvyšuje hodnota pozemků. Máme navíc podezření, že v Jehnicích došlo ke klasické dvoufázové taktice takzvaného beranidla.“

V první fázi se přesvědčí zastupitelé, aby se v územním plánu změnila dosud nezastavěná plocha v plochu veřejné vybavenosti. V druhé fázi se pak promění tato plocha na klasické bydlení, které je lukrativnější. „A zároveň se přesvědčí zastupitelé, aby se další nezastavěná přírodní plocha změnila v plochu veřejné vybavenosti. Pak už jde o těžko zadržitelný proces,“ vysvětluje Johanisová.

Územní plán je zásadní dokument, který ovlivní charakter města na roky či desetiletí dopředu. Kritikové proto zdůrazňují důležitost dialogu a vyvažování veřejného zájmu současných i budoucích generací brněnských obyvatel.

Autor: redakce ve spolupráci s Naděždou Johanisovou, foto: Pavlína Javorová Švandová

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*