Kraje škrtají investice, ceny energií zvýraznily nedostatek peněz

Kraje dlouhodobě trpí nedostatkem financí. Volání po větším podílu z daní vláda nechce vyslyšet. Prudký nárůst cen energií teď navíc ohrožuje opravy silnic či provoz sociálních služeb.

Nedostatek financí pociťuje zvláště Jihomoravský kraj, který ze sdílených daní dostává nejméně peněz na obyvatele. Krajské finance z většiny tvoří dotace na pokrytí provozních nákladů. Krajské vedení může operovat jen s malým podílem celkových příjmů, které jim přiznává stát skrze rozpočtové určení daní.

Množství těchto peněz je dlouhodobě nedostatečné, v době prudkého zdražování energií dochází přímo ke škrtům plánovaných investic. Zasáhne to zejména připravované opravy silnic. „U zatím nesoutěžených staveb teprve uvidíme, na které budeme mít a jestli se dostane na všechny. Velkou část jsme chtěli dát na opravy silnic jako v minulosti, teď ale musíme rezervu schovat na energie,“ uvedl podle serveru iDnes.cz jihomoravský radní pro investice Vladimír Šmerda.

Podle vedení kraje je už teď prakticky jasné, že kraj sám nezvládne opravit silnici mezi Chlumem u Letovic a Velkými Opatovicemi. Hejtmanství původně spoléhalo na dotaci, kvůli průtahům a sporům o vzácnou alej a celkovou podobu rekonstrukce ale nakonec propadne.

U probíhajících investic podle Šmerdy ke škrtům nedojde. Týká se to například vybudování nového gymnázia v Brně nebo přístavby u učiliště na Charbulově. Radní pro investice na druhou stanu nedokázal odpovědět, jak se kraj postaví k tornádem zničenému S-centru v Hodoníně. Hejtmanství se totiž vrací k možnosti, že budovu opraví. Dříve ohlásilo plán na stavbu zcela nového zařízení v sousedním Rohatci, na který by ale kraj nedostal dotaci.

Jihomoravský kraj dostává nejméně peněz ze sdílených daní na obyvatele.

Problém je systémový

Kraje nedostávají z daňových výnosů stejný podíl. V zákoně o rozpočtovém určení daní je vyjmenováno, který kraj dostává jaké procento. Jihomoravský kraj dostává zdaleka nejméně na obyvatele. Pokud by došlo k vyrovnání, mohl by počítat s přibližně dvěma miliardami ročně navíc. Podle náměstka hejtmana pro školství Jiřího Nantla by to pomohlo například s investičním dluhem na školských budovách.

Kraj sice ještě nemá nové ceny za plyn a elektřinu vysoutěžené, odhady nicméně nejsou pozitivní. „Při současném stavu na energetických burzách, očekávaných maržích dodavatelů a předpokládané spotřebě na rok 2023 by činila celková částka za dodávky elektrické energie asi 542 milionů korun, to je navýšení o 356 milionů. A za zemní plyn by to bylo 832 milionů, tedy o 620 milionů víc než letos,“ informovala krajská mluvčí Alena Knotková s tím, že jde jen o neregulovanou část poplatků, není v ní tedy započítaná například distribuce.

Přečtěte si  Průvod, mrak balonků i koncert Hany Robinson. Brno zažilo oslavy 1200 let Moravanů

V celkovém součtu by se mělo jednat minimálně o miliardu vyšší výdaje. Roční rozpočet Jihomoravského kraje očištěný o dotace dosahuje zhruba devíti miliard. Jedná se tak o velmi citelný zásah navzdory výhledu vyšších příjmů z DPH kvůli vysoké inflaci. Kraje zároveň nemohou upravovat své příjmy různými poplatky či zvyšováním daně z nemovitostí jako u obcí.

“Kraje mají malou až žádnou možnost ovlivnit vlastní příjmy. Energetická krize vysávající rozpočty na cenách plynu a elektřiny tím ohrožuje dostupnost všech veřejných služeb,” upozornil na Twitteru náměstek hejtmana Nantl. Podle něj je třeba zásadně upravit systém financování krajů, které mají za úkol provozovat celou řadu veřejných služeb. Přitom jsou zcela závislé na tom, co přiteče ze státního rozpočtu v podobě daňového podílu či dotací.

Autor: pjk, foto: Jihomoravský kraj

Doporučujeme

2 Comments

  1. Škoda, že není úplně snadné zde publikovaný graf doplnit o srovnání s “krajem/ne-krajem, obcí/ne-obcí” – tzv. Hlavním městem Prahou. Muselo by se sečíst rozpočtové určení daní v jednotlivých regionech jak pro kraje, tak pro obce a zobrazit vedle takto vytvořených součtů pro “kraje + obce” sloupec “Praha”. Srovnám-li to velice zjednodušeně např. podle výskytu prvoligových fotbalových klubů, tak máme v Praze, s jejími 1,3 milionu obyvatel, 3 prvoligová mužstva (Slávie, Sparta, Bohemians) s celkovým rozpočtem všech tři dohromady výrazně přes 2 miliardy korun, zatímco v Jihomoravském kraji, s jeho 1,2 milionu obyvatel máme jedno prvoligové fotbalové mužstvo (Zbrojovka) s rozpočtem řádově do 0,1 miliardy korun. Tedy ve srovnatelně lidnatém regionu se ve vrcholovém fotbale “točí” 20x méně prostředků! Propad celkem okleštěného zbytku jižní Moravy je fotbalově ve skutečnosti citelně větší jak 20x. Že by to bylo pouhou náhodou nebo neschopností fotbalovým manažerů? To snad ne! Jeden z významných investorů do pražského fotbalu je mimochodem rodilý (ka)brňák, v ranném mládí tedy velmi pravděpodobně fanoušek Zbrojovky, multimilionář (loňský oficiální majetek 88 miliard Kč), JUDr. Daniel Křetínský, ten si určitě umí velice dobře spočítat, kde budou jeho investice lépe zhodnocovány. Zdá se Vám to všechno normální?

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*