Bude uznána moravská národnost? Vláda je proti

Plakát z informační kampaně před letošním sčítáním lidu.

Vláda se dnes zabývala zákonným uznáním moravské národnosti. Na konci jednání schválila nesouhlasné stanovisko. Odmítnutí novely skupiny poslanců doporučila před jednáním ministerstva.

Podle předkladatelů poslanecké novely z řad SPD by mělo být uznáno zvláštní postavení statisíců občanů, kteří se hlásí k moravské národnosti. V roce 2011 to bylo přes půl milionu lidí, výsledky z letošního sčítání ještě nejsou známy. Úprava zákona o právech příslušníků národnostních menšin by nepřinesla pro Moravany žádná speciální privilegia, jednalo by se spíše o explicitní uznání.

„Návrh zákona výslovně uzná postavení příslušníků moravské národnosti jako příslušníků národnosti české s tím, že se na ně nevztahuje právní úprava pro národnostní menšiny,“ uvádí se v předloze, která nezískala podporu vlády.

Ministerstva: Moravané jsou Češi

Ministerstvo spravedlnosti odmítlo návrh s názorem, že moravskou národnost nelze považovat za národnostní menšinu. „Moravané, respektive občané České republiky na Moravě, tvoří součást českého národa a nelze je považovat za jinou než českou národnost ve smyslu zákona o obcích,“ uvedlo podle serveru Echo24 ministerstvo. Stejně jako ministerstvo vnitra a zahraničí se odkázalo na stanovisko Rady vlády pro národnostní menšiny i nedávný kontroverzní rozsudek Krajského soudu v Brně.

Odmítavě se k předloze vyjádřila také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. „Část obyvatel Moravy, jenž se hlásí k moravské národnosti, nelze považovat za společenství, které se svým společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi odlišuje od většiny,“ citoval server Válkovou.

Proti názoru ministerstvem i celé vlády se zvedla vlna odporu. Například podle předsedy Moravského zemského hnutí Ondřeje Hýska nemá nikdo právo dávat druhému člověku nějakou kolektivní identitu proti jeho vůli. “Vláda ČR nemá právo označovat nikoho z nás Moravanů za Čechy, pokud to sami nechceme, a to ani když jsme občany ČR. To je základní lidské právo,” kritizoval Hýsek s tím, že zpochybňování moravské svébytnosti je na demisi.

Zdroj: Vláda ČR, foto: redakce

Související články

Přečtěte si  Brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny dnes hlasí naplnění kapacity JIP. Pomůžou vojáci a hasiči

Doporučujeme

                

22 Comments

  1. Žádná z politických stran tvořící tuto vládu není pro Moravany za jejich přístup k problému volitelná – NEZAPOMÍNÁME . Moravané jsou samostatným národem a Morava byla a je zemí, tudiž se ji musí dostat patřičné autonomie , nejlépe federace.

    10
    1
  2. Bohužel se to naprostá většina Moravanů (lidí, kteří se k Moravské národnosti přihlásili) nedozví. Nikdo o tom nebude mluvit, pouze pár desítek lidí na Moravě se rozzuří.. Bylo by potřeba, kdyby se politici z Moravy k tomuto vyjádřili, kdyby nějaké hnutí mělo dostatečnou podporu aby mohlo zahájit například demonstraci, které by se účastnilo pár set lidí a při nejlepším (ikdyž je to v tuto chvíli naprosto nereálné) tisíce lidí.

    • Ano nastala příhodná doba na demonstraci. Je do nebe volající , že ještě v 21 století český nacionalizmus prosazuje kolektivní národní identitu tímto způsobem. Demonstraci také nahrává předvolební doba a pokud by se jí zúčastnilo cca tolik lidí co chodí na Pochod za Moravu tak by se to k veřejnosti dostalo. Otázko zní zda je moravské hnutí schopné se sjednotit a uspořádat masovou akci pro všechny, naposledy toho byli Moravané schopni v devadesátkách za doc. Bárty .

  3. Pochopil jsem spravne, ze ten navrh zakona chtel postavit narodnost moravskou naroven narodnosti ceske?
    Jako bude se to muset resit pres EU atd.
    Jeste takova poznamka. SPD neco v tom porlamentu pro tu Moravu dela. Mozna je to jen pred volbama, ale i tak dobre. Mozna by se dalo jeste jit pres komunisty. Ti maji tu Moravu i v nazvu. Ondracek z ANO take navrhoval rozdeleni volvenich obvodu podle zemi. Cili nejaci lide, kteri jsou otevreni temto myslenkam v parlamentu jsou.

