Morava není spolková země? Diví se Rakušané

Co se lidem v Rakousku vybaví, když se řekne „Mähren“? Moje zvědavost mi nedala a zeptal jsem se několika rakouských přátel, co ví o Moravě.

Centralismus, to je nějaký přežitek z dob komunismu

Erich Lazár pracuje jako střihač v Rakouské televizi ORF ve Vídni, pro něj je Morava pojmem už ze školních let. „Bylo mi tak 14, 15 let, když jsme v hodinách dějepisu probírali Rakousko-Uhersko. A Čechy a Moravu mám v paměti jako něco, co k sobě patří, co spolu ale taky hraničí, dva Regiony jednoho státu. Na Moravě jsem už byl, a sice když jsem před pár lety navštívil mého českého kamaráda, který žije ve Vídni. Tehdy jsem byl na jeho chalupě v Modleticích. Taky mi ukázal Slavonice a Landštejn – vše leží na Moravě“. 

Že Morava už de facto neexistuje a vše je řízeno jen z Prahy, mě překvapuje. Nemám rád centralismus a ten český musí být nějaký přežitek z dob komunismu. Je zvláštní, že to zůstalo i po roce 1989. Pro mě je tuhý centralismus spojený především s neefektivní a drahou, centrální správou – odstrašující příklad je Francie. My máme v Rakousku federalismus. Těžko teď říct, co je vlastně lepší, protože přílišný federalismus může být taky brzda rozvoje země. Ale je mi pořád sympatičtější než centralismus. Já pocházím z Grazu, tedy hlavního města Štýrska – které bylo kdysi vévodstvím. A nepřál bych si, aby se Štýrsku třeba měnily hranice, či vše bylo rozhodováno někde ve Vídni, nebo kdyby se Štýrsko mělo v Rakousku dokonce rozplynout.“

Na druhé straně hranic musí být Morava

Další z mých kamarádů, chodíme spolu na hokej a taky na pivo, se jmenuje Hans Peter Rauch. Narodil se a vyrostl v Tyrolsku, v létě však občas pobýval u své babičky v Gmündu, městečku ležícím přímo u hranic, které ho už přes sto let oddělují od své druhé části, Českých Velenic. Z nějakého důvodu si vždycky myslel, že na druhé straně hranic musí být Morava, protože „Čechy – ty jsou přeci někde dál na sever…!“ Z dějepisu si sám dodnes pamatuje, že kdysi k Rakousku patřila i Morava, Slezsko a Čechy. Obzvlášť v paměti mu uvízlo Slezsko, které podle něj leželo v historicky „zajímavém a napínavém“ trojúhelníku Rakouska, Polska a Maďarska. Co se týče vnitrostátního dělení České republiky je Hans Peter velice překvapený, že nemá podobnou strukturu jako dnešní Rakousko – tedy spolkových zemí.

Na studia odešel Hans Peter Rauch z Tyrolska do Vídně, kde se z něj stal postupem času přívrženec centralismu. Pracuje jako přírodní architekt – tedy reguluje řeky a podobně, a pokaždé mu při různých stavebních jednáních vadí dělení na samosprávné části s vlastním zákonodárstvím, protože to komplikuje jakoukoliv větší stavbu. Navíc se zemští hejtmani podle něj chovají jako nějací lokální císaři a často jsou brzdou nadregionálního rozvoje. Tyrolsko, jak možná známo, je od První světové války rozděleno mezi Rakousko a Itálii. To Hans Petrovi ani moc nevadí, tedy pokud je vše integrováno do Evropské unie – a tedy bez hranic, jak to garantuje Schengenská dohoda. Na zemské symboly mu však nikdo sahat nesmí – ty jsou nedotknutelnou součástí vlastní historické identity. Každopádně současných devět spolkových zemí je se svými rozdílnými zákony apod. na Rakousko příliš, úplně by stačily takové tři – něco jako by mohlo být Slezsko, Morava a Čechy.

