Lidé stále vnímají rozdíly mezi Čechami a Moravou. Důležité jsou běžné symboly, zjistil vědec

Přestože tradiční země Čechy a Morava už desítky let neplní roli územních jednotek, nepřestaly existovat v myslích lidí. Hranici a vzájemné rozdíly vnímají především skrze výrazné charakteristiky. Ty totiž pomáhají rozlišovat jedno území od druhého, zjistil geograf Petr Marek, který se stal autorem jedinečného výzkumu.

“Identita regionu se skládá z hranic, symbolů a institucí, tedy z různých charakteristik přírody, kultury či obyvatel, na základě kterých lze odlišit jeden region od druhého. Hranice tedy můžeme
pozorovat například i v regionálních symbolech,”
vysvětluje Petr Marek působící na Masarykově univerzitě.

V rámci svého dlouhodobého výzkumu tradiční zemské hranice mezi Čechami a Moravou se zaměřil nejen na vnímání této hranice, například zakreslením její polohy do mapy, ale i na to, co je podle lidí typické pro Čechy a Moravu a v čem se obě tradiční země liší.

Morava má silnější identitu než Čechy

“Tyto otázky jsem položil stovkám obyvatel žijících na různých místech česko-moravského pohraničí. Necelá čtvrtina oslovených respondentů neuvedla žádnou charakteristiku ani pro Čechy, ani pro Moravu. Více než 75 % dotázaných však jmenovalo něco typického pro Moravu a necelých 60 % lidí něco příznačného pro Čechy,” popisuje geograf.

I vzhledem k tomu, že lidé mohli uvádět více atributů, sešlo se větší množství charakteristik Moravy. Podle Marka z toho lze usuzovat, že identita Moravy je silnější než identita Čech, tedy že
Morava má v myslích lidí výsadnější postavení. Čechy totiž bývají často ztotožňovány s celou Českou republikou, zatímco Morava bývá chápana jako něco odlišného.

“Jak se zdá, její identita je založena z velké části na jinakosti. S tím také souvisí skutečnost, že většina lidí zmínila na prvním místě něco typického pro Moravu a až poté případně pro Čechy,” upřesňuje Marek.

V případě Moravy lidé nejvíce zmiňovali víno, hojně zastoupený byl i folklor, respektive kroje, zvyky, tradice, písně a podobně. Nemalému množství respondentů se vybavila konkrétní lokalita – Brno, Olomouc(ko) či Pálava. Co se týče typických atributů Čech, suverénním vítězem se stala Praha. Poté následovalo pivo. Je zajímavé, že v odpovědích jen málo figurovaly tradiční symboly lev a orlice.

Identita regionu se podle Marka utváří na dvou principech. První staví na jedinečnosti, druhý na odlišnostech. Jsou to dvě strany téže mince. “Výzkum odhalil, že pro mnoho lidí je důležité dichotomické odlišení, například pivo-víno, Praha-Brno,” poznamenává k výsledkům.

Přečtěte si  Brněnská strojárna zahájila rekonstrukce za půl miliardy
Petr Marek (na fotce druhý zleva) u alegorických soch Čech a Moravy na zemské hranici u Žďáru nad Sázavou.

Moravané jsou jiní než Češi

Ještě výrazněji odhalila vnímanou česko-moravskou hranici otázka na rozdíly mezi Čechy a Moravany. Třebaže podle téměř 30 % oslovených neexistuje nic, v čem by se obyvatelé dvou tradičních zemí lišili, přes 70 % respondentů zmínilo alespoň jeden odlišující znak.

“Několik osob vnímalo rozdíl na základě toho, že Moravané údajně více pijí alkohol, jsou větší patrioti a je mezi nimi více věřících. Až třetina oslovených uvedla odlišnosti v jazyce. Největší podíl dotazovaných pak popsal odlišnosti v mentalitě, chování či povaze,” říká autor výzkumu. Zároveň připomněl, že respondenti vyjmenovali více charakteristik pro Moravu než pro Čechy, což platí také u vnímání rozdílů mezi Čechy a Moravany.

