Mendlovo náměstí v Brně ozdobí Hrachovina, socha připomene zakladatele genetiky

Monument připomíná Mendelovy pokusy s hrachem.

Mendlovo náměstí v Brně čeká velká rekonstrukce. Byla naplánována na dvousté výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela. Jeho součástí se stane socha připomínající badatelovy pokusy s hrachem.

O rekonstrukci Mendlova náměstí jsme psali v tomto článku.

Vznikající monument dostal příhodný název Hrachovina. Jeho autorem je Jaroslav Gargulák, jehož plastiku Prometheus mohou lidé vidět na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle vedení města Gargulákův počin nejlépe vyhověl kritériím veřejné soutěže.

Úspěch v soutěži autora vítězného návrhu překvapil. „Říká se, že doma není nikdo prorokem, proto jsem to nečekal. A férově přiznávám, že je to velký závazek, podílet se na uměleckém díle tak významné osobnosti, jakou byl Gregor Johann Mendel,“ uvedl Gargulák.

Třiašedesátiletý umělec, který vystudoval slévárenskou technologii a vždy vyhotovuje pouze jediný originální odlitek, se snažil během soutěže co nejlépe proniknout do tajů Mendelem definovaných zákonů dědičnosti. Dokonce si kvůli tomu koupil domů hrách, který zasadil, aby ho mohl v jednotlivých etapách pěstování pozorovat.

„Připadal jsem si jako dřív na základní škole, kdy sledujete, jak ten hrách roste, probouzí se k životu, a na základě toho jsem začal skicovat a modelovat stély. Manželka s dcerou si ze mě dělaly legraci, vůbec nevěřily tomu, že bych mohl vyhrát,” přiznal výtvarník. Mendel vycházel během svého křížení z barevnosti a tvarů semen a následně objevil i slavný poměr 9:3:3:1. Ten je dominantní i na Gargulákově plastice. 

Věda a víra si neprotiřečí

Vědec a opat starobrněnského kláštera patří mezi nejvýznamnější osobnosti přírodních věd. Mendelovo jméno je známé po celém světě.

„Socha pro Mendela, který svou výjimečností předběhl dobu, je pro nás určitým poděkováním a přirozeným morálním závazkem. Už jen z toho důvodu, že výsledky Mendelových objevů nebyly za jeho života pochopeny a vědeckého uznání se mu dostalo až mnoho let po jeho smrti,” uvedl ekonom starobrněnského opatství Jan Emil Biernat.

Mendelovo dílo je podle něj unikání a má přesah. “Jeho činy vyjadřují myšlenku, že víra v Boha a věda mohou stát pokojně vedle sebe,“ dodal Biernat.

Autor: pjk, foto: Společně, o.p.

Související články

Přečtěte si  Moravské náměstí prošlo zásadní proměnou. Podívejte se, jak vypadá

Doporučujeme

5 Comments

  1. Je to šílené. Brno mělo a má povedenou realistickou sochu GJM ( dříve umístěnu na náměstí ), dnes cudně ukrytu v zahradách kláštera. Mendel byl ovšem Německy mluvící obyvatel Moravy, sochu tvořil rakouský sochař a takové spojení nemá český nacionalizmus v lásce. Tak sochu necháme dále ukrytu v zahradě a geniálního ” německého Moravana” budeme připomínat hráškem ( pokusy s hrachem přitom byly pouze nepatrnou částí jeho experimentů ). Nacionalistická republika Kašpárků – Hurvínků a Švejků , už není ani k smíchu.

    • Ovšem do soutěže o návrh se snad mohl přihlásit kdekterý tvůrce, třeba i z Rakouska, ne? Víme, jak vypadaly konkurenční návrhy? Vyvézt starou sochu ze zahrady a prasknout ji na náměstí by asi nebyl problém, ale už vidím ty davy kritiků, kteří by měli za Kašpárky, Hurvínky a Švejky ty “české nacionalisty”, kteří si dovolili k tak kulatému výročí tak slovutného německo-rakousko-moravsko/-českého ;-)/ opata, bankéře a vědce “ušetřit a oprášit přes sto roků staré haraburdí”. Odvážnější umělecký návrh se vždy zavděčí jen menšině publika, nicméně u soutěžní komise, složené možná z Kašpárků, Hurvínků a Švejků, zjevně prošel. Kdo ví, kdo tu komisi sestavoval, zda JUDr. Vaňková sama, nebo ještě s jinými modrými ptáky? Kdo se dožije, může sledovat ohlasy za 50 nebo za 100 let.

      • Nový návrh přijde na 20 mil. , kdo by to nebral za ty love. Původní socha byla od zahraničím uznávaného sochaře realistická, mramorová , klášterem opravena a udržována, ale odvahu současného neměla to se musí chápat. Jenom zda neinformovaní návštěvníci města ( nejenom oni ) v díle rozpoznají k čemu se dílo vztahuje a co znázorňuje. Aby to nedopadlo jak se žárovkama před Centrumem , kdy i mnozí Brňané netuší , že se jedná o připomenutí TAE a osvětlení prvního divadla v Evropě. Možná tam Kašpárci – Hurvínci a Švejci umístí tabulku s odkazem na hrášek , tím by bylo vše vyjasněno a peníze správně investovány.

        • Ano, toto je jeden z náhledů na situaci. Ovšem i k němu lze doplnit, že celá rekonstrukce “Mendláku” je rozfázovaná na osm etap a jen ta první (bez bronzové plastiky) má rozpočet čtyřicet milionů Kč. Jen za odměny účastníkům architektonických soutěží o návrh řešení celého dopravního uzlu snad bylo vyplaceno přes jeden a půl milionu Kč. Dvacet milionů za plastiku daných rozměrů lze považovat za cenu obvyklou při vědomí, že jde o osobnost zakladatele celé vědní disciplíny – genetiky. Jiná taková světově proslulá osobnost z území Moravy, našeho Slezska, ani z území sousedních Čech, nevzešla. Proto je diskutabilní, zda jednou za sto let pořídit nějaký umělecký prvek do veřejného prostoru za méně nebo více než dvacet “míčů” jsou prostředky vynaložené zbytečně. No a pokud jde o to, kdo se z plastiky velkých drátěných žárovek dovtípí, že jde o připomínku osvětlení divadla od firmy T.A.E. a kdo se dovtípí podle plastiky Hrachovina, že připomíná základní experiment nové vědní disciplíny – to už je na zvídavosti každého jednotlivce, tím bych se příliš neznepokojoval 🙂

    • Mendel je celosvětově známý svým objevem principů dědičnosti. Prakticky každý biologicky vzdělaný člověk na této planetě takto Mendela zná. Ještě tak trochu tuší, že byl prelát. O jeho dalším působení v roli meteorologa, včelaře, ředitele banky, šlechtitele fuchsií atd. neví prakticky nikdo mimo zájemců o jeho osobu. Myslím, že je dobře, že socha prakticky ukazuje jeho nejvýznamnější objev. Jestli se někomu líbí nebo ne, to je věc vkusu.

1 Trackback / Pingback

  1. Zakladatel genetiky proslavil Moravu ve světě | Moravský národ

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*