Jana Soukupová: Listopad byl na Moravě jiný než v Praze, chybí mi specificky regionální noviny

Na neděli 17. listopadu 2019 připadá třicáté výročí událostí, které vedly k pádu vlády jedné strany. Komunistický režim se zhroutil, nastala doba polistopadová. Takzvaná „Sametová revoluce“, jak jsou někdy převratné události konce roku 1989 nazývány, nastolila nové podmínky – euforické první svobodné volby i těžkou ekonomickou transformaci; velké naděje i velká zklamání. Na tuto dobu vzpomíná spoluzakladatelka Moravských novin Jana Soukupová. Říká také, co jí v současnosti chybí.

„Listopad 1989 vskutku v Brně jiný byl, koneckonců Brněnské fórum zde vzniklo už za totality a jeho název dal jméno Občanskému fóru za převratu v listopadu 1989. Disent byl v Brně velmi činný i vně, tedy propojoval daleko víc s lidmi kolem a netvořil uzavřené skupiny jako v Praze“, vzpomíná novinářka a disidentka Jana Soukupová.

Spoluzakladatelka Moravských novin, které fungovaly na začátku 90. let, hovořila o začátcích i konci této tiskoviny. „Moravské noviny vznikly obrovsky rychle, první číslo vyšlo už v lednu 1990. Nejdřív jsme je v rámci revolučních událostí začali tvořit ve větší skupině, šéfredaktorem měl být za normalizace jako novinář Rovnosti umlčený Lubomír Selinger, snad s podobně postiženým Jiří Šigutem jako zástupcem. Jenže když už bylo v tiskárně na dnešním Moravském náměstí všechno domluvené, najednou jsme se s Jirkou Voráčem dozvěděli, že na nás pánové kašlou. Měli už totiž domluvené místo v Rovnosti.“

„Já jsem se tehdy zatesla, a i když jsme s vedením či provozem novin neměli mimo samizdat žádné zkušenosti, začali jsme je vydávat pod hlavičkou čerstvě zaregistrovaného družstva, dnešního vydavatelství Atlantis. Tiskli jsme texty našich disidentských přátel a v revolučních dnech objevených známých. Byli jsme proti nacionalistickým promoravistům, i když pro uznání Moravy ano, ve sporu Šabata-Cibulka jsme se přiklonili na stranu šabatovců. Jinak byly noviny směsicí kulturních a společenských textů, hodně esejistických,“ přibližuje Jana Soukupová fungování Moravských novin.

V té době však byla potřetí těhotná a neměla síly na šéfredaktorskou práci. Tu zastal Jiří Voráč. Po jeho odchodu do akademické sféry a nástupu Ludvíka Kavína postupně noviny ztratily své původní zaměření a zanikly.

Ve vztahu k třicátému výročí cítí radost za svobodu i rozkvět svého města. „Za svobodu jsem vděčná globálně, říkám si pořád a všude, co chci a co si myslím. Nikdy nedokážu být osudu dost vděčná, že jsem se dnešní podoby mého milovaného rodného města dožila,“ vyjadřuje své pocity.

Zároveň jí však chybí liberální noviny specificky zaměřené na Moravu, které by nevlastnil oligarcha. „Báječné noviny typu Deníku N, Respektu či Reportéra píšou bohužel stále jen pro těch iks set už dávno přesvědčených čtenářů. A co pak zbývá pro ty příslovečné babičky z jižní Moravy.“

Jana Soukupová je brněnská novinářka a bývalá disidentka. Psaní do novin ji vždy bavilo. od roku 1985 psala do samizdatového Hosta Dušana Skály. V 89. spoluzakládala Moravské noviny, které po čase zanikly. O osudech jihomoravských disidentů v 70. a 80. letech napsala knihu Nepoddajní aneb Nešlo to jinak.