Leopolda Šroma a další moravské letce RAF připomene výstava, prezenčně i online

Letecké eso druhé světové vláky ve službách RAF a rodáka z Chrlic Leopolda Šroma představí Moravská zemská knihovna (MZK) od 4. listopadu do 15. ledna v rámci pravidelného cyklu Oči Brna. Šromovi a dalším moravským pilotům věnuje také stejnojmennou rozsáhlou online výstavu. Vše u příležitosti blížícího se Dne válečných veteránů.

Neznámé letecké eso

Leopold Šrom (1917 – 1968) byl skromný muž, oddaný vlastenec a vynikající pilot, který patřil k našim nejúspěšnějším stíhačům ve druhé světové válce. “Přesto není jeho jméno a příběh známý tak jako u některých dalších československých letců ve službách britského Královského letectva. MZK se to snaží změnit dvěma novými projekty,” informoval kurátor výstavy Radoslav Pospíchal.

Po okupaci Šrom, který byl milovníkem létání, uprchl z Protektorátu do Polska, odkud se vydal do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie, aby se poté v Británii v roce 1940 přidal ke Královskému letectvu. Zde platil za přesného střelce, agresivního stíhače a ve vzdušných soubojích si připsal celkem pět potvrzených sestřelů, a řadu poškozených nepřátelských strojů. Další bojové úspěchy zaznamenal hluboko v týlu nepřítele při Slovenském národním povstání, kde si připsal několik dalších vítězství a sestřelů nacistických letounů.

Výstava přiblíží životy letců

“V multimediální prezentaci Oči Brna MZK pravidelně představuje osobnosti narozené či jinak spojené s Brnem. Nejde přitom jen o jejich profesní dráhu, prezentace nabízí pohled i do jejich soukromého života,” vysvětlil Pospíchal. Nejinak je tomu u Leopolda Šroma.

Prezentace připomíná jeho dětství, zálibu ve sportech a prostřednictvím vybraných literárních ukázek poukazuje i na jeho gentlemanství a lidskost. Návštěvníci se zde například seznámí s příběhem, kdy Šrom posádce sestřeleného německého bombardéru, spadnuvšího do moře, přivolal pomoc. Nebo s příběhem jeho vlastního boje o život, když s fatálně poškozeným Spitfirem zázračně doletěl z Francie přes La Manche zpět na základnu. 

„V rámci prezentace i online výstavy přinášíme řadu vybraných memoárových ukázek, fotografií nebo videí, aby se čtenáři a návštěvníci mohli dostat letcům trochu blíže a odnést si hlubší zážitek z fascinujících osudů těchto hrdinů, z nichž byli mnozí po válce perzekuováni komunisty,” přiblížil Pospíchal. Volba padla především na Leopolda Šroma, který byl nejen vynikajícím letcem, ale dle dostupných zdrojů a vzpomínek kolegů „ve zbrani“ i dobrým člověkem. Zacílení na další moravské, známé i neznámé letce je podle Pospíchala vzhledem k územní vazbě knihovny logickým krokem.

Prezenčně i online

Atraktivní ukázky ze Šromova života i dalších Moravanů u RAF, si mohou návštěvníci procházet prostřednictvím dotykové interaktivní obrazovky. Prezentaci doprovází i projekční stěna, kde mohou zhlédnout archivní fotografie nebo původní video-záběry československých pilotů z války, z fondu Národního filmového archivu. Prezentaci ozvláštní také originální artefakty a suvenýry našich letců z RAF.

MZK k tématu spouští i rozšiřující online výstavu, která nabízí zevrubnější pohled na příběhy dalších devíti Moravanů, nejen slavných pilotů, ale i mechaniků a členů pozemního personálu. Virtuální výstavu provází množství archivních fotomateriálů ze soukromé sbírky brněnského archiváře a kronikáře Čechoslováků u RAF, Jaroslava Popelky.

“Je možno též zalistovat poměrně širokou řadou dobových výstřižků z tisku z období před válkou, během války či po jejím skončení. Zajímavý pohled může nabídnout také kapitola zprostředkující obraz československých pilotů v exilovém a zahraničním tisku,” zve na výstavu kurátor. Nechybí ani videoobsah ve formě rozhovorů s odborníky na danou problematiku, například s publicistou specializovaným na historii letectví, Markem Brzkovským, nebo amatérským historikem a sběratelem Petrem Velanem.

Nakonec mohou návštěvníci nahlédnout do původních vyšetřovacích spisů některých pilotů z konce 40. a 50. let z Archivu bezpečnostních složek a ocenit bohatý seznam doporučené literatury k tématu v MZK nebo odkazy přímo na digitalizované tituly.

Virtuální výstavu můžete od 4. 11. navštívit na této adrese.

Zdroj a foto: Moravská zemská knihovna