Víno, pivo a rodiště Sigmunda Freuda

Hermann Mückler se narodil ve Vídni a pro moji anketu se sám ujal iniciativy a podělil se nejen svými vědomostmi, ale poptal se i ve svém okolí.  Jeho rodina z otcovy strany pochází z Miroslavi, tedy z jižní Moravy. Jako německy mluvící obyvatelé byli Mücklerovi vyhnáni po Druhé světové válce do Rakouska. O tomto činu většina jeho známých ví, a ví také, že se vyhnaní Moravané usazovali v severní části Dolního Rakouska, tedy nedaleko moravsko-dolnorakouské hranice. S Moravou asociují nejčastěji, podobně jako s Dolním Rakouskem, zemědělský kraj, dobré víno a pivo, historické nálezy osídlení již z doby kamenné, z nějakých důvodů konkrétně ty z okolí Mladeče / Lautsch u Litovle. Samozřejmě že byla Morava rodištěm známých Rakušanů, jako například Sigmunda Freuda a dalších. O současném dění v sousední zemi, Moravě, se dnes ve škole neučí vůbec nic. Školní látka se týká výlučně dob rakousko-uherské monarchie a nově vzniklého státu Československa, jejíž částí Morava je a byla. Všichni z dotázaných si tím pádem myslí, že nynější statut Moravy je podobný, jako tomu bylo i v dobách společného státu – tedy že je Morava, jako spolková země, součástí České republiky (v Rakousku má každá ze devíti spolkových zemí poměrně vysokou míru autonomie).

Hermann Mückler je univerzitním profesorem na fakultě etnologie ve Vídni, navíc, jak již jsem zmínil, se zvláštní, i když bolestnou osobní vazbou na Moravu, a proto spojuje s Moravou spoustu fundovaných historických faktů. Například, že zde v 9. a 10. století existovala Velkomoravská říše, na tohle téma viděl sám výstavu v Brněnském zemském muzeu, vlastní katalog a odbornou publikaci, kterou i sám četl. Zvláštní zájem má o historii Rakouského, či Moravského Slezska, ze kterého pochází i část Mücklerových předků než se přestěhovali na Moravu. Dodnes má pan profesor vzdálené příbuzné v Brně, kteří mohli po válce jako bývalí účastníci protinacistického odboje zůstat a jednomu z nich se stal dokonce kmotrem. Po roce 1989  získal několik přátel po celé Moravě, na kterou podnikl v minulosti několik studijních cest se svými studenty. I já patřím k jeho moravským přátelům. Byli jsme před lety společně v Dačicích a okolí, kde jsme sbírali informace pro televizní dokument Rakouské televize o dačické kostce cukru – první na světě. Ale to už by bylo jiné vyprávění.

Autor: w.m. Foto: twenty20

Doporučujeme

14 Comments

  1. Neměly by Dolní Rakousy vrátit na Moravu Marchfeld (Moravské pole)?
    P.S.
    Ze současných devíti spolkových zemí je jedna samostatná Vídeň.

    • Moravské pole není moravské od toho, že by někdy patřilo k zemi Moravě, ale že je na břehu řeky Moravy. To byste mohl chtít vrátit na Slovensku třeba Moravský Svätý Ján.

    • za a, moravske pole nebylo nikdy soucasti moravy. za b, a kdy vrati rakousku morava valticko a cechy sedmihradsko?

      • O Valticku píše Wikipedie, že bylo do roku 1041 součástí Moravy.
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Valticko
        Moravské pole je taková pietní připomínka historických bitev v roce 1260 a 1278 – spíše by mohlo být neutrálním územím s dějinným významem pro všechny zúčastněné strany.
        Sedmihradsko – nevím.
        Možná Banát, kde jsou dodnes i Slováci.

          • Ten web a článek je nebetyčný blábol především dojalo ,že český národ se stal vítězem 1 světové a proto má nárok.

          • tzv. vitorazsko ma dodnes par obyvatel – hlasicich se k rakouske narodnosti a majici i rakouske obcanstvi. sam jsem tam nekolikrat resersoval. samozrejme po roce 1918 tam bylo rakusanu daleko vice, vetsinou vsak byli vyhnani v roce 1945. je to jedno z mala mist v byvalem ceskoslovensku, kde probihaly soudy s obyvatelstvem za kolaboracni cinnost – zrejme kvuli tomu, ze na rozdil od nemeckeho obyvatelstva se vzdy hlasili k rakousku. nekteri dostali na vybranou – bud do vezeni, nebo opustit republiku.

