Na východní Moravě nevyroste moderní nemocnice. Zastupitelé Zlínského kraje v pondělí 11. prosince schválili zrušení investičního záměru Nové krajské Baťovy nemocnice. Jedná se o formální ukončení projektu, který prosazoval bývalý hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Nový areál připomínající malou fakultní nemocnici měl vyrůst v zlínské čtvrti Malenovice.
Krajští zastupitelé tak zrušili záměr, který za kontroverzních okolností schválilo předchozí zastupitelstvo v prosinci 2019. Projekt výstavby nového nemocničního areálu ve Zlíně-Malenovicích prosazovalo bývalé vedení kraje v čele s hejtmanem Jiřím Čunkem (KDU-ČSL). Přípravu záměru provázely komplikace včetně nástupu covidové pandemie a prudkého zvýšení cen. Původní odhad hovořil o osmi miliardách korun, po zdražení by podle stávajícího vedení kraje cena určitě přesáhla deset miliard.
Vedení kraje v čele s hejtmanem Radimem Holišem (ANO) záměr odmítlo s tím, že by finančně paralyzoval celý Zlínský kraj. „Je naprosto nereálné soustředit se na jeden velký projekt, který by spolykal všechny volné peníze. Musíme se starat o veškerý krajský majetek, to znamená ostatní nemocnice, školy, cesty, kulturní instituce a další majetek v oblasti veřejné správy,“ uvedl Holiš.
Zrušení investičního projektu nové nemocnici navíc podle něj umožní nové využití zóny v Malenovicích, kde už za Čunka kraj vykoupil pozemky. Její součástí by v budoucnu mohlo být i zdravotnické zařízení. „Musíme se připravovat na nepříznivý demografický vývoj Zlínského kraje, tedy fakt, že nám postupně budou stárnout silné ročníky a v tomto ohledu se nestačí soustředit pouze na výstavbu nové nemocnice,“ doplnil hejtman Holiš.
O záměru nové krajské nemocnice ve Zlíně jsme vás pravidelně informovali. Naposledy zde.
Přestavba stávající nemocnice nevyjde levněji, kritizuje Čunek
Bývalý hejtman Jiří Čunek před pondělním hlasováním hájil projekt nové nemocnice. Požadoval, ať o jeho osudu rozhodne příští vedení kraje. Podle něj a dalších lidovců nevyjde modernizace stávajícího areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati levněji. „Oprava staré nemocnice byla tak komplikovaná, že se ukázalo, že se vyplatí postavit nemocnici novou,“ zopakoval svůj argument Čunek pro veřejnoprávní Českou televizi.
Stávající vedení kraje se od začátku volebního období stavělo proti nové nemocnici. Dlouhodobě chystá dostavbu stávajícího areálu krajské nemocnice. Počítá nejdříve se stavbou porodnice za přibližně jednu miliardu korun s tím, že výstavba by měla začít na konci příštího roku. O tři roky později má být zahájeno vybudování nového centrálního pavilonu urgentní medicíny za asi čtyři miliardy korun. Celkově by modernizace měla stát přibližně šest miliard korun.
Malá fakultka na východní Moravě nedává smysl
“Konci takzvané Čunkovy nemocnice se nemůže nikdo divit. Prostě nedává smysl stavět na východní Moravě malou fakultní nemocnici, když už jedna taková stojí v Olomouci a Brno leží v dostupné vzdálenosti,” okomentoval rozhodnutí zastupitelů Zlínského kraje politolog Petr Konečný, který se zaměřuje na krajskou samosprávu.
Podle něj přitom nejde o sny jednoho krajského hejtmana. Problém tkví v samotném systému čtrnácti malých krajů. “Opravdu nelze republiku rozsekat na čtrnáct pašalíků a v každém vybudovat univerzitu, fakultní nemocnici, integrovaný dopravní systém a mezinárodní letiště. Do rozvoje malých rurálních krajů typu Vysočina a Zlínský kraj se za oněch více než dvacet let investovaly biliony korun a nevedlo to k vyrovnanějšímu územnímu rozvoji,” tvrdí politolog.
