Moravské lesy pomohou zachránit i balkánské duby

Dub - ilustrační foto

Školní lesní podnik Křtiny, který spravuje lesy Medelovy univerzity v Brně, bude proti klimatické změně bojovat vysazováním listnatých stromů místo borovic a smrků, snížením počtu stromů na jednom hektaru i experimentováním s balkánskými druhy dubů.

Školní lesní podnik je významný tím, že je spojený s univerzitou a akademiky. Je tu tedy od toho, abychom dovedli co nejrychleji aplikovat nové poznatky výzkumu a studentům a jiným subjektům to následně ukazovali. Co nejrychleji reagovat v lesnictví ale znamená, že výsledky uvidíme za mnoho let,” uvedl Tomáš Vrška, který Školní lesní podnik Křtiny vede od dubna.

Klima v lesích na jihu Moravy se podle něj mění spíše na balkánské. Proto chce Vrška zavést do pěstebních systémů experimenty se zavedením balkánských druhů dubů. Výhodou univerzitních lesů podle něj je, že už nyní v nich listnaté stromy tvoří 65 procent, zatímco u jiných vlastníků lesů je poměr opačný. Takový porost je ale náchylnější k suchu a následně jej ničí kůrovec.

„Měli bychom si otevřeně říkat, že ten rozsah změny je větší, než cokoliv v minulosti a změna letos nekončí, situace bude ještě horší a všechny klimatické modely to jasně ukazují,” uvedl Vrška. Právě univerzitní lesy podle něj mají být příkladem toho, jak se na změny adaptovat. Na druhou stranu sám Vrška přiznává, že je možné, že se les bude měnit neřízeně rychleji, než se lesníkům podaří měnit jeho prostorovou strukturu a dřevinnou skladbu.

Nový ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Tomáš Vrška

Druhová rozmanitost určitě přispívá k nižší pravděpodobnosti, že se některé porosty rozpadnou úplně. Už jen vývoj jara ale jasně ukázal, jaké sucho nás čeká, takže také buky nám mohou v korunách prosychat. Buk nebo dub je ale oproti smrku schopen mnohem lépe regenerovat,” uvedl Vrška. Horší dostupnost vody si podle něj vynutí snížení počtu stromů na hektar.

Školní lesní podnik Křtiny patří k největším lesnickým firmám na Moravě a je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně, účelovým zařízením především její Lesnické a dřevařské fakulty. Lesní pozemky MENDELU mají rozlohu 10.205 hektarů a vytvářejí souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj Brna až k Blansku.

Přečtěte si  Od povodně 1997 k apokalyptickému září 2024: Jak se změnila protipovodňová ochrana na Povodí Odry?

Autor: red Zdroj: ČTK, mendelu.cz Foto: mendelu.cz, pixabay.com

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*