  2. Já se zase podivuji , že někteří Moravané jsou schopni tvrdit , že likvidace začala r. 1949. Komunisté to zajisté výrazně ovlivnili a fakticky likvidaci dorazili , ale samotná likvidace Moravy začala už rokem 1918 .Dodnes je alespoň pro mě nepřijatelné ,že tehdy nemohl MZS hlasovat ( jak by asi hlasování dopadlo ) o vstupu Moravy do svazku ČSR. Zatímco se narychlo vytvářela Slovenská národná rada , aby Slováci měli pocit demokratického procesu ( ČSR vznikla až po hlasování Slováků tj. v listopadu 1918 nikoliv jak se uvádí v říjnu ) ,tak moravskému parlamentu to bylo násilně odepřeno. Přitom tvz. Anenská deklarace pozastavila pouze fungování ČESKÉHO PARLAMENTU před válkou nikoliv toho moravského jak Češi rádi argumentují. Pokud ani samotní Moravané nemají jasno jak probíhala postupná oklešťovací likvidace za 1 republiky , tak se nemůžeme divit Rakušanům nebo někomu jinému , že se v naší situaci neorientují.

    • Ještě doplním jedno datum . Poslední R-U císař Karel I vyvázal Bohemii a Moravii ze svazku R-U ( fakticky jim vrátil samostatnost ) již 16 října , kdy podepsal Národní manifest o federalizaci . Od tohoto data byla Morava naprosto samostatná a o osudu a směřování země měl a mohl rozhodovat pouze Moravský parlament ( MZS ) nikoliv nějaká Washingtonská deklarace upatlaná u zeleného amerického stolu bez Moravanů .

  3. obdivuju lidi, kteri maji i pres 150ti letou ceskou nacionalistickou masaz takove fundovane informace o morave.

  4. V článku mne dajal výraz moravské Slezsko. Autor útočí na Český centralismus a přitom vůči Slezsku se staví stejně tak. Slezsko je historická země skládající se z vévodství a byla stejně jako Lužice vedlejší zemí koruny české. Moravský markrabě se stalo automaticky součástí titulu českého krále až od roku 1611

    • Část Slezska ,které je součástí ČR : Vratislavský mír 1741= Rakouské Slezsko , 1782 spojeno s Moravou do jednoho celku, 1850 od Moravy odděleno a stává se korunní zemí, 1860 opět spojeno s Moravou, 1861 – 1918 korunní země s parlamentem v Opavě. 1918 země Moravskoslezská . Proč se argumentuje nějakým českým Slezskem a Korunou českou ,která dávno zanikla a pozbyla nároků . Jak si samotní Slezané představují název a samosprávu ? MÁJÍ SLEZANÉ OPRAVDU ZÁJEM SPOJIT SE PŘÍPADNĚ S HORNÍM SLEZSKEM ?

    • autor se nestavi v clanku ke slezsku nijak – protoze pouze a jenom tlumoci odpovedi, jak mu je nadiktovali dotazovani.

      P.S. muj soukromy nazor: zbytek (v CR) slezska neni ani moravske ani ceske – je to proste slezsko, a jako takove legitimni mozna spolkova zeme budouciho spravedliveho statniho usporadani. V pripade, ze by v ramci EU usilovalo slezsko se spojit v jeden celek (tedy i nynejsi, polske) do jednoho regionu (coz bych podporil), pak by se jeho cast nachazejici se na nasem statnim uzemi mohla jmenovat ceske slezsko.

      • “pak by se jeho cast nachazejici se na nasem statnim uzemi mohla jmenovat ceske slezsko” nebo neutrálním názvem jižní Slezsko.
        Termín “jižní Slezsko” už jsem tady kdesi zahlédl.
        Termín “Ceské Slezsko” je z Wikipedie
        https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko
        “… historické území na severovýchodě České republiky. Velkou většinou leží v Moravskoslezském kraji, jeho západní konec (Jesenicko) pak v kraji Olomouckém.”

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*