Odborníci provedli každoroční mapování velkých šelem v Beskydech. Únorové “sčítání” potvrdilo výskyt rysů a vlků, medvědi se od loňského jara neobjevili.
Mapovatelé procházeli přidělené trasy a dokumentovali pobytové znaky jako stopy, trus a kořist. I letos „sčítání“ potvrdilo výskyt rysů a vlků. “Ve srovnání s některými předešlými ročníky však bylo nálezů méně, což mohlo souviset s vysokou sněhovou pokrývkou se zledovatělou krustou, častými sněhovými přeháňkami či množstvím návštěvníků hor,” uvedli odborníci ve zprávě.
Rys se u nás dokonce rozmnožuje, vlků je jako šafránu
Stopy rysa byly pozorovány na několika lokalitách v Moravskoslezských Beskydech, zatímco ve Veřovických vrších, Vsetínských Beskydech a na moravské straně Javorníků nebyl rys v termínu mapování potvrzen. Potěšující byla prokázaná přítomnost rysa ve Slezských Beskydech. Jednotliví vlci byli zjištěni v Moravskoslezských Beskydech a ve Slezských Beskydech. Stopy trojice vlků byly zaznamenány v hřebenové části Javorníků.
Rys ostrovid je jedinou velkou šelmou, která se na území chráněné krajinné oblasti Beskydy pravidelně rozmnožuje. Podle dlouhodobého monitoringu, na němž se podílí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně a Správa CHKO Kysuce, se v zimě v Beskydech zdržovalo osm samostatných rysů a několik odrostlých mláďat. V Javorníkách se na moravsko-slovenském pomezí pohybují čtyři rysové.
„Beskydští“ rysi jsou součástí západokarpatské populace, která má těžiště na Slovensku. Početnost se zde odhaduje na 200-400 zvířat. Podle odborných kritérií by populace v příznivém stavu měla mít více než 400 jedinců. “Rys je tedy v Západních Karpatech vzácnou a ohroženou šelmou a zasluhuje přísnou ochranu. Zejména rysové na okraji areálu výskytu, jako je oblast Beskyd, jsou velmi zranitelní,” zhodnotili výzkumníci.
Vlk obecný se v CHKO Beskydy aktuálně vyskytuje jen v počtu dvou až tří jedinců. Další žijí v Javornické části CHKO Kysuce, odkud přecházejí na moravské území. Několik vlků se zdržuje ve Slezských Beskydech, na polské i moravské straně. V posledních letech byla z polských a slovenských pohraničních lokalit získána data o rozmnožování vlků. Vlci do Beskyd přicházejí nejčastěji z početnějších populací ze Slovenska a z Polska.
Medvěd hnědý se v posledních letech vyskytuje v CHKO Beskydy sice pravidelně, ale spíše jen přechodně. “Medvědí přítomnost nebyla ve zdejších horách od loňského jara zaznamenána. Během únorového monitoringu nebyl medvěd potvrzen ani na slovenské straně Javorníků,” informovali autoři výzkumu.
Vzácná zvířata ohrožují silnice i pytlačení
Odborníci uvádějí, že nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím úmrtnost velkých šelem jsou lidské aktivity jako je smrt na komunikacích či legální i nelegální lov. Z Beskyd jsou v posledních letech smutným dokladem rysové usmrcení motorovými vozidly a nálezy upytlačených zvířat.
„Někteří lidé ještě stále považují velké šelmy za škůdce a mají-li možnost, hubí je. Příroda však stvořila vlky, rysy a medvědy, aby regulovali jiné živočichy, třeba býložravce či menší šelmy, a tím přispívali k přírodní rovnováze. Zbytky kořisti těchto predátorů pomáhají zejména v zimním období přežít mnoha dalším druhům savců a ptáků, takže velké šelmy mají pozitivní vliv na celý ekosystém,“ upozornila Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Informace z mapování pomáhají při ochraně přírody, zapojit se může každý
Podle jejího kolegy Václava Tomáška jsou velké šelmy jako magnet, přitahují pozornost veřejnosti i přírodovědců. “Díky velkému zájmu o vlky, rysy a medvědy můžeme dnes lépe chápat prostorové nároky divokých zvířat v člověkem pozměněné krajině. Informace o výskytu velkých šelem se používají v územním plánování při vymezování nezastavitelných ploch. Taková území pak slouží jako klidové oblasti, kde mohou žít nejen velké šelmy, ale i další zvířata,” vysvětlil Tomášek.
„Jsme rádi, že se do monitoringu velkých šelem zapojilo i v této složité době opět velké množství dobrovolníků z řad veřejnosti. Podařilo se tak získat cenná data o aktuálním výskytu velkých šelem a dalších chráněných živočichů. Monitoring šelem v Beskydech probíhá, byť v nižší intenzitě, celoročně. Uvítáme také veškeré poznatky a informace od veřejnosti,“ doplnil Michal Bojda z Hnutí Duha Olomouc.
Výzkumníci také informovali, že při letošním mapování byli zjištěni další vzácní a chránění živočichové jako vydra říční, orel skalní, ledňáček říční či puštík bělavý. Výsledky mapování budou uloženy do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody. Záznamy o výskytu velkých šelem a jejich pobytových znaků může každý zadávat pomocí mobilní aplikace BioLog.
Zdroj: AOPK ČR, foto: poznavejtebeskydy.cz
Buďte první kdo přidá komentář