Nejvyšší soud bude znovu rozhodovat o nároku maltézského řádu na navrácení pozemků na Bruntálsku. Podle Ústavního soudu totiž přetrvávají nejasnosti ohledně toho, zda ke konfiskaci došlo na základě Benešových dekretů, nebo až později komunistickým režimem. V tom případě by johanité dosáhli na restituci.
Spor se týká dvou parcel trvalého travního porostu a jedné parcely orné půdy, které jsou v současnosti v soukromém vlastnictví. Ústavní soud konstatoval trvající pochybnosti o účinnosti konfiskace podle Benešových dekretů. V poválečných letech sice byly vydány konfiskační výměry, podle soudu je ale vydal nepříslušný správní orgán a jako vadné byly zrušeny již před únorem 1948, kdy došlo k nástupu komunistické diktatury.
Podle ústavních soudců navíc není zřejmé, že by československý stát parcely převzal před únorem 1948 a choval se jako jejich vlastník. Jak informoval soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, stát se po převratu choval, jako by majetek maltézských rytířů přebíral poprvé. Nejvyšší soud proto dostal úkol vyřešit tuto otázku. S poukazem na nejasnosti se na Ústavní soud obrátili právě maltézští rytíři.
Spor o restituci se vleče roky
Komplikovaný spor mezi státem a katolickým řádem patří mezi soudní pře v rámci církevních restitucí. Okresní soud v Bruntálu v minulosti na podnět maltézského řádu určil, že vlastníkem pozemků je Česká republika, čímž dal rytířům prostor k uplatnění restitučního nároku na jejich historický majetek. Krajský soud v Ostravě rozhodnutí potvrdil.
Nejvyšší soud však přišel s opačným stanoviskem. Dle jeho názoru řád o pozemky přišel už před únorem 1948 na základě poválečných Benešových dekretů a nikoliv až po komunistickém převratu. V takovém případě by řád neměl nárok na restituci a pozemky by zůstaly soukromníkovy. Nyní bude Nejvyšší soud rozhodovat znovu, bude přitom vázán právním názorem ústavních soudců.
Autor: pjk, zdroj: Ústavní soud, foto: město Bruntál
Nahrávání ...
Buďte první kdo přidá komentář