Moravské zemské hnutí (MZH) se pod vedením celostátního volebního lídra a předsedy hnutí Ondřeje Hýska poprvé zúčastní voleb do Poslanecké sněmovny. Jeho cílem je prosadit téma obnovy zemské samosprávy v ČR. Na volebních lístcích bude po jedenácti letech figurovat také strana Moravané.
Hnutí postavilo kandidátky ve třech krajích. Lídrem jihomoravské kandidátky je Ondřej Hýsek, zástupce ředitele gymnázia a autor učebnic o dějinách Moravy. Na kandidátce se dále objevil podnikatel a sportovec Pavel Trčala, vědkyně Miriam Nývltová Fišáková nebo předseda Společnosti pro Moravu a Slezsko a archeologa Ondřeje Mlejnka. V Kraji Vysočina vede kandidátku dlouholetý aktivista Zdeněk Kučírek, zajímavostí je účast kandidátů z moravských Dačic, kteří tak protestují proti začlenění tohoto koutu Moravy do Jihočeského kraje. Tuto kandidátku podpořil svojí účastí i znojemský zastupitel Jiří Kacetl. Hnutí rozvíjí své aktivity i na Olomoucku, zdejší kandidátku vede olomoucký a moravský patriot Jan Rapant, který řadu let pracoval ve veřejné správě v oblasti dopravy a životního prostředí.
Hnutí podle svého volebního programu prosazuje návrat k tradičnímu zemskému uspořádání jako lék na současnou krizi i cestu k budoucí prosperitě všech oblastí ČR. Usiluje o nápravu komunistické křivdy z roku 1948, kdy bylo zlikvidováno zemské zřízení. “Mělo to za následek devastaci veřejné správy, kterou postihlo komunistické centralistické řízení celé společnosti, jež v mnoha ohledech přetrvává do dnešních dnů,” kritizuje volební lídr hnutí Ondřej Hýsek.
Současná neuspokojivá situace je podle něj důsledkem toho, že se společnost po listopadové revoluci nedokázala s komunistickým dědictvím vypořádat. “Zrušením zemského zřízení došlo k rozbití tradiční struktury státu, což se také neblaze promítlo do myšlení lidí a má stále negativní vliv zejména na rozvoj území a identitu jeho obyvatel,” vysvětluje Hýsek s tím, že krajské zřízení, prosazené na přelomu tisíciletí, je drahé a neefektivní.
Ve volebním programu lze najít požadavky na dobudování dopravní infrastruktury na Moravě, vytvoření samostatné veřejnosprávní televizní a rozhlasové stanice pro Moravu, důraz na kvalitní vzdělávání či výzvu ke zrušení malého státního znaku. Hnutí se hlásí k evropské integraci a myšlence Evropy regionů.
Moravané postavili kandidátky v osmi krajích
Politická strana Moravané naposledy kandidovala v roce 2010. Ve dvou následujících volbách figurovali členové strany na kandidátkách uskupení Tomia Okamury (Úsvit přímé demokracie v roce 2013 a SPD v roce 2017). Před letošními volbami sice nabídlo vedení společnou kandidaturu dalším moravským subjektům, zejména Moravskému zemskému hnutí, ty však odmítly s tím, že přetrvávají zásadní neshody.
Těmi je zejména minulá spolupráce s kontroverzním politikem Tomiem Okamurou. Politická strana Moravané také otevřeně hovoří o opuštění NATO a referendu o vystoupení z Evropské unie. “Své mezinárodní pozice musíme upevnit pomocí nejbližších sousedů a ne přes zájmy mocností,” argumentuje strana ve volebním programu. Prosazuje federalizaci České republiky a vytvoření samostatné federální země Moravy.
Moravanům se podařilo sestavit kandidátky celkem v osmi krajích, včetně hlavního města Prahy. Předseda strany Ctirad Musil bude lídrem v Olomouckém kraji, v Jihomoravském kraji bude jedničkou ekonom, zastupitel města Hodonín Jakub Valášek, ve Zlínském kraji bude lídrem místopředseda strany Petr Bystřický, v Moravskoslezském kraji Ondřej Hetmánek, na Vysočině stojí v čele člen předsednictva strany Aleš Sekanina, v Pardubickém kraji Petr Vyoral a v Jihočