Habáni se vrátili na Moravu, v Hustopečích odhalili pamětní desku

Potomci moravských novokřtěnců si připomenuli 400 let od vyhnání ze své dávné vlasti.

Křesťanská komunita novokřtěnců se o víkendu sjela z celého světa na Moravu. V Hustopečích si připomněli 400 let od vyhnání habánů z Moravy. Odhalili zde pamětní desku svého duchovního vůdce Jakoba Huttera.

Habáni – tak zní moravský název pro novokřtěnce, kteří v 16. a na začátku 17. století žili v jihovýchodní části Moravy. V důsledku porážky stavovského povstání byli pro svoji víru vyhnáni, podobně jako Jednota bratrská v čele s Janem Amosem Komenským.

Po čtyři sta letech od vydání osudného nařízení se potomci habánů z Rakouska, Kanady či Austrálie symbolicky vrátili do své dávné vlasti. Dílo svých předků uctili v Hustopečích. U Rajhradské studny v ulici Svatopluka Čecha také odhalili pamětní desku svému duchovnímu vůdci Jakobu Hutterovi.

“Události, které se v Hustopečích staly před 400 lety se bohužel opakují i v současnosti. I dnes jsou lidé pronásledováni pro svou víru či národnost. Kéž by nám toto místo připomínalo, že bychom se měli lépe poučit z historie,” pronesl u nové pamětní desky novokřtěnecký pastor Karel Fridrich. 🕊

Městské muzeum a galerie Hustopeče přitom zveřejnilo působilo 3D vizualizaci původního kostela sv. kostela, k jehož vysvěcení došlo na konci roku 1519. První novokřtěnci se v Hustopečích objevili deset let po jeho vysvěcení. Svatováclavský kult se habánům stal nakonec i osudným.

Morava ztratila toleranci i vyhlášené řemeslníky

Na svátek svatého Václava roku 1622 vydal kardinál František Ditrichštejn dekret, kterým novokřtěncům nařizoval opustit do čtyř týdnů území Moravy. Výjimka mohla být udělena pouze těm, kdo přijali katolickou víru. Došlo tak k porušení tehdejší zásady moravské společnosti, že k víře nikdy nesmí být nucen.

Morava tak vedle náboženské tolerance přišla také o habány, kteří byli vyhlášení pro svou pracovitost i řemeslné umění. Právě habánská keramika neboli fajáns se stala jedním ze symbolů moravských hutteritů. Její obliba neskončila ani půltisíciletí od příchodu novokřtěnské komunity z německojazyčných oblastí Říše na Moravu. Proslulo také habánské vinařství či nožířství.

Podívejte se na vizualizaci hustopečského kostela sv. Václava z počátku 16. století

Autor: pjk, foto: město Hustopeče, Městské muzeum a galerie Hustopeče

Přečtěte si  Morava má nové národní kulturní památky. Hrad, zámky i klášter

Související články

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*