Eskymo Welzl má v rodném Zábřehu novou expozici. Ukazuje dobrodružný život “moravského Járy Cimrmana”

Eskymo Welzl
Jan Eskymo Welzl bývá nazýván "moravský Jára Cimrman" – s tím rozdílem, že na rozdíl od toho českého Eskymo Welzl skutečně žil.

Muzeum v Zábřehu připravilo expozici věnovanou nejznámějšímu rodákovi města, slavnému moravskému polárnímu cestovateli, náčelníkovi Eskymáků a dobrodruhovi Janu Eskymovi Welzlovi. Stála sedm milionů korun. Atraktivní expozice bude přístupná hned, jakmile se bude moci vzhledem k pandemii koronaviru muzeum otevřít, řekla historička muzea Michaela Kollerová.

Nová expozice připomene dobrodružný život Eskymo Welzla

“Nová expozice přenese návštěvníka na daleký a mrazivý sever. Představí obdivuhodný životní příběh obyčejného člověka, který se jen se čtyřmi krejcary v kapse vydal na cestu do neznámých končin,” uvedla historička muzea. Příběh cestovatele začíná dobou dětství, mládí a jeho prvními cestami po Evropě.

V dalších částech již autoři nové expozice sledovali jeho putování Sibiří, život na Novosibiřských ostrovech i na zlatonosné Aljašce. Připomínají také Welzlův literární odkaz.

Autoři se snažili nabídnout více než jen příběh polárního cestovatele. “Návštěvníci se seznámí s podobou severské krajiny a jejími obyvateli, nahlédnou do interiéru srubu nebo posedí nad stránkami některé z mnoha knih o Welzlovi. Děti jistě pobaví model perpetua mobile, o jehož zkonstruování se Welzl také pokoušel. Bezesporu velkým lákadlem bude sice krátký, ale zato unikátní autentický filmový záznam s Janem Eskymem Welzlem natočený v Brně roku 1929,” uvedla Kollerová.

Budování expozice předcházely stavební práce na nevyužívané půdě renesančního domu, ve kterém muzeum sídlí. Stavebními úpravami za 2,5 milionu korun, které zaplatilo město, se výrazně zvětšily prostory muzea. Práce na expozici pak již byly v režii Vlastivědného muzea v Šumperku. Ten poskytl muzeu pět milionů korun.

Eskymo Welzla připomíná řada míst v rodném městě

Na stopy po proslulém polárníkovi mohou narazit zájemci v Zábřehu na několika místech. Už na nádraží vítá cestující jeho socha, kterou vytesal v roce 1998 sochař Stanislav Lach podle dobové fotografie. Welzl je na ní zachycen s kufry a čepicí. Předloňskou novinkou je i deska připomínající osudové setkání dvou velikánů, fiktivního génia Járy Cimrmana a polárníka Welzla, který je nazýván moravským Cimrmanem.

Zábřežský rodák Jan Eskymo Welzl žil v letech 1868 až 1948. Bývá někdy označován za moravského Járu Cimrmana, ovšem s tím rozdílem, že Welzl skutečně žil. Odešel z domova, aby se vyhnul vojenské službě, procestoval svět, psal knihy, zlatokopům na Aljašce vyráběl těžební stroje a nakonec se stal náčelníkem Eskymáků. O dobrodružstvích Eskymo Welzla bylo napsáno několik knih, mezi nejznámější patří Třicet let na zlatém severu a Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě, které na základě Welzlova vyprávění sepsali brněnští novináři Edvard Valenta a Bedřich Golombek.

Přečtěte si  Moravská kultura je na Slovensku vidět: Trenčianské Teplice hostily 12. ročník festivalu Morava krásna zem

Zdroj: ČTK, foto: Muzeum Zábřeh

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*