Krásná Renee a zamilovaný desátník SS. Brněnská stopa v legendárním útěku z Osvětimi

Na hrůzy, které přinesla druhá světová války by se ani po mnoha desetiletích nemělo zapomínat. Nacistické koncentrační tábory tragicky poznamenaly miliony životů a je s nimi spojeno nespočet lidských příběhů. Jeden z nich s významnou moravskou stopu se vám pokusíme poodhalit v tomto článku.

Dne 29. února 1924 se v Budapešti do židovské rodiny Adolfa Avrahama Neumanna a Edy Silk rodí dcera Renee. V Bukovině ve městě Chernivtzi má o tři týdny později tutéž radost katolická rodina Pesteků, která vítá na svět Viktora. Za dvacet let se osudy těchto dvou lidí protnou u polské Osvětimi, přičemž pro jednoho z nich to bude mít fatální následky. A tak zaměřme svoji pozornost na první roky války a vydejme se tentokrát do Brna.

Časem se totiž  Adolfa Neumann i s rodinou z Budapešti stěhuje na brněnskou ulici Na Ponávce, kde Adolf roku 1940 umírá. Zhruba za rok jeho dcera Renee jakožto židovka i se svojí matkou Edou nastupuje do transportu DI, který má konečnou zastávku v neblaze proslulém koncentračním táboře Auschwitz.

A tady se již odvíjí příběh útěku vězně č. 170521 alias Vítězslava Lederera z lágru s pomocí rumunského Němce Viktora Pesteka, toho času v uniformě desátníka SS. Když je Viktor na podzim roku 1943 převelen jako blockführer do rodinného tábora, potkává tam každý den krásnou ženu. Ano, je to Renee, Viktor se s ní sbližuje, zamiluje se do ní a spolu s Ledererem plánují útěk. Až je vše domluveno, Viktor s Vítězslavem jeden večer odjíždějí v uniformách SS z místního vlakového nádraží. Přes Moravu putují až do Prahy, kde se jim dostává podpory od místního odboje, ale třeba i z Plzeňska.

Renee Neumann s o dva roky starší sestrou Giselle v brněnském ateliéru, rok 1935, zdroj ushmm.org
Tramsportní karta, zdroj arolsen-archives.org
Vpravo dole neobydlená číst tábora Mexico, pod písmenem K jsou vyznačeny kremační pece, Fosses jako hořící pohřebiště

Viktor Pestek se pokouší o riskantní akci

Na Lederera, pocházejícího z pohraniční vsi Písařova Vesce, se brzy zaměřuje Gestapo a bezpečnostní policie, všude visí plakáty, které slibují sto tisíc říšských marek za jeho dopadení. Za žádnou cenu se světová veřejnost nesmí dozvědět pravdu o vyhlazovacích koncentračních táborech, ale to již Lederer informuje švýcarský Červený kříž a ten zbystřuje pozornost. Viktor Pestek má ovšem v tu dobu jiné starosti, chce dostat Renee i její matku ven z lágru a proto v červnu 1944 podniká riskantní cestu vlakem zpět do Osvětimi. To už je ale na světě osvětimský příkaz, ve kterém se píše o Pestekově zradě a kde je obviněn z dezerce.

Přečtěte si  Slovácké slavnosti v Uherském Hradišti proběhly po vynucené pauze opět ve víru vína a tance

Viktor Pestek se opět potají dostává do lágru a to konkrétně do nedokončené části Birkenau zvané Meksyk, Poláci tomu ale říkají Mexico. Tam se nějaký čas schovává a čeká na vhodnou příležitost někoho oslovit. U sebe má dvě pistole a dvě uniformy SS. Když už si myslí, že je třeba neprodleně konat, obrací se na jednoho vězně, ale k jeho překvapení je záhy zatčen oddílem vedeným SS-Rottenführerem Stefanem Baretzkym. O pár měsíců později, 8. října 1944, je Viktor Pestek ve svých 20 letech popraven ve městě Miedzibrodzie Bialskie. Renee Neumann je i s matkou později přidělena na práci poblíž Hamburku, obě tudíž válku a osvětimské peklo naštěstí přežívají.

Tzv. osvětimský příkaz, vypracovaný Gestapem, k zadržení V. Lederera, zdroj vaaju.com

Renee nachází nový život v Americe

Roku 1947 se Renee už s příjmením Zimber plaví lodí jménem Washington do New Yorku za v Polsku narozeným manželem Josephem Chaimem a svojí matkou, která je již nějakou dobu v Americe. Časem se Renee vdává ještě jednou, kdy si za svého muže vybírá Roberta Ungera. Má s ním syna Keitha, přičemž z prvního manželství má taktéž jednoho syna. Renee umírá v New Yorku v roce 1987, Vítězslav Lederer útrapy války také šťastně překonává a žije do roku 1972.

Renee Neumann na pasové žádosti, rok 1946 zdroj vaaju.com

A jestli si Renee během svého dalšího života na Viktora Pesteka někdy vzpomněla ? Těžko říct, dnes již můžeme pouze spekulovat…

Autor: red Zdroj foto: United States Holocaust Memorial Museum, Arolsen Archives, Vaaju.com, The Texian’s Tall Tales & Politics

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*