
Jeseníky patří mezi oblíbenou turistickou destinaci mnoha lidí nejen z Moravy. V loňském roce se potvrdil příznivý trend návštěvnosti. Místní ochranáři zaznamenali nárůst v osmi z jedenácti sledovaných turisticky atraktivních míst. Praděd poprvé navštívilo přes 200.000 lidí. Informaci uvedla v tiskové zprávě Správa CHKO Jeseníky.
Návštěvnost řídí i průběh počasí
V absolutních číslech stoupla návštěvnost nejvýrazněji na Pradědu, kde počet turistů poprvé přesáhl 200 tisíc, konkrétně jde o 204 209 návštěvníků. Relativně přibylo nejvíce lidí na Keprníku, ve srovnání s rokem 2018 jde o 20% nárůst (celkem 57 161 osob). Za celou desetiletou dobu sledování narostla v údolí Bílé Opavy návštěvnost o 55 %, na Keprníku dokonce o 185 % z původních 20 039 osob v roce 2010.
Velmi exponované údolí Bílé Opavy zažilo na obou stezkách celkem 181 746 průchodů, což je rovněž rekordní počet. Podle jesenických ochranářů se ukazuje, že návštěvnost věrně kopíruje průběh počasí. Zatímco deštivý a chladný květen vloni patřil k nejslabším za celé desetileté období sledování, největšímu náporu čelily hory v neděli 27. 10. během prodlouženého svátečního víkendu. Na Praděd ten den vystoupalo 3 157 turistů a v údolí Bílé Opavy bylo na obou stezkách zaznamenáno 3 768 průchodů. Naproti tomu na trase mezi Alfrédkou a Jelení studánkou týž den prošlo pouhých 186 osob.

Data pomáhají přizpůsobovat údržbu stezek
“Data jsou pro nás důležitá pro to, abychom věděli, kde s vyšším počtem lidí počítat a přizpůsobili tomu například protierozní údržbu stezek či obnovu a aktualizaci terénního informačního systému,“ vysvětluje Jindřich Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky.
„Příroda chráněné krajinné oblasti návštěvníky přitahuje čím dál víc. Snažíme se jim ukázat, jak o ni pečujeme. Vloni jsme nově otevřeli informační středisko CHKO v Karlově Studánce, obnovujeme naučné stezky a informační panely, naše strážní služba přímo v terénu vysvětluje, čím je zdejší příroda výjimečná,” doplňuje vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj. “Jakmile to bude možné, chceme pokračovat v přírodovědných exkurzích pro ty, kteří se chtějí prohloubit vědomosti, jako jsou třeba pedagogové či vysokoškoláci. Zájem o tyto terénní aktivity je na hranici našich možností, ale samozřejmě nás těší. Nyní bude velmi zajímavé sledovat, jak se na návštěvnosti projeví současná koronavirová epidemie,“ dodal závěrem.
Zdroj: Správa CHKO Jeseníky, foto: Megapixel
Zdar děcka, prd ně po tem je, ale když chcete použít nečí fotku, zkuste oslovit autora..třeba vám ju sám rád poskytne, takto to vypadá všelijak..když tak to zmažte, jenom s tým zkuste neco udělat, Morava fajn, ale takte ne! viz. foto Barborky nebo fotka Pradědu..no?
Dotaz k jedné zajímavosti – Jeseníky se ve středověku (nevím od kdy do kdy přesněji) jmenovaly Moravské hory. České středohoří zůstalo, stejně jako Moravskoslezské Beskydy a zatím částečně i Moravská, později Českomoravská vrchovina, i když ta je dnes “salámovou metodou” usilovně přejmenována nelogickým novotvarem Vysočina (asi podle toho dnes agrofertího salámu, kdysi namíchaného jako věrná kopie starého dobrého uheráku). Nevíte někdo, proč už na počátku novověku byl název Moravské hory opuštěn a vžil se slezsko-moravský (nebo moravsko-slezský, přesně se neví) název Jeseníky?