Ministr zemědělství chce vybudovat mnohem více nových nádrží, na dnešní tiskové konferenci představil nové lokality pro jejich vybudování. Jde o jedno z řady opatření, které Ministerstvo přijímá, aby zmírnilo projevy sucha související se změnou klimatu. Kromě přípravy velkých vodohospodářských staveb včetně nových přehrad je to mimo jiné obnova a stavba rybníků, obnova lesů, mokřadů, remízků nebo rozdělení krajiny například omezením maximální velikosti polí.
„Je třeba si uvědomit, že z našeho území odtéká prakticky veškerá vody do okolních států, takže naše vodní zdroje závisejí výhradně na srážkách. Pokud tedy vodu nezadržíme, odtéká, aniž bychom ji mohli využít k hospodářským potřebám. Proto není možné zaměřit se jen na zadržování vody v krajině, což je nezbytné pro stav půdy a krajiny. Je nutné orientovat se i na zadržení srážkových vod jejich zachycením v dalších přehradních nádržích, s kapacitami, které se stačí v průběhu zimy a jara doplnit,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Současné vodní nádrže podle ministra nestačí
Podle existujících scénářů se roční srážkové úhrny na našem území podstatně nezmění, příprava a výstavba přehradních nádrží u nás však v současných podmínkách trvá 15 až 20 let.
Původní historický seznam vhodných lokalit v takzvaném Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod obsahoval 486 míst a postupně byl omezován následkem námitek obcí, měst a orgánů ochrany přírody až na současných 65, které byly schváleny v roce 2011. Proto ministerstvo zemědělství navrhlo počet lokalit rozšířit, neboť bez akumulace vody ve vodních nádržích nelze zajistit dostatečné vodní zdroje v ČR, zejména pro budoucí generace.
V několika posledních letech hladina a objemy podzemních vod setrvale klesají, nerovnoměrné srážky a málo sněhu v mírných zimách je nestačí doplnit. Rostoucí teploty vzduchu zvyšují výpar, sucho v krajině a v půdě narůstá, průtoky ve vodních tocích klesají k minimům již na jaře.
Podzemní zdroje vody se neobnovují dostatečně a není jisté, zda vůbec dosáhnou historické úrovně, ze které bylo zajišťováno 48 procent pitné vody. Nedostatek podzemních vod již nyní podle ministra pociťují hlavně obce, které mají svůj individuální nedostačující zdroj této vody, takže mnohé již musí pitnou vodu dovážet.
O rozšíření seznamu bude s ministrem zemědělství jednat ministr životního prostředí. Je možné, že výsledkem jednání bude snížení počtu nových lokalit. Ze seznamu může být vyškrtnut například Holštejn, neboť stavba vodní nádrže v této lokalitě by mohla výrazně narušit jeskynní komplexy v Moravském krasu, které jsou významnou součástí přírodního bohatství.
Seznam obsahuje místa vhodná pro budoucí nádrže
Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod podle informací ministerstva zemědělství obsahuje seznam území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Jde o jedinečné lokality z hlediska terénního tvaru, s minimálním osídlením a hospodářskou zástavbou, s vodním tokem s dobrou kvalitou vody, v nichž relativně krátká hráz zachytí velký objem akumulované vody, obvykle v zalesněném údolí.
Účelem Generelu je ochrana území pro možnou realizaci vodních nádrží. V územně plánovací dokumentaci jsou tyto oblasti označeny jako „územní rezerva“, což znamená, že toto území teprve bude ověřeno pro účel budoucího využití. Tato územní rezerva neomezuje stávající činnosti, např. umožňuje dočasné stavby s horizontem jejich životnosti zhruba 50 let nebo stavby, jejichž případné vykoupení a odstranění nebude extrémně finančně a technicky náročné. Podle ministra tedy nejde o „stavební uzávěru“.
Přehled lokalit na Moravě a ve Slezsku
| Název lokality | Objem (mil. m3) | Plocha (ha) |
| Batelov | 1,46 | 49,18 |
| Bělkovice | 47,18 | 130,3 |
| Blazice | 20,6 | 204,9 |
| Brodce | 7,2 | 90,3 |
| Holštejn | 8 | 76,96 |
| Chotěbudice | 2,83 | 62,61 |
| Javorník | 13,3 | 58,51 |
| Kačenka | 1 | 11,59 |
| Podhoří | 4,64 | 32,28 |
| Rybník | 0,61 | 22,5 |
| Smilov | 7,6 | 42,25 |
| Stěbořice | 0,84 | 20,3 |
| Střížov | 4,7 | 56,5 |
| Suchá Loz | 2,66 | 18,35 |
| Vosovec | 1,35 | 71,04 |
| Vosovec | 1,35 | 71,04 |
| Záhorovice | 10 | 207,4 |
| Žďár n. Sáz. | 10,5 | 196 |
Zdroj: Ministerstvo zemědělství, foto: Povodí Moravy





Buďte první kdo přidá komentář