Kraje škrtají investice, ceny energií zvýraznily nedostatek peněz

Kraje dlouhodobě trpí nedostatkem financí. Volání po větším podílu z daní vláda nechce vyslyšet. Prudký nárůst cen energií teď navíc ohrožuje opravy silnic či provoz sociálních služeb.

Nedostatek financí pociťuje zvláště Jihomoravský kraj, který ze sdílených daní dostává nejméně peněz na obyvatele. Krajské finance z většiny tvoří dotace na pokrytí provozních nákladů. Krajské vedení může operovat jen s malým podílem celkových příjmů, které jim přiznává stát skrze rozpočtové určení daní.

Množství těchto peněz je dlouhodobě nedostatečné, v době prudkého zdražování energií dochází přímo ke škrtům plánovaných investic. Zasáhne to zejména připravované opravy silnic. „U zatím nesoutěžených staveb teprve uvidíme, na které budeme mít a jestli se dostane na všechny. Velkou část jsme chtěli dát na opravy silnic jako v minulosti, teď ale musíme rezervu schovat na energie,“ uvedl podle serveru iDnes.cz jihomoravský radní pro investice Vladimír Šmerda.

Podle vedení kraje je už teď prakticky jasné, že kraj sám nezvládne opravit silnici mezi Chlumem u Letovic a Velkými Opatovicemi. Hejtmanství původně spoléhalo na dotaci, kvůli průtahům a sporům o vzácnou alej a celkovou podobu rekonstrukce ale nakonec propadne.

U probíhajících investic podle Šmerdy ke škrtům nedojde. Týká se to například vybudování nového gymnázia v Brně nebo přístavby u učiliště na Charbulově. Radní pro investice na druhou stanu nedokázal odpovědět, jak se kraj postaví k tornádem zničenému S-centru v Hodoníně. Hejtmanství se totiž vrací k možnosti, že budovu opraví. Dříve ohlásilo plán na stavbu zcela nového zařízení v sousedním Rohatci, na který by ale kraj nedostal dotaci.

Problém je systémový

Kraje nedostávají z daňových výnosů stejný podíl. V zákoně o rozpočtovém určení daní je vyjmenováno, který kraj dostává jaké procento. Jihomoravský kraj dostává zdaleka nejméně na obyvatele. Pokud by došlo k vyrovnání, mohl by počítat s přibližně dvěma miliardami ročně navíc. Podle náměstka hejtmana pro školství Jiřího Nantla by to pomohlo například s investičním dluhem na školských budovách.

Kraj sice ještě nemá nové ceny za plyn a elektřinu vysoutěžené, odhady nicméně nejsou pozitivní. „Při současném stavu na energetických burzách, očekávaných maržích dodavatelů a předpokládané spotřebě na rok 2023 by činila celková částka za dodávky elektrické energie asi 542 milionů korun, to je navýšení o 356 milionů. A za zemní plyn by to bylo 832 milionů, tedy o 620 milionů víc než letos,“ informovala krajská mluvčí Alena Knotková s tím, že jde jen o neregulovanou část poplatků, není v ní tedy započítaná například distribuce.

V celkovém součtu by se mělo jednat minimálně o miliardu vyšší výdaje. Roční rozpočet Jihomoravského kraje očištěný o dotace dosahuje zhruba devíti miliard. Jedná se tak o velmi citelný zásah navzdory výhledu vyšších příjmů z DPH kvůli vysoké inflaci. Kraje zároveň nemohou upravovat své příjmy různými poplatky či zvyšováním daně z nemovitostí jako u obcí.

“Kraje mají malou až žádnou možnost ovlivnit vlastní příjmy. Energetická krize vysávající rozpočty na cenách plynu a elektřiny tím ohrožuje dostupnost všech veřejných služeb,” upozornil na Twitteru náměstek hejtmana Nantl. Podle něj je třeba zásadně upravit systém financování krajů, které mají za úkol provozovat celou řadu veřejných služeb. Přitom jsou zcela závislé na tom, co přiteče ze státního rozpočtu v podobě daňového podílu či dotací.

Autor: pjk, foto: Jihomoravský kraj