FEJETON: Dědictví Otců

Zcela náhodou jsem po létech vzal do rukou malou černou krabičku. Ukrývala manžetové knoflíky s křížem a nápisem oikoumenikon patriarcheion. Připomínají mé dávné setkání s nejvyšším představitelem pravoslavné církve – patriarchou Bartolomějem I.

Psal se rok 2013, když se na Moravě zvedla vlna zájmu o dědictví otců, jak je někdy nazýván odkaz soluňských bratří Cyrila a Metoděje. Ti z daleké Konstantinopole dorazili na pozvání velkomoravského knížete Rostislava na jaře roku 863. Především z podnětu jižní Moravy si tehdy celý národ připomínal 1150. výročí jejich příchodu. Třídenní oslavy s názvem Setkání kultur se za  přítomnosti patriarchy konaly s velkou slávou na hradišti v Mikulčicích. Radost ze setkání s ním tehdy vyjádřil kardinál Dominik Duka slovy: „Je to historický okamžik! V jubilejním roce svatých Cyrila a Metoděje přichází duchovní vůdce z města, odkud k nám byli vyslání svatí věrozvěstové!“  

S patriarchou Bartolomějem jsem prožil krásnou hodinu společné procházky po místních archeologických památkách. Modlitbou v řečtině uctil zemřelé Moravany nad základy II. kostela a zpěvem latinského hymnu nad základy velkomoravské baziliky pak místo možného pohřbu prvního arcibiskupa Moravy sv. Metoděje. S velkým zájmem se zajímal o historii památníku a mé přednášce o jeho jedinečnosti věnoval mimořádnou pozornost.

Setkání s patriarchou Konstantinopole a Nového Říma, vyznění a nadšení slavnosti i spolupráce politických a církevních elit mladého státu k připomínce historické události, jíž se Morava dostala do povědomí vládců tehdejší Evropy a přijetím křesťanství její významnou součástí, bylo pro účastníky i mne neopakovatelným duchovním prožitkem!   

Společné vzedmutí křesťanů k poctě svatých bratří trvalo však jen do květnové návštěvy patriarchy! Po deštivém víkendu, který provázel mikulčické oslavy, se katolíci natolik soustředili na přípravu červencových oslav na Velehradě pod heslem: „Slavit budeme jen tady!“, že tradiční cyrilometodějskou Pouť na Podluží v  jubilejním roce doslova zakázali! Konala se pak tajně s účastí jednoho kněze o den později o svátku Mistra Jana!

Bylo mně z toho smutno. Je mi stále! Po deseti letech je všechno jinak! Málem nejsme Slované! Věhlasná historie Velké Moravy je trvale upozaděna! Ztrácíme víru! Výročí příchodu soluňských bratří si připomínáme jen okrajově! Jejich odkaz je nám lhostejný!!! Bohužel už plnohodnotně neplatí přání našich dědů: „Dědictví Otců, zachovej nám, Pane!“  

Přečtěte si  FEJETON: Chléb náš vezdejší

Autor: František Synek Foto: archiv autora

František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*