Kofola kupuje tradiční moravské pivní značky Holba, Litovel a Zubr

Výrobce známých limonád Kofola vstupuje také do světa piva. Společnost Kofola ČeskoSlovensko kupuje většinový podíl ve společnosti Pivovary CZ Group, která zastřešuje tradiční moravské značky piv Holba, Zubr a Litovel. Nápojářská rodina tak na regionální úrovni vstupuje do další kategorie, ve které může využít své podnikatelské, distribuční a marketingové know-how. Dokončení transakce, která podléhá schválení antimonopolních úřadů, se očekává zkraje příštího roku.

„V Kofole jsme se naučili rozvíjet tradiční a lokální značky se silným příběhem. Když se objevila příležitost investovat do pivovarů, které vyrábějí značky s dlouhou historií, za kterými stojí poctivé řemeslo a moderní výrobní zázemí, neváhali jsme. Věříme, že zkušenost našich lidí může pomoci k jejich rozvoji,“ vysvětluje Jannis Samaras, generální ředitel skupiny Kofola.

Růst Kofoly i zachování tradičních moravských pivních značek

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou u nás, svým letošním ročním výstavem překročí produkci 800 tisíc hl, z čehož více než třetina piva míří na exportní trhy. V pivovarech v Hanušovicích, Přerově a Litovli společnost zaměstnává téměř 500 lidí. Piva značek Holba, Zubr, Litovel se zde vaří již více než 130 let tradičními postupy, za použití nejkvalitnějších surovin zejména z lokálních zdrojů. Díky tomu se těší mimořádné oblibě u zákazníků i nezávislých odborníků, o čemž dlouhodobě svědčí i bezkonkurenční řada prestižních mezinárodních a tuzemských ocenění.

„Záleží nám na tom, aby byla zachována řemeslná tradice vaření piva, stabilní vztahy se zákazníky, dodavateli i zaměstnanci a společenská odpovědnost firmy. To vše byla při jednáních o prodeji důležitá kritéria. Jsme rádi, že jsme našli partnera, který nám pomůže zachovat a dále rozvíjet kvalitu našich piv, a zároveň posílí i jejich obchodní expanzi,“ říká Ing. Jaromír Dvorský, místopředseda představenstva Pivovary CZ Group. „Rád bych poděkoval našim zaměstnancům a obchodním partnerům, bez nich bychom takových úspěchů nemohli dosahovat,“ dodává Dvorský.

Nová akvizice umožní skupině Kofola růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem. S ohledem na specifika pivního trhu a s pokorou k umění zaměstnanců pivovarů zůstanou Pivovary CZ Group samostatně řízeným pilířem Kofoly.

„Přestože nám primárně nejde o přímé synergie s naším dosavadním nealko byznysem, i pivní průmysl má nějaké společné rysy s nápojovou branží. Naším cílem je podpořit um a kvality českých pivovarů. Byla by škoda, kdyby tradiční české značky přešly do rukou zahraničních investorů,“ vysvětluje René Musila, jeden ze zakladatelů a provozní ředitel skupiny Kofola, který se po dokončení akvizice postaví do čela pivního pilíře.

Přečtěte si  Brno ušetří za elektřinu pro MHD. Energii za půl miliardy dodá městská společnost ETB

Kofola ČeskoSlovensko a.s. je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů s jedenácti výrobními závody na pěti evropských trzích. Celkově zaměstnává více než 2 000 lidí. Ve svém československém portfoliu rozvíjí nejen stejnojmennou Kofolu, hroznovou Vineu, ale i pramenitou vodu Rajec a minerální vody Korunní, Ondrášovku a Kláštornou Kalcia. Dceřinými společnostmi Kofoly jsou výrobce čerstvých šťáv a provozovatel Freshbarů a Salaterií UGO a producent bylinných směsí a čajů LEROS, jehož bylinné výluhy se využívají i v samotných nápojích. Součástí portfolia LEROSU jsou i špičkové kávy Café Reserva a Trepallini. Kromě České republiky a Slovenska působí společnost Kofola i ve Slovinsku a Chorvatsku, kde rozvíjí primárně tradičních značky minerálních vod Radenska a Studenac.

