Jižní a východní Morava je známá velkým a trvalým dodržování mnohých lidových tradic, které jinde již dávno ztratily své opodstatnění a vlastní život. Nejsou to jen nejvýraznější a nejvíce viditelné a dejme tomu i slyšitelné projevy lidové kultury, tedy pestré a ve své variabilitě obdivuhodné lidové kroje a písně, ale i drobné střípky, které mají doslova jepičí život. Stačí se jen pozorně dívat kolem sebe.
První říjnové neděle patřila v nedalekých Šardicích slavnosti hodové. Na svůj největší svátek v roce se celá obec vyšňořila, před tanečním sálem a domy představitelek dívčí chasy – obou stárek se tyčily vysoké májky, lidé v houfech sledovali dlouhý průvod krojovaných všech věkových skupin. Výrazné prvky tradice bylo vidět všude kolem. Jen nejpozornější hosté si všimli malebné úpravy dlažby kolem máje, kterou jemným bílým pískem vytvořily zručné ruce místní malérečky. Obrazy květů převzaté z místních výšivek dívčích krojů, původně ve starých světnicích hotovené vodou na hliněné podlahy, zvýraznily základnu symbolu slavnosti. Podobné květinové pískové záhony jsou v novodobé tradici rýsovány před domy stárek, svatebním domem nevěsty nebo před vstupními dveřmi do kostelů.
Menší májka u domu stárky nesla pod vrcholem upevněnou láhev domácí slivovičky. Z dálky viditelná výzva pro odvážné a silné chasníky! Kdo ji odřeže a snese dolů má zajištěn obdiv a úctu dívčí chasy i závist svých kamarádů. Není však lehké po kluzkém a tenkém kmenu šplhat do výšky k zelenému vrcholu, udržet se zde při odřezávání láhve a nakonec ji bezpečně dopravit dolů. Chce to nejen sílu a odvahu, ale i zarputilost a odhodlání. Neúspěch znamená výsměch. Letos se lezci zadařilo…
Jiná májka se zjevila jednoho pozdního odpoledne v naší obci vysoko nad novou ulicí. Zdobila právě dokončenou vazbu střechy nového rodinného domu. Tento starý symbol, zelený keř připevněný na nejvyšší vrchol vazby, širokému okolí a sousedům do dálky oznamoval dokončení další a nejvyšší části novostavby. První dům v nové, ještě bezejmenné ulici, postavili šikovní majitelé od prvního výkopu za půl roku! Máje na návsi, před domy a májky na stavbách jsou staleté výrazy ochrany.
Péče o tradice se může projevit i jinak. Pro jižní Moravu jsou typická malování fasád květinovými vzory kolem dveří – žuder a oken. Tradice založená někdy v 30. letech minulého století se dodržuje i po sto létech dodnes, byť už jen ojediněle na starších selských domech nebo na nových stavbách vinných búd a sakrálních objektů – božích muk či kapliček. Radost pohledět a malérečky pochválit…
A tak i nová malování a jiné drobné projevy staré tradice svědčí o tom, že si obyvatelé jižní a východní Moravy stále udržují blízký vztah k tradicím a k odkazu svých dávných předků. Tradice totiž není, dle vynikajícího dirigenta a skladatele Gustava Mahlera, uctívání popela, ale rozfoukávání ohně a jisker!
Autor: František Synek Foto: archiv autora
František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.
Buďte první kdo přidá komentář