Mladý hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich si získal pozornost ještě před nástupem do úřadu. Energický “cool” hejtman vládne sociálním sítím a zaujmout dokáže lidi různého věku a zaměření. V rozhovoru pro Zprávy z Moravy otevřeně říká, že se dlouhodobě hlásí k Moravě. Není to pro něj jen otázka administrativního členění státu. Morava je o způsobu života, o lidech a o tom, jak se díváme na svět.
Morava je způsob života
Letošní sčítání lidu bylo po deseti letech novou příležitost, jak dát oficiálně najevo svou přináležitost k Moravě. K moravské národnosti se samozřejmě přihlásil i jihomoravský hejtman Jan Grolich.
“K moravské národnosti jsem se hlásil i posledně. Narodil jsem se ve Velaticích kousek od Brna a žiju tady celý život. Nenapadlo mě, že bych se k Moravě neměl přihlásit. Cítím to tak,” říká šestatřicetiletý politik a vystudovaný právník. “Jsem tady doma. Pro mě je to mnohem víc než například administrativní rozdělení státu. Morava je o způsobu života, o lidech a o tom, jak se díváte na svět,” dodává.
Věnujme se moravským odpovědím
Vnímá, že je zde prostor pro diskuzi o postavení Moravy, je však třeba vnímat současnou situaci. “Když se bavíme například o zemském členění, tak je to především o tom, aby dávala logiku efektivní správa naší země. A to je jiná debata. U nás je to ale specifické. Jižní Morava je komplet moravská, takže tady se to
snadno mluví. Jinak to budou vnímat moravské obce v Pardubickém kraji nebo na Vysočině,” vysvětluje jihomoravský hejtman. V každém případě mu vadí, že tři kraje, které dostávají do rozpočtu na hlavu nejméně peněz z vybraných daní, jsou z Moravy. “To je špatně a musí se to narovnat,” zdůrazňuje.
Starost o téma Moravy tento dlouholetý člen KDU-ČSL nevnímá především jako záležitost lidovců jako strany se silným zázemím na Moravě. “Než celé strany se to týká všech politiků, co jsme tady doma. A mnohem víc, než moravské otázce bychom se měli věnovat moravským odpovědím. Máme jiné zázemí a historii, a proto můžeme přinést jiné podněty do veřejné debaty,” vyjadřuje své vnímání Jan Grolich.
Na otázku, kde vidí Moravu za deset, dvacet let, odpovídá, že velký potenciál nabízí Evropa. “Myslím, že třeba naše členství v EU dává Moravě obrovský prostor, jak vyrůst a upevnit svoje kořeny,” nastiňuje politik známý slogany “Cool hejtman” a “Make příroda great again”.
Chceme užší spolupráci moravských krajů
V této cestě může podle něj klíčovou roli sehrát Jihomoravský kraj, souvisí to i se silou moravanství vyjádřenou počtem lidí s moravskou národností. “Na jižní Moravě žije nejvíce lidí, kteří se k moravské národnosti hlásí. Dává proto smysl, aby náš kraj byl iniciativní v užší spolupráci s moravskými kraji,” říká na závěr Grolich. Za dobrou příležitost jihomoravský hejtman považuje příští rok, kdy se bude připomínat 1200 let od první zmínky o Moravanech.
Autor: pjk, foto: Jan Grolich
Související články
Morava mi hned přirostla k srdci, říká Mauricijka. Nové vlasti ráda pomáhá
Zájem o symboly Moravy roste, říká zakladatel e-shopu Moravský patriot
Třebíč, Jihlava, Žďár součástí regionálního zpravodajství z jihozápadních Čech? Proti záměru ČT vznikla petice
Náprava restu po 30 letech. Poslanci navrhují uzákonit zemské symboly Čech, Moravy a Slezska
Hejtman Grolich nám sdělil , že ” Morava je o způsobu života a o tom jak se díváme na svět ” To je ovšem velký omyl ! Morava je země a Moravané jsou národem . Morava má právo na svoji obnovu a Moravané mají právo na své národní uznání. Rozhodně Morava není jenom nějaký pohled na svět či folklor.
Máme v JmK hejtmana “frikulína” (free, cool, in), tak jej nepodceňujme a dejme mu čas; možná to s Moravou myslí opravdu upřímně. To uvidíme v průběhu jeho mandátu. Stín Lidovecké zrady rodné Moravy na jeho straně ulpívá už hodně dlouho, tak se třeba bude se svými soukmenovci snažit z tohoto stínu postupně vymanit. Jako zdatnému právníkovi mu musí být potupné postavení Moravy v dnešním státě dostatečně zřejmé.
Jen to hrůzné prago-anglické “otomování” (“it’s about something”, nebo dokonce “it’s about something else”) by si mohl ze slovníku své rodné moravštiny odbourat, a to hned a bez čekání na politickou příležitost.
Od roku 1990 KDU-ČSL systematicky potlačuje jakékoli snahy o emancipaci Moravy. Nevěřím tomu, že by pan Grolich uvažoval jinak. Na jeho výše uvedených odpovědích je to ostatně zcela zřejmé. Následuje klasickou mantru “Ano, jsem hrdý Moravan, ale nikomu to vnucovat nebudu a postavení Moravy je vlastně v pořádku”.
Vychází to z toho, že politické strany v současném státoprávním uspořádání jsou na centralizmu prakticky závislé. A u lidovců je to také důsledek svatováclavské ideologie.
Tak ono stačí když prohlásí ” mnohem víc než moravské otázce bychom se měli věnovat moravským odpovědím “. Jaké odpovědi chce hledat po 30 letech totální likvidace a cíleného zašlapání všeho moravského ? On nechce řešit postavení Moravy jako země , on cítí že se blíží volby a cílí na moravské hlasy .
Me by zajimalo, ktere jsou to ty moravske kraje podle pana hejtmana.
Které kraje jsou moravské podle hejtmana JmK je těžké odhadovat. Avšak ze zvrácené logiky věci, jak ji zavedli sociální “inženýři” – vyučený stolař K. Gottwald a (opravdoví) inženýři V. Klaus senior a M. Zeman, pokud se v Čechách považují bez váhání všechny kraje, mající sídlo kraje a krajského úřadu na území Čech, za české, a v mnoha případech tzv. pomýlení laici považují za české i moravské obce, v takových krajích existující, pak moravskými jsou ty kraje, které mají sídlo kraje a krajského úřadu na Moravě. Moravskými kraji jsou tedy Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj i Moravskoslezský kraj. Naše Slezsko tak bohužel žádným krajem nedisponuje, neboť sídlo Moravskoslezského kraje se nachází na pomezí Moravské Ostravy a Vítkovic, tedy nezpochybnitelně na Moravě. Dále pokud někdo na základě popsané zvrácené logiky tvrdí, že např. Dačice, Slavonice a někdy dokonce Telč leží v jižních Čechách, pak Pelhřimov, Humpolec, Havlíčkův Brod a Chotěboř samozřejmě leží na západní Moravě ;-)))