Kyanid život v Bečvě nevyhubil úplně. Přežili vzácní mlži, potvrdil průzkum

Odborníci hledají v Bečvě, které organismy přežily smrtelnou vlnu kyanidové otravy. Jejich průzkum potvrdil, že nebezpečná látka nevyhubila populaci celoevropsky významného mlže velevruba tupého. Morava patří k největším lokalitám, informovala Agentura ochrany a přírody České republiky (AOPK ČR).

Bečva je zásadní lokalitou pro vzácného mlže

Odborníci z Ústavu biologie obratlovců Brno provádějí podrobný průzkum živočichů v otravou zasaženém úseku Bečvy a navazujících přítocích. Další průzkumy realizují přímo ochranáři.

Bečva a zejména její náhony patří na Moravě k největším lokalitám s výskytem celoevropsky významného mlže velevruba tupého. V některých náhonech byly zjištěny i početnosti přesahující několik stovek jedinců na jeden metr čtverečný. Dva ze čtyř náhonů leží v úseku Bečvy, který byl postižen otravou kyanidem.

Ochranáři zatím provedli monitoring v jednom z nich, konkrétně v náhonu Strhanec mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem. Přítok vody z Bečvy do náhonu byl v  průběhu otravy přerušen, proto se předpokládalo, že populace tohoto druhu přežila. Následný monitoring skutečně prokázal, že populace velevruba ani jiných mlžů, například hrachovky nepatrné či hrachovky říční, nebyly nijak dotčeny. Překvapivým zjištěním byl nález několika živých velevrubů tupých a škeblí říčních i v Bečvě nad jezem v Lipníku nad Bečvou. Zdá se tak, že minimálně část mlžů přežila i v té části toku, která byla otravou zasažena.

Přežití velevrubů závisí na rybách

Odborníci upozornili, že to, zda budou velevrubi a škeble říční v Bečvě žít i v budoucnu, závisí na přežití rybí obsádky. “Velcí mlži čeledi Unionidae totiž potřebují v larvální fázi ke svému úspěšnému vývoji i ryby. Jak bude vývoj jejich populací v dalších letech probíhat, bude tedy záviset i na rychlosti obnovy rybí obsádky,“ vysvětluje Luboš Beran z AOPK ČR.

„Hodnotící zprávu o aktuálním stavu organismů v Bečvě dokončíme v prosinci. Vedle toho jsme zadali přípravu návrhu opatření, která by podpořila rychlejší oživení zasaženého úseku Bečvy, tento návrh bude dokončen v pololetí příštího roku. Na průzkumech i přípravě dalších kroků AOPK ČR spolupracuje s rybářským svazem a Povodím Moravy,“ dodal Pavel Pešout, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR.

Velevrub tupý je cca 5-8 cm velký mlž příbuzný známějším škeblím. V minulosti byl naším nejběžnějším velkým mlžem a v 19. století byl používán i ke krmení hospodářských zvířat. Znečištění a vodohospodářské úpravy způsobily, že se z něj stal jeden z nejvíce ohrožených evropských měkkýšů. V ČRV celé republice v současnosti existuje kolem 10 lokalit s početnějšími populacemi, z nichž na některých dochází stále k úbytku. O to důležitější jsou pro přežití tohoto druhu náhony Bečvy i její tok.

Zdroj a foto: AOPK ČR