Morava rovná se víno? Nemusí to tak být

Dlouhá historie Čech a Moravy sahá až do prvního tisíciletí našeho letopočtu, jednotlivé země v určitých obdobích sledovaly odlišný dějinný vývoj. “Dále je tu vliv rozdílných přírodních podmínek. Není proto překvapivé, že se na území těchto regionů utvořily jiné kulturní znaky, které začaly být označovány za české a moravské. Staly se tak institucemi Čech a Moravy reprodukující existenci těchto zemí,” dodává Marek.

Znalost lidí o regionech je podle něj budována kromě osobní zkušenosti i prostřednictvím různých reprezentací založených často na tradovaných stereotypech. Dokud budou lidé vnímat tyto charakteristiky, budou tyto regiony a jejich hranice existovat.

“To ale neznamená, že nemůže docházet k jejich změně. Regiony a regionální identita jsou dynamické procesy, jejichž hranice, symboly i instituce se neustále vyvíjejí. Není například vyloučené, že víno jednou přestane být takto silně spojováno s Moravou,” uzavírá Marek.

Výsledky práce Petra Marka byly publikovány v časopise Geografické rozhledy v podobě článku Česko-moravská hranice v symbolech. Jedinečný výzkum je součástí dalších počinů mladého vědce na téma přetrvávající hranice Čech a Moravy.

Autor: pjk, foto: Petr Marek

Doporučujeme

6 Comments

  1. “Identita regionu se skládá z hranic, symbolů a institucí, …”
    Právě proto byl účelově zaveden “malý státní znak”, aby se odstranil symbol Moravy – moravská orlice.

    13
  2. Kdo má v rukou media má v rukou i moc. Na Moravě žádná media již nejsou a identita to bohužel nevytrhne. Potlačování moravských symbolů a přesun veškerých médií do Prahy zanechává především na mladší generaci výraznou čechistickou stopu. Zajímavé by bylo jak jsou rozdíly vnímány u jednotlivých věkových skupin.

    13
    • Pokud to dokáži posoudit z hlediska mých synů, tak jsou velcí patrioti. Stejně tak jejich vrstevníci. Ať jsou kdekoliv jsou pyšní, že jsou z Moravy, že jsou z Břeclavska. Nejvíc se to projeví, když pořádají tradiční hody nebo se chystají na hody do okolních dědin. Kroje, víno, tanec, zpěv, snaha pohostit příchozí a seznámit je se zvyky a tradicemi. V naší rodině máme příbuzné z Břeclavska, Čech, Valašska i Slovenska. Když se sejdeme, je to směsice nářečí. Servírujeme různá jídla, hovoříme o různých věcech, ale jakmile se naleje pohárek červeného a začne se zpívat, nakonec skončíme u moravských písniček. A pokud se setkáme právě na našich hodech, spousta příbuzných z jiných končin země si uvědomí, že toto tam nemají a ani neznají. V pátek, při stavění máje sledují pankáče, kluky s dredama či s různým tetováním, děvčata s křilavými nehty, účesy dle poslední módy při přípravách. A v sobotu ty stejné, jak v naškrobených košilích a vyleštěných botách, mašlích a brokátových sukních pochodují dědinou aby se následně bavili při tanci na lidovou muziku. https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/413207/mladi-a-klidni-tihle-teenageri-misto-diska-trsaji-v-kroji-na-dechovku.html https://www.youtube.com/watch?v=XQBFwVoDpug https://www.youtube.com/watch?v=EXE4VeU9Xz4 https://www.youtube.com/watch?v=LtG3BiohkgE Mimochodem, kde jinde lze zastavit dopravu jen proto, že se tančí na silnici?

  3. “Přestože tradiční země Čechy a Morava už desítky let neplní roli územních jednotek…”
    To jsem se teda narodil asi někde jinde než v Jihomoravském kraji… a tohle nové rozdělení, kdy jsou vytvořeny umělé správní celky z původních moravských a českých krajů je nesmyslné…

1 Trackback / Pingback

  1. Hranice mezi Čechami a Moravou nezanikla, lidé ji stále vnímají | Moravský národ

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*