Byl napsán spis Moravská vlast na zámku v Lechovicích ? Příběh rodu Kübeck von Kübau- od krejčího až do rytířského stavu

Pohřební kaple Kübeck

Když přicházel Hienrich Kübeck z vestfálského Soestu do Jihlavy, tak právě končila třicetiletá válka a tento šlechtic se ujal správy jihlavských dolů na stříbro. Jak šel čas a s ním i úpadek dolů, tak upadal i rod Kübecků. Přišel o šlechtictví a nakonec se jeden ze synů Heinricha jménem Peter Paul stává prostým krejčím. Historie šlechtických rodů nebyla vždy jednoduchá a život pohádkový. Jedním z příkladů trnité cesty je i příběh rodu Kübeck von Kübau, který budeme sledovat od chvíle, kdy v 18. století přišel téměř o všechno.

V úvodu zmíněný krejčí Peter Paul si bere za ženu Klaru Langgoff a mají spolu tři děti, syny Aloise, Carla Friedricha a nakonec dceru Elizabeth. Malá Elizabeth však ve třech letech umírá a po její smrti se rodina rozhodla přestěhovat do Znojma, kde Peter Paul zakupuje dům a rodina tak žije na Auf dem Platze 57 ve středu města. Prostřední z dětí, Carl Friedrich, spojuje roku 1808 v Brně svůj život s Franziskou Bager, dcerou Petera Bagera, fiskálního adjunkta, se kterou má celkem šest dětí.

Carl Friedrich Kübeck

Když roku 1825 Franziska umírá v Benátkách ve čtyřiceti letech, tak netrvá dlouho a Carl Friedrich se podruhé žení, tentokrát s Julií, dcerou Josefa Langa, a tak se stává vlastníkem mimo jiné i zámku v Lechovicích. To se ale již deset let může i se svým bratrem Aloisem pyšnit titulem rytíře, který získává za zásluhy při rozvoji rakouské železnice a telegrafu. Josef Lang je vídeňský měšťan a statkář, původem ze Znojma, a má v té době již ves Lechovice zakoupenou za téměř 250 tisíc zlatých. Lechovický zámek, původně rezidenci řeholníků, nechává přestavět v klasicistním stylu a obklopuje ho rozsáhlým přírodním parkem.

Lechovice, okres Znojmo, zámek v zámeckém parku Zdroj: NPÚ

Carl Friedrich má s Julií dva syny, Juliuse, který jako poddůstojník námořnictva později umírá na potopené lodi Marianna, a ve Vídni rozeného Maxe. Po smrti Josefa Langa se Julie právě s mladším synem Maxem stávají dědici zámku i panství. A když i Carl Friedrich Kübeck roku 1855 umírá na choleru v Habersdorfu u Vídně na své usedlosti, nechává se pohřbít ve svépomocí zhotovené rodinné hrobce, stojící v lese nedaleko lechovického zámku. Jeho žena Julie ho přežívá o celých deset let.

Přečtěte si  Nadšenec vyšel po stopách Cyrila a Metoděje z Konstantinopole na Moravu. Chce oživit jejich odkaz i přispět na opravu kostela

Dcera poslance Moravského zemského sněmu píše dílo Moravská vlast

Max Kübeck von Kübau dlouhodobě působí jako poslanec Moravského zemského sněmu i Říšské rady. V pohnutém roce 1848 ho můžeme najít ve funkci ministra financí a o pár let později již jako prezidenta říšské rady. Max si v Lechovicích roku 1874 bere Natalii von Loosney a mají spolu jedinou, ve Vídni narozenou dceru Blanche, která se později stává spisovatelkou a malířkou. Píše eseje nebo deníkové zápisky ze svých cest, ale popisuje i život na Moravě. V roce 1896 tak vychází třeba Příručka anglické historie, Tagebuchblatter aus Italien z roku 1911 a také Moravská vlast, dílo psané v němčině vydané u Rudolfa Rohrera v Brně pouhý rok před její smrtí. Blanche Maluje také náladové obrazy s názvy jako Rybáři z Erlachu na jižní Moravě nebo Baroko na Moravě. Pokud není na zámku, tak cestuje po Evropě, Malé Asii i severní Africe a ve svých črtách zachycuje tamní život.

Blanche umírá bezdětná v roce 1935 v Badenu a lechovické panství tak přechází do rukou Aloisova syna Adalberta, kterému se ho daří udržet až do roku 1945.

Svazky ze zámecké knihovny nalezneme v Moravské zemské knihovně

A kam se poděly knihy ze zámecké knihovny ? Po různých poválečných peripetiích se dostávají z velké části do Moravské zemské knihovny, ale nic se neví o tom, jaké bylo uspořádání knihovny nebo kolik celkem obsahovala knih. Podle provenienčních razítek měl knihy v zámecké knihovně hlavně Carl Friedrich, ale i syn Max a něco vnučka Blanche, která v jednom ze svých spisů pouze vzpomíná na úžasnou dědečkovu knihovnu na zámku v Lechovicích…

Autor: rav Zdroj: Vlastivěda moravská 1904, Vysočina news.cz, Město Jihlava Zdroj foto: Památkový katalog, Historické fotografie

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*