Kdybych nepřišel do Rakouska, asi bych se nikdy nedozvěděl, že jsem Moravanem

Mikulov, první moravské město u hranic s Rakouskem

Znáte to, dokud se Vás něco netýká, tak to ani moc neřešíte. Každý není citlivý poeta či písničkář trpící bolestmi světa. A tak jsem po mém příchodu do Rakouska především hledal rozvinutou společnost, svobodu, vzdělání, dobrou muziku a cestoval jsem. Byl jsem Čechoslovákem, ale cítil se spíš Čechem – tak, jak nás vychovávali rodiče, a taky ve škole, v televizi, ve sakutu a později I v pionýru. Typické bylo, že národnostní otázky nikdo moc neřešil – v Brně, kde jsem vyrůstal a chodil do školy, byly jiné, existenční problémy, ba dokonce přímo ohrožení pronásledováním za jakoukoliv předem neschválenou a tudíž antisocialistickou činnost.

Vše začalo až ve Vídni.

Můj slovenský kolega z práce mi jednou vyprávěl o Pittsburgské dohodě, ve které Češi slíbili Slovákům autonomii. Rakušané se mě ptali, jak to bylo z mého pohledu se Sudetskými Němci a vůbec rozpadem monarchie – a já jim nic kloudného nemohl říct. Postupem času však informace přibývaly a já měl zajímavý rozhovor třeba s profesorem hispanistiky na vídeňské lingvistice, který je Kataláncem a názorně mi ukázal, že Španělé točí s Katalánci podobně jako to Češi zkoušeli svého času i se Slováky a teď tedy s Moravany. Díky studiu na Vídeňské univerzitě jsem slyšel něco o Kroměřížském sněmu, Brnu, jako městu velmi blízkému Vídni a Moravě, kde žijí lidé vice podobní Dolnorakušanům než Čechům. A taky hodně o asimilaci tzv. Vídeňských Čechů za c.k. Rakouska. Jak jsou ty centrální vlády nepoučitelné…

Vídeňský klub Nachtasyl (Noční azyl) byl koncem 80. let útočištěm mnoha Čechoslováků

Čechy nebo Tschechien

Po rozpadu Československa se diskutovalo o názvu nového státu – a připadlo mi divné, že by se měl jmenovat pouze Čechy, nebo Česko, v Rakousku německy Tschechei nebo Tschechien. Kde se ztratila Morava a Slezsko? Nakonec úřední název Česká republika nikdo ani moc nepoužívá, takže když jedou kamarádi z české hospody ve Vídni do staré vlasti, tak říkají, že jedou do Čech – ikdyž jedou na Moravu. Ale to já lhát nemůžu. A tak jsem si koupil Budování státu od Peroutky a přečetl spoustu knih o vyhnání Sudetských Němců, a taky článků o Čechoslovakismu, o novinách, které vydávala císařská Vídeň česky na Slovensku, apod. A postupem času zjišťoval, že to s tím češtvím u mne nebude asi to pravé.

Morava

Rozdíly mezi Moravany a Čechy byly hodně markantní, a to nejen ty historické, ale i charakterové. Najednou mi docvaklo, proč mi nikdy moc neříkal třeba takový Švejk, zatímco Saturnin od Jirotky ano. A věci, které jsem přecházel bez povšimnutí, mě najednou začaly zajímat.

Proč neexistuje zemské zřízení, když Rakousko je federací devíti rovných zemí? Proč říkají v předpovědi na ČT, že teplo a sucho bude v Jižních Čechách, zatímco na východě území bude pršet a zima a v rakouských zprávách mluví I o Jižních Tyrolích? Proč byla připojena část jihozápadní Moravy  k jižním Čechám a proč je to všem jedno? Proč má tzv. nároďák místo moravské a slezské orlice najednou pouze českého lva, proč mluví první věta ústavy o nás, jako občanech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, i když tyto země neexistují na žádné aktuální mapě? Proč se říká třeba loštickým tvarůžkům český výrobek a proč byla zrušena výroba moravského Tatraplánu v Kopřivnici? Proč jsou najednou moravské Lidovky českými, navíc Babišovými a Kryl český písničkář či z Kundery český spisovatel? Proč je David Pastrňák najednou českým hokejistou, když je ze Slezska a Čechomor českou hudební skupinou? Protože je ze Svitav, které spadají momentálně pod Pardubický kraj, který je vnímán jako český? Na téhle etnocidě se já nehodlám podílet. Kde je nás Moravanů konec?

Ale no nic, to bude asi tím přibývajícím věkem.

Autor: w.m. Foto: twenty20.com

Doporučujeme

1 Comment

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*