  4. Vláda má zatím stále poměrně široký prostor k manipulaci s veřejností. Už zákon o obcích tím, že vůbec předkládá jakoukoliv definici národnostní menšiny, je velmi problematický a od základů špatný, v budoucnu může být snad i neústavní. Příslušnost nebo nepříslušnost k národnosti je dnes výhradně věcí osobní volby a žádné definice na ni neplatí. Přes 30 procent obyvatel se dokonce nehlásí k národnosti žádné. Jak řekl dr. Hýsek, “…nikdo nemá právo dávat druhému člověku nějakou kolektivní identitu proti jeho vůli…”. Bohužel, jak naznačuje i pan Nikdo v diskusi, mediálně se tento zásadní problém a zásadní deficit tzv. občanské (tedy nikoliv národní) společnosti zdejšího státu stále ještě daří v podstatě tajit před veřejností. To však donekonečna možné nebude. Například i proto, že informační exploze stále zrychluje a cenzura má stále menší účinky.

    • Zatím se k moravské národnosti hlásí cca 15% obyvatel Moravy. To je málo. Odpůrci na příslušných místech se cítí silní. Až se to posune nad 50%,pak se pozice Moravanů zlepší. Je to boj na hodně dlouhou trať, ale jinak to nejde.

    • no pokud vím já tak první zmínka o našem národě je někde z roku 640 a to byla Velká Morava takže ať si prostudují dějiny

  5. Je možno se s touto záležitostí obrátit na Evropský soud pro lidská práva? Rozhodnutí Vlády ČR mne hluboce urazilo. Ano, je to skutečně ponižující. Přece podle Listiny lidských práv a svobod nikdo nemůže nikomu národnost vnucovat nebo naopak upírat.

    • Ani na úrovni Evropského soudu pro lidská práva není tento problém snadno řešitelný. Především v ČR nebylo postavení Moravanů ještě řešeno ani na úrovni Nejvyššího správního soudu, ani nebylo posuzováno z hlediska souladu s ústavou Ústavním soudem. Tyto soudní instituce je třeba oslovit dříve, než by byl předložen soudu na úrovni EU. Dále je zde riziko, že Evropský soud pro lidská práva, jako tak rozhodl např. v případu vztahu polské a slezské národnosti, rozhodne tak, že problém národností je problém vnitrostátním a Evropskému soudu pro lidská práva o něm nepřísluší rozhodovat. Je totiž zřejmé, že podobný problém, jako má ČR s Moravany, má např. Francouzská republika s Bretoňci, Savojci, Okcitánci, Korzičany a dalšími, má Španělské království s Katalánci, s Basky a s dalšími, má Italská republika s Jižními Tyrolany a s Benátčany a svým způsobem i např. Svobodná země Bavorsko nemá úplně narovnané vztahy se Spolkovou republikou Německo. Problém se “táhne” napříč Evropou a netýká se jen nás, proto ta neochota připustit další dnes závislé regiony k takovým právům, která dnes mají jen suverénní státy. Žádný stát nechce dobrovolně rozmělňovat svoji státní moc a Evropský soud pro lidská práva si tuto situaci dobře uvědomuje. Současně však napříč Evropou existuje pnutí, způsobené úsilím více jak 40 nestátních národů a závislých území takové, že jednou se proces emancipace musí rozběhnout, dnešní skrytý vnitřní koloniální systém je trvale neudržitelný.

    • Pokud vím, pro moravský právník je Doc. Koudelka je třeba se obrátit tam. To však musí udělat představitel některé moravské organizace.

  6. Dobre, a existuje nejaka vyraznejsi spoluprace mezi temito skupinami/regiony?
    Jeste mne napada, co Lichtensteinove?
    Je to moravsky slechticky rod. Mozna by stalo za to s nimi navazat nejakou spolupraci. Podle toho, jak to vypada, tak na ne byl po valce take uplatnen jazykovy princip, stat jejich narodnost neuznaval. Jak pred valkou, tak po ni. Stat ten spor s nima nejspis prohraje. Myslim, ze Lichtensteinsko by mohlo byt pro Moravu vzorem. Svou nezavislost si udrzeli. A jejich navrat by mohl byt prinosem. Jak politicky tak ekonomicky.

