KVÍZ: Jak znáte dálnice a železnice na Moravě

Dálnice D1 spojuje Prahu s Brnem a dále s Ostravou a Polskem. Historie jejího budování sahá až do 30. let minulého století, hlavní práce probíhají od 60. let. Posledním nedokončeným úsekem zůstává část u Přerova (Říkovice – Přerov), která se potýká s administrativními problémy a odporem ekologických organizací.

Dálnice D2 vede z Brna Dyjsko-svrateckým úvalem, kolem západního okraje Ždánického lesa a Dolnomoravským úvalem ke státní hranici se Slovenskem a dále na Bratislavu. Její výstavba začala v roce 1974 a dokončena byla o pět let později.

Dálnice D52 patří od 90. let do plánované dálniční sítě ČR. Má spojit moravskou a rakouskou metropoli. Poslední úsek mezi Rajhradem a Pohořelicemi byl otevřen v roce 1996, od té doby nepřibyl ani metr (na rakouské straně už mají několik let zcela hotovo). Stavbu provází administrativní potíže i protesty ekologických organizací, které považuji tuto dopravní stavbu za ohrožující pro přírodu poblíž Pálavy. Část dálnice má vést přes Novomlýnské nádrže.

Nejdéle rozestavěnou dálnicí je plánovaná dálnice D43 z Brna na Svitavy. Původně byla rozestavěna nacistickou okupační správou jako část dálnice Vídeň–Vratislav (tzv. Hitlerova dálnice). V důsledku ekonomických obtíží a neúspěchu ve válce došlo k ukončení stavby. Dálniční tělesa se dodnes nacházejí v krajině (na fotce je pilíř nedostavěného mostu u Brněnské přehrady). Později se D43 stala součástí plánované dálniční sítě ČR, následný vývoj jí ale nepřál. Postupně byla dokonce vyškrtnuta z plánovaných dálnic a Ministerstvo dopravy ji aktuálně eviduje pouze jako vícepruhovou silnici 1. třídy.

Dálnice D56 vede z Frýdku-Místku do Ostravy. Dlouhá je pouze 14 km. Je tak nejkratší na Moravě i v celé republice.

Severní dráhy císaře Ferdinanda spojila Rakousy přes Moravu a Slezsko s Haličí. Úsek do Břeclavi (historické břeclavské nádraží na obrázku) byl zprovozněn v roce 1839. Trať pak pokračovala na Bohumín. Dnes tudy vede 2. železniční koridor.

Trať vedoucí z Drážďan přes Prahu, Českou Třebovou a Brno do Vídně či Bratislavy představuje nejvytíženější železniční dráhu v ČR. Za minulého režimu byla ovšem po dlouhou dobu jako hlavní trasa využívána varianta přes Havlíčkův Brod. Roli 1. železničního koridoru má převzít vysokorychlostní trať, která bude vedena kolem Jihlavy.

Mladějovská úzkorozchodná železnice vede z Mladějova na Moravě (Svitavsko) k dolům na Hřebči. Byla vybudována v letech 1917 až 1924 pro přepravu lupku a uhlí z míst těžby do výrobny šamotu v Mladějově. Po ukončení provozu mladějovského průmyslového areálu začala trať sloužit jako turistická atrakce.

V oblasti mezi Rosicemi a Oslavany na Brněnsku se ještě v nedávné době těžilo uhlí. Zdejší vlečka vedla od stanice Segen Gottes ("Boží Požehnání"), dnes Zastávka u Brna. V areálu bývalého dolu Jindřich II ve Zbýšově byla vybudována novodobá úzkorozchodná dráha, která se stala součástí Muzea průmyslových železnic.