Příznivci obnovení moravské samosprávy po roce opět namalovali na silnicích na pomezí Čech a Moravy nápisy připomínající průběh tradiční zemské hranice. Cílem je upozornit na fakt, že ani 31 let od pádu totalitního režimu, který zrušil zemi Moravskoslezskou, nedošlo k obnovení zemské samosprávy. Podle dosavadních informací nadšenci takto označili téměř všechny důležité “přeshraniční” komunikace na území Kraje Vysočina a v Jihočeském kraji.
Před rokem se původci nápisů zaměřili na silnice na různých místech celé tradiční zemské hranice. Letos se zdá, že se zaměřili zejména na Kraj Vysočina a Jihočeský kraj. Označení zde přibyla minimálně na dvanácti místech. V loňském roce měla akce úspěch například v Pardubickém kraji, kde v reakci na nápisy došlo k oficiálnímu označení hranice mezi Čechami a Moravou prostřednictvím informačních silničních cedulí.
K aktivitě se oficiálně přihlásila Společnost pro Moravu a Slezsko, která k vyznačení hranice již dříve vyzvala své členy a příznivce. Podle předsedy spolku Ondřeje Mlejnka se jednalo o spontánní aktivitu moravských patriotů. “Datum 1. května navíc vychází z tradice, podle které na Moravě v noci z 30. dubna na 1. května bývají pomalovávány silnice. Většinou tyto nápisy hlásají něco o čem všichni vědí, ale moc se o tom z různých důvodů nemluví. Například proto, že vrchnost nechce, aby se o tom mluvilo,” vysvětlil Mlejnek.
O akci jsme informovali již v loňském roce v tomto článku nebo formou rozhovoru s jedním z iniciátorů.
Společnost pro Moravu a Slezsko, podle informací redakce, již vloni oslovila také hejtmana kraje Vysočina, zda by podpořil oficiální označení hranice, podobně jako se stalo v Pardubickém kraji. Narazila však na zamítavý postoj tehdejšího hejtmana Jiřího Běhounka (ČSSD) a ke vztyčení informačních cedulí zde zatím nedošlo, stejně jako v případě Jihočeského kraje. Aktivisté však věří, že současné nové vedení kraje by mohlo postoj přehodnotit a k průběhu historické zemské hranice se nějakým viditelným způsobem přihlásit.
Podle aktivistů je historická hranice mezi Čechami a Moravou symbolem tradičního zemského členění našeho státu a považují za zásadní chybu, že ji současné uspořádání státu ignoruje a ani se její existence nijak nepřipomíná, jakoby šlo o něco závadného. V jejím zviditelňování plánují pokračovat dokud se toho nechopí stát nebo příslušné samosprávy.
Autor: red, foto: Společnost pro Moravu a Slezsko
Související články
Ne jižní Čechy, ale Morava. Aktivisté na Dačicku označili zemskou hranici
Olomoucký kraj zvažuje vyznačení hranice Čech a Moravy, umístí cedule u silnic
Kraj Vysočina odmítá vyznačit hranici Čech a Moravy. Není to v našem zájmu, řekl hejtman
Vůdčí osobnost moravského hnutí připomene pamětní deska. Boleslav Bárta tragicky zahynul před třiceti lety
Super! Jen tak dal!
A dekujeme!
Škoda, že hnědou dopravní značku, tzv. “IS 23 Kulturní nebo turistický cíl – návěst”, lze hodně obtížně prosadit k upozornění na pomezí Čech a Moravy, není-li na tabuli výslovně uvedeno slovo “historická”. Pojem “tradiční hranice” by určitě více vystihoval skutečnost, že hranice stále existuje, jde dokonce podle emeritního předsedy vlády ČR, doc. JUDr. P. Pitharta, dr.h.c., o jednu z nejstarších v podstatě neměnných hranic na území celé Evropy. To jen totalitní režim v době nesvobody tuto hranici popřel a dnešní posttotalitní režim ji ze záhadných důvodů ne a ne obnovit. Jinak samozřejmě lidové provedení náhradního značení neoficiálním vodorovným značením je vynikající iniciativa moravských patriotů. Všechna čest přátelům ze Společnosti pro Moravu a Slezsko.
Podobná značka / upozornění by se hodila i na pomezí Moravy a Slovenska. Nápis “Jihomoravský/Zlínský/Moravsko-slezský kraj” nebo “Česká republika” nedostatečně informují Slováky o tom, že přijíždějí na Moravu. Nedávno jsem slyšel na slovenském státní rozhlasovém kanálu při relaci o Vrběticích určení místa “na českej Morave”.
Ano, jenže aktuální lidské ani finanční kapacity zdaleka nedostačují. Kolik lidí je ochotno věnovat svůj volný čas a pod rouškou tmy se vystavovat rizikům těžkých nebo smrtelných úrazů, případně “opletačkám” s orgány činnými v trestním řízení? Kolik lidí je ochotno finančně se podílet na výrobě šablon, nákupu kvalitní barvy a dalších značkovacích potřeb, financovat palivo do doprovodných a pomocných vozidel, riskovat potřísnění sebe nebo vozidla barvou atd., atd.? Kdyby se v každé moravské obci podél hranic našla skupinka nadšenců, kteří by realizovali a udržovali jen ten svůj nejbližší nápis, byla by Morava někde jinde. No a k vyznačení Moravsko – Slovenského pomezí, ze kterého se po rozpadu předešlého státu stala tzv. “Česko” – Slovenská hranice, je nepatrně méně důležité. To, že občané Slovenska nebo Polska nevidí rozdíl v pojmech “na Morave” a “na českej Morave” je sice moc smutné, ale to, že ten rozdíl nevnímají elity vládnoucí zdejšímu státu, je doslova tragédie.
Skvělé ,že značení hranice nebyla akce pouze jednorázová , ale dále se pokračuje. Snad se časem podaří zlomit a přesvědčit i nepřející hejtmany ( krajská zastupitelstva ) a hranice bude po celé své délce označena oficiálně.