    • Velká část na státech závislých regionů, dříve disponující rozsáhlou autonomií nebo dokonce státní suverenitou, je zastoupena politickými stranami, které se sdružují v politické frakci Evropského parlamentu s názvem Evropská svobodná aliance (anglickou zkratkou EFA, viz https://e-f-a.org/); členem EFA z Moravy je Moravské zemské hnutí, dříve byla členem EFA politická strana Moravané. Protože jde zatím o poměrně malý počet europoslanců, vytvářejí na půdě Evropského parlamentu v jednotlivých volebních obdobích zpravidla koalici s frakcí Zelení. Na úrovni EU je totiž politika Zelených velmi blízká politice stran, usilujících o posílení prvků samosprávy rozsáhlejší decentralizací politického rozhodování s cílem omezení moci úzkých oligarchických skupin. Decentralizace státní moci se dlouhodobě osvědčuje daleko lépe, něž silové řízení státu podle totalitě blízkých modelů vládnutí, přetrvávajících jak ve východní Evropě, tak částečně i v dalších členských státech EU.
      Vzor malých ale ekonomicky velmi úspěšných států typu Lichtenštejnsko nebo Lucembursko v tomto vývoji má určitě také svůj nezanedbatelný význam, ale spolupráce nestátních subjektů s jinými státy je aktuální státní mocí vždy přísně sledována, regulována a pokud to jen trochu jde, tak je jí intenzivně bráněno. Vliv “cizí mocnosti” je pro každý stát relativně nebezpečné.

      • Dekuji. Dobre, a existuje u nas nejaka legislativa, ktera takove spolupraci (nestatni organizaci s jinym statem) brani, popripade ji reguluje?

        • Např. ustanovení § 18 odst. 1 písm. j) a k) ve spojení s ustanovením § 18 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. To, jak byla “v divokých devadesátkách” financována např. Občanská demokratická strana od různých neexistujících právnických nebo zemřelých fyzických osob, a to i z dalekého zahraničí, a došlo kvůli tomu k tzv. “Sarajevskému atentátu” na premiéra prof. Ing. V. Klause, CSc., se dnes musí provádět daleko skrytěji a sofistikovaněji a takové počínání může být až trestné. Nade vším tím ve dne i v noci bdí Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí se sídlem v Brně. Finančně legálně mohou ze zahraničí domácí politický subjekt podporovat jen politické strany a dobročinné spolky a fyzické osoby jen takové z EU, které mají právo volit na území ČR do Evropského parlamentu.

          • To znamena, ze pokud se nebude jednat o politicky spolek tak je to v poradku? Treba Moravska narodni obec?

    • no jenže když by se ČR rozdělilo tak budeme ještě slabší ekonomika než jsme nechal bych jeden stát ale tu na Moravě by jsem si rozhodovali sami prezident by byl stejný jako český i sportovci to si ani nedokážu představit

      • Nikdo , ale rozdělovat stát nechce – to jenom Praha vypouští takové nesmysly ke strašení obyvatel Moravy ( včetně těch o ekonomické nemohoucnosti Moravy ). Chceme uznání moravské národnosti a autonomii ( nejlépe i fiskální ) v historických hranicích Moravy. V r. 1918 se k tomu ostatně představitelé dojednávající samostatnost ČSR zavázali .

      • Slovinsko, Litva, Lotyssko. Malta, Lucembursko, San Marino, Andora, Lichtenstejnsko, Monaco, Uruguay, atd. Wales, Skotsko, Sev. Irsko maji vlastni sportovni reprezentace nezavisle na Anglii, pritom je Spojene kralovstvi jeden stat. Takze tech prikladu a modelu neni malo. Neexsituje duvod proc by se Morava mela bat byt samostatna. Ja osobne s tim nemam problem. Pokud bych si mel vybrat mezi soucasnym modelem a samostatnosti, tak beru samostatnost. Kdo neskace neni Cech, hop, hop, hop!

      • Argumentace slabší ekonomikou menšího státu je lichá, nejbohatší jsou obyvatelé států nejmenších – srovnejte Rusy, Číňany nebo US občany s Lucemburčany, Lichtenštejnci, Monačany atp. Je mnoho států početně menších nebo značně menších, jak by byla samostatná Morava, a vedou si více než dobře.

  7. K dotazu “To znamena, ze pokud se nebude jednat o politicky spolek tak je to v poradku? Treba Moravska narodni obec?” lze říci ano, spolek může být finančně podporován jakkoliv a odkudkoliv, nicméně spolek nekandiduje ve volbách a jakmile kandiduje, už začne podléhat oné kontrole financování.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*