Jak ekologicky chránit brambory před nemocemi? Vědci zkoumají možnosti

Ilustrační foto

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně budou hledat recept, jak šetrně chránit brambory proti houbovým a bakteriálním patogenům. Chtějí využít biopesticidy, konkrétně různé rostlinné silice a výluhy, nebo pěstitelské zásahy. Botanické pesticidy patří mezi perspektivní alternativní ochranu rostlin. Mezi tuzemskými zemědělci jsou zatím známé jen málo a používají je spíš jen ekologičtí pěstitelé. Na některých místech Evropy ale naopak činí podíl ekoprodukce a prodej biologických přípravků významnou a stále se rozvíjející oblast.

Podle koordinátora projektu Martina Kmocha je snahou všech vyspělých států snižovat zátěž životního prostředí. Situace je ale komplikovanější. „Při výrobě potravin je dáván vysoký důraz na to, aby neobsahovaly žádná rezidua. Na druhé straně je třeba zajistit dostatek potravin pro neustále rostoucí populaci při omezených plochách zemědělské půdy,” vysvětluje Martin Kmoch.

Podle něj je optimálním řešením tohoto zdánlivého protikladu integrovaná ochrana rostlin. „Je to soubor vzájemně se doplňujících metod, které bez nežádoucích vedlejších ekologických a toxikologických vlivů dlouhodobě regulují populace škodlivých činitelů. Záměrem je udržet jejich populace na tolerovatelné úrovni. Dá se říci, že je to ochrana rostlin na pomezí konvenční a ekologické metody,” vysvětlil.

Praxi z ekologického zemědělství je třeba rozšířit

Z biopesticidů se v současnosti v konvenčním zemědělství nejvíce využívají prostředky proti hmyzu na bázi mikrobiologických složek a rostlinných výtažků. Ostatní skupiny se ve velké míře uplatňují pouze v ekologickém zemědělství – při pěstování bioproduktů, zejména při produkci ovoce a révy nebo okrasném zahradnictví, včetně údržby veřejné zeleně.

Právě biopesticidy, tedy rostlinné silice a výluhy, chtějí k šetrné ochraně brambor využít i vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Rostlinné silice neboli éterické oleje, představují důležitý zdroj biologicky aktivních sloučenin, které mají účinek například na bakterie, hmyz nebo houby. Jsou to koncentrované těkavé hydrofobní kapaliny extrahované z aromatických rostlin. Tyto biopesticidy chtějí vědci využívat v kombinaci s pěstitelskými zásahy, mezi které patří třeba aplikace organických hnojiv nebo metoda likvidace natě.

Z laboratoře na pole

V první fázi budou vědci provádět laboratorní pokusy, aby vybrali nejúčinnější ochranné látky a jejich kombinace, a stanovili jejich nejvhodnější koncentrace. „Testy provedeme na plotnách živného média, Petriho miskách, s různou koncentrací botanického pesticidu. Vyhodnotíme tak účinnost vybraných botanických pesticidů na testované houby a bakterie, a na základě toho stanovíme jejich nejnižší účinnou koncentraci,” popsal Radovan Pokorný z Mendelovy univerzity.

Po laboratorních experimentech budou vědci pokračovat testováním účinných látek přímo na hlízách brambor pomocí umělé inokulace. Následovat bude také testování v poloprovozu, tedy aplikace látek při sázení nebo naskladnění, aby se ověřila jejich účinnost i v provozních podmínkách. Součástí projektu bude i detekce a kvantifikace houbových a bakteriálních patogenů v půdě a po sklizni pomocí molekulární metody real-time PCR.

Přečtěte si  Skalní potok je rájem pro vzácné brouky, potvrdil průzkum v Jeseníkách

„Potřebujeme zjistit přítomnost hub a bakterií v hlízách bramboru a půdě, a zároveň stanovit jejich množství, abychom mohli říci, jak jsou použité metody ochrany brambor pomocí rostlinných silic a pěstitelských zásahů účinné,” doplnil Pokorný.

Houbová a bakteriální onemocnění napadají nejčastěji hlízy, ale někdy také i stonek nebo celou nadzemní část bramboru. Většinou způsobují poškození kvality nebo vzhledu hlíz, což vede k horší možnosti prodeje produkce na trhu nebo k horší skladovatelnosti. Některé houby působí škody spíš v chladnějších a vlhčích letech, jiné napadají například jen ty hlízy, které byly mechanicky poškozené při sklizni.

Projekt začal letos v lednu a bude trvat celkem čtyři roky, momentálně probíhají přípravy na pokusy. Společně s Ústavem pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity se na projektu podílí v roli koordinátora Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod a Lukáš Musil se svou rodinnou ekologickou farmou na Českomoravské vrchovině.

Produkce brambor klesá

V roce 2020 bylo v ČR osázeno celkem téměř třicet tisíc hektarů brambor, z toho plocha raných činí 2 503 hektarů, pozdních konzumních 18 729 hektarů, pro produkci škrobu 5 774 hektarů a plocha sadby brambor 2 815 hektarů. Na zemědělský sektor připadá téměř 24 tisíc hektarů, na domácnosti téměř šest tisíc.

Bramborářství má v tuzemsku dlouholetou tradici. V posledních letech však plocha i produkce, zejména u konzumních brambor, klesá. Jako plodina jsou nahrazovány ekonomicky zajímavějšími komoditami, bez ohledu na jejich pozitivní vliv jako přerušovače v rámci osevního postupu a v zlepšování půdní úrodnosti. Podle odborníků z Mendelovy univerzity jsou brambory základní potravinou s celou řadou prospěšných látek a mají důležité místo jak v moderní výživě, tak v průmyslových oborech. ČR není soběstačná hlavně v produkci konzumních brambor a řady výrobků z brambor. Nepříznivý vývoj je i ve spotřebě brambor na obyvatele. Zvyšují se požadavky spotřebitelů na úroveň balení a kvalitu hlíz.

Zdroj: Mendelova univerzita, foto: Pixabay

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*