Rysí populace na moravsko-slovenském pomezí loni přišla o tři samce. V pořadí třetí uhynulý jedinec byl nalezen na konci minulého roku na dálnici u Brna. Za jedním z uhynutí stál pytlák.
Rys doputoval z Karpat až k Brnu
Ochranáři rysa nalezeného 28. prosince následně předali k dalšímu šetření a k pitvě do Brna. Po podání trestního oznámení řeší případ i Policie ČR pro podezření z neoprávněného usmrcení zvláště chráněného živočicha. Prvním loňským případem bylo upytlačení rysa Oldy, druhým srážka mladého rysího samce s autem v Hostýnských vrších
Mrtvého rysa identifikovali pracovníci ekologické organizace Hnutí DUHA jako jedince z moravsko-slovenského pomezí. V této oblasti probíhá dlouhodobý fotomonitoring velkých šelem. Díky unikátní skvrnitosti rysí srsti se tak podařilo samce rozpoznat na několika snímcích. Mladého rysa fotopasti poprvé zaznamenaly 25. srpna letošního roku v Bílých Karpatech nad obcí Nedašov. Posléze rysa dvakrát zachytila také fotopast v hřebenových lokalitách Vsetínských Beskyd.
Pokud se potvrdí, že zvíře bylo sraženo, tvořila by celková ušlá vzdálenost jedince podle zdokumentovaných záchytů minimálně 130 km vzdušnou čarou. Mladý samec musel v takovém případě překonat mnoho silnic, železnic a hustě obydlená území.
Daleké výlety nejsou výjimkou
Takový rozptyl by nebyl ojedinělým případem. Mladí jedinci, kteří se osamostatní, jsou schopni urazit při hledání nového teritoria velké vzdálenosti. Ukázkou úspěšného přesunu přes Moravskou bránu byl rys Kryštof, který dva roky pobýval na území Moravského Krasu. Vzdušnou čarou činila vzdálenost mezi místem narození rysa Kryštofa a jeho novým teritoriem přibližně 122 km.
Také nedávný případ sraženého rysa u Chvalčova v Hostýnských vrších, který se narodil v centrální části Moravskoslezských Beskyd, dokumentuje schopnost rozptylu mladých jedinců na velké vzdálenosti. Důkazem rozptylových schopností mladých samců jsou i jiné výzkumy v Evropě. Například v Pobaltí zaznamenali zoologové maximální rozptylovou vzdálenost 124 km, ve Švýcarsku 129 km a ve Skandinávii dosahovaly rozptylové vzdálenosti maxima až 428 km.
Dlouhodobá existence rysa ve střední Evropě je podle vědců závislá na schopnosti přesunu mladých jedinců mezi stávajícími izolovanými populacemi, které jsou například na Šumavě. Místo toho ale mladí, rozptylující se rysové často umírají pod koly aut nebo beze stopy zmizí.
Osudy posledně nalezeného rysa i dalších jedinců dokazují podle odborníků z Mendelovy univerzity nutnost snížení negativního dopadu vysoké fragmentace krajiny a důsledného potírání pytláctví.
Zdroj a foto: Mendelova univerzita
Buďte první kdo přidá komentář