Autor: red Zdror: Kofola ČeskoSlovensko a.s.

Doporučujeme


3 Comments

  1. Takže se to domácí pivo celé internacionalizuje… Původně tři ryze moravské pivovary jsou nyní prodávány obchodní společnosti se sídlem ve zdejší části Slezska, předsedou představenstva je pán se zjevně řeckými kořeny, v dozorčí radě sedí jeden čistokrevný Řek a jeden čistokrevný Izraelita. No a navíc, cílem pana Reného Musila, budoucího generálního šéfa všech tří moravských pivovarů, je, cituji z článku: “podpořit um a kvality ČESKÝCH pivovarů. Byla by škoda, kdyby tradiční ČESKÉ značky přešly do rukou zahraničních investorů”, konec citace. Tak, a máme to… Slogan “české pivo” bude Holbou, Litovlí i Zubrem konečně používán plně v souladu s představami jejich managementu. Moravské pivo, zdá se, s výjimkou některých neznámých minipivovarů, skončí definitivně. A aby toho nebylo málo, Kofola ČeskoSlovensko a.s. je členem spolku Patrioti MSK, z.s.; tvrdí sice, že jsou naprosto apolitičtí, ovšem s nimi je v tom spolku i samotný Gotwaldovsko/Klausovsko/Zemanovský Moravskoslezský kraj – patrioti až za hrob. Oplátkou se teď marketinkově o to víc u sousedů na západě rozjíždějí, na těch 4% tuzemských ploch vinic, co existují v Čechách, ryze “ČESKÁ vína”, a spolu s “víny z Moravy” je zatížíme spotřební daní – má to přinést 5 miliard do státní kasy, to si přece zdejší stát nenechá vzít! Jiné STOVKY miliard ročně za stále mermomocí udržované mrtvé kraje státní rozpočet zjevně nepotřebuje, co už.

    • Možná by nebylo na škodu, kdyby někdo ze stínové vlády republiky Morava si s těmi novými majiteli sjednal schůzku, kde by jim bylo patřičně vysvětleno, proč se Moravanům nelíbí, když je Morava, která je uvedena v ústavě jako jedna ze zemí, které tvoří Českou republiku, často v médiích nespravedlivě opomíjena.
      Vsadím se, že výše jmenovaní pánové ani netuší, že by řekli něco špatně.
      Aha….a sorry, také jsem zapomněl, že Moravané žádnou stínovou vládu nemají…🤢

      • Stínovou vládu občas prezentuje nějaký silný opoziční subjekt, disponující významným podílem křesel v parlamentu – financuje ji z prostředků od státu za hlasy voličů a z prostředků tzv. “nezištných” sponzorů a lobbistů. Moravský parlament byl tak nějak konkludentně vyprázdněn tím, že jeho s Čechy loajální členové byli po říjnu 1918 přesunuti do parlamentu nacionálního, centralistického – tzv. československého, a postupně, nenápadně, nahrazeni novými lidmi, bez jakéhokoliv vztahu k rodné hroudě. Postup proběhl tzv. salámovou metodou, jaká je i po roce 1992 “úspěšně” uplatněna např. v záležitosti tzv. Vysočiny, ta je současně salámem, krajem a, podsouváno obecnému lidu, i jakýmsi novým územím mezi Čechami a Moravou (tisíciletá hranice se tam může vyznačovat jen pololegální aktivitou, je to prý proti zájmům onoho “Kraje”). Spousta lidí tam se dnes už domnívá, že nejsou ani z Čech, ani z Moravy, ale že jsou “přece z Vysočiny” :-))) aniž by vysvětlili, zda ze salámu, z kraje, nebo z nově vzniklé země Vysočina.
        Na vytvoření jakékoliv stínové vlády pro Moravu jsou třeba peníze, a hodně peněz. Ani stínový ministr nemůže tuto pozici zastávat na amatérské bázi, navíc potřebuje alespoň minimální profesionální tým. Ministr amatér by byl českými nacionalisty a centristy okamžitě dramaticky zesměšněn. A zamysleme se každý sám nad sebou, kolik peněz jsme do myšlenky stínové vlády investovali a kolik velkých investorů jsme pro takový účel případně sehnali.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*