Kauza těžby štěrkopísku pokračuje, báňský úřad znovu odmítl odvolání desítek obcí

Plánovaná těžba štěrkopísku mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem vyvolává protesty. Kritici upozorňují na ohrožení zdroje pitné vody pro 140.000 lidí.

Český báňský úřad v Praze (ČBÚ) opět odmítl odvolání proti stanovení dobývacího prostoru k těžbě štěrkopísku u Uherského Ostrohu na jihovýchodě Moravy. Rozhodnutí dříve zrušil Krajský soud v Brně a věc mu vrátil k posouzení. Úřad všech třicet odvolání opětovně zamítl, přestože panuje obava o znečištění blízkého zdroje pitné vody. Jen připojil podmínku, že se hornická činnost nesmí provádět v prostoru územní rezervy kanálu Dunaj-Odra-Labe.

Stanovení dobývacího prostoru je předstupněm k rozhodnutí o samotné těžbě. Proti původnímu rozhodnutí báňského úřadu protestovalo třicet obcí, které se obávají znečištění blízkého zdroje pitné vody pro více než 140 tisíc obyvatel. O těžbu štěrkopísku v lokalitě blízko Uherského Ostrohu mají zájem České štěrkopísky, podle vedení firmy nejsou obavy na místě.

„Po důkladném vyhodnocení shromážděných odborných podkladů rozhodnutí, zejména závazných stanovisek dotčených orgánů a několika znaleckých posudků, dospěl Český báňský úřad k závěru, že nebyl dán objektivní a zákonný důvod ke zrušení odvoláními napadeného rozhodnutí,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.

Ve svém rozhodnutí jen báňský úřad doplnil, že na základě doplněného stanoviska vydaného Krajským úřadem Zlínského kraje do rozhodnutí dodal podmínku, která vyjímá z dobývacího prostoru územní rezervy pro kanál Dunaj-Odra-Labe. Současná vláda Petra Fialy přitom vyjádřila nezájem o stavbu vodního kanálu a postupně ruší přípravné kroky.

Proti záměru těžby štěrkopísku před dvěma lety protestovaly přímo na místě tisíce lidí.

Štěrkopísku se nenapijeme

Odvolání třiceti obcí odmítl báňský úřad mimo jiné proto, že se neměly řízení účastnit, nepřihlásily se do něj zavčas nebo jejich námitky poukazovaly na ovlivnění kvality a množství vody. Zde ČBÚ vycházel ze znaleckých a správních posouzení, jejichž kvalitu ale protestující aktéři už dříve zpochybnili.

Obce z blízkého okolí plánované těžby mají obavy z poškození vodního zdroje Bzenec-komplex. Ten se nachází na pomezí Moravského Písku a Uherského Ostrohu a poskytuje pitnou vodu pro přibližně 140 tisíc lidí. Kauzu navíc komplikuje fakt, že se vodní zdroj nachází na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje, přičemž vedení obou krajů mají na celou věc odlišný názor.

Proti plánované těžbě před dvěma lety protestovaly přímo na místě tisíce lidí. Lze předpokládat, že rozhodnutí báňského úřadu půjde opět k soudu.

Přečtěte si  Brněnští Foglarovci vydali Rychlé šípy v ukrajinštině, přiblíží dětem legendární komiks i vzor ušlechtilosti

Autor: pjk, foto: smocr.cz

Doporučujeme

4 Comments

  1. “Kauzu navíc komplikuje fakt, že se vodní zdroj nachází na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje, přičemž vedení obou krajů mají na celou věc odlišný názor”.
    Další případ nefunkčnosti krajů.

  2. Je nutno si uvědomit, že těžba štěrkopísku v dané lokalitě je zcela v pražském zájmu. Zátěže na Moravu – zisky do Prahy!

  3. Pokud Moravané ve většině nemají zájem starat se sami o svoji zemi, tak jim ji soused vyrabuje. Tak to prostě ve světě chodí.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*