Konec jedné éry: V Ostravě symbolicky skončila těžba černého uhlí

Po téměř 250 letech se ve Slezsku uzavřela jedna z nejvýraznějších průmyslových kapitol. Vyvezením posledního vozíku uhlí na Karvinsku skončila černouhelná těžba, která po generace formovala Ostravsko a život tisíců hornických rodin. Symbolické rozloučení v ulicích Ostravy připomnělo nejen konec těžby, ale i silný odkaz, který v regionu zanechala.

Včera 4. února v poledne došlo na Ostravsku k symbolickému závěru dlouhé kapitoly slezských dějin. Z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku byl vyvezen poslední vozík s černým uhlím. Tím skončila černouhelná těžba na území celé České republiky.

Černé uhlí, které v minulosti tvořilo páteř těžkého průmyslu a energetiky ve Slezsku i na Moravě, se tak po téměř 250 letech těžby stává minulostí. Poslední vozík pochází z hloubky kolem 1 300 metrů z porubu s číslovkou 463 204/1.

Slavnostní rozloučení v ulicích Ostravy

Ostrava a okolní obce se s těžbou nerozloučily jen technickým aktem. V rámci dne se uskutečnil hornický průvod Slezskou Ostravou, který vyzdobil město kroji, zástavami a hudbou. Pochod vedl přes most Miloše Sýkory na Masarykovo náměstí a dál k katedrále Božského Spasitele, kde se konala slavnostní bohoslužba za horníky.

Na mši, kterou sloužil ostravsko-opavský biskup, měli účastníci možnost vzdát hold generacím havířů. Účastníci obřadu vložili do rukou biskupa obětní dary v podobě kusu černého uhlí a hornickou přilbu s lampou jako symboly těžké práce a oddanosti profesi, která formovala život celé oblasti.

Význam pro region i celou republiku

Černé uhlí bylo po staletí jedním z hlavních pilířů ekonomiky Ostravska a Karvinska. Doly přitahovaly pracovní sílu, formovaly komunitní život a významně ovlivnily podobu regionu – od průmyslu, přes kulturu až po sociální struktury. I když samotná těžba v městské části Ostravy skončila už v 90. letech 20. století, symbolické zakončení přišlo až nyní s uzavřením posledního provozu v regionu.

Podle vedení společnosti OKD je konec černého uhlí důsledkem kombinace technologických a ekonomických faktorů. Patří mezi ně nízké světové ceny uhlí a vysoké náklady na hlubinnou těžbu. Roli hraje také dlouhodobý útlum poptávky a nedostatek kvalifikované pracovní síly.

autor: ČŠ, zdroj: Statutární město Ostrava, foto: OKD