Připomněl také, že zcela dominantní pozici zaujímá Praha s kupní silou na jednoho obyvatele přibližně o třicet procent vyšší než je průměr České republiky. “Zároveň pražský HDP na hlavu je více než třikrát vyšší než v socioekonomicky nejslabším kraji. Zatímco Praha výhledově dostaví dálniční obchvat, Brno nemá ještě zdaleka dokončený ani ten městský,” dodal Konečný. Těmto záležitostem se věnuje v rozepsané disertaci, řada dat je také součásti knihy “Morava: zemský ráj, nebo periferie Evropy” na jejímž druhém vydání se podílí jako editor.
autor: pjk, foto: Zlínský kraj
Nebylo to náhodou především politické rozhodnutí?
“Malá fakultka na východní Moravě nedává smysl”
On ten pojem jako samotný ve smyslu územního celku nedává smysl.
Smysl má jen Morava jako celek – o kterém se nemluví.
Vždy se zmiňují jen “české země”, aniž by již komukoliv stálo za zmínku rozklíčovat tento pojem, jmenovat dotyčné země a ukázat je na mapě – to poslední pak vlastně ani nejde.
To poslední ještě pořád ukázat jde. V odkazu https://mapy.cz/turisticka?source=area&id=551152&ds=1&x=16.8409178&y=49.5150695&z=8 je vidět Morava i s enklávami (přesněji, z pohledu Moravy, spíš tedy s exklávami).
Jenže tohle je, pane Kolářský, speciální mapa o které ví jen ten kdo ji cíleně hledá. Na běžně dostupných mapách už Moravu nenajdete
Školní mapa České republiky:
https://www.hrackyhopik.cz/editor/image/eshop_products/88001102_l.jpg
Česko – administrativní mapa:
https://www.skolnibrasnicka.cz/5445-thickbox_default/13741-ceska-republika-skolni-administrativni-mapa.jpg
Samozřejmě, rozumím Vašemu rozhořčení, pane Vojtěchu. Ale psal jsem o “možnosti ukázat na mapě”. Vy jste psal, že to nejde a já namítal, že to jde. Dnes jsou digitální mapy mnohem častěji používány, hlavně mládeží, než mapy někde ve školním kabinetu na zdi. To, že se Gottwaldova koncepce krajů dětem a lidem vtlouká do hlavy jak to jen jde, je také pravda, ale na druhou stranu jsou, i když se musí vyhledávat, značně rozsáhlé informace o Moravě, jaké jsme si např. za bolševika nedovedli představit. Např. existence školky/základní školy/gymnázia, kde se děti vyučují o Moravě maximum informací, jakou je např. soukromá škola akademy.cz, která má přímo ve svém poslání “neopomíjet moravské tradice”, to by byl za bolševika nemyslitelný kriminální čin; dnes je taková škola a gymnázium dokonce úzce propojena s Masarykovou univerzitou. Pravda nakonec vyjde najevo, jen to nemusí být v době našich životů.
To je chvályhodný počin – možná zatím ne tak častý a známý.
Kéž by takových přibývalo!
A ve státní hymně, tam už je jen jedna, tzv. “země česká” 🙁 Mazání Moravy z mapy Evropy (a s ní dalších zemí léty zdevastované Koruny, spíš Lucemburků, než Čechů) tak probíhá kontinuálně snad už od té ohavné rebelie proti císaři, spuštěné navenek onou druhou (resp. třetí, v ČR je silnou tradicí věci pravými jmény neoznačovat) pražskou defenestrací ve středu 23. května 1618 🙁
Kdysi jsem se přimlouval za změnu ve státní hymně slov “země česká” na “země české”, což by přesněji odpovídalo popisu naší republiky v preambuli ústavy. Dnes si už tak jistý nejsu, protože by se tím jaksi “zakotvilo” přání Čechů, aby Morava byla považována za jednu ze zemí patřící k Čechám. Protože Čechy…české….nikoliv Čechy…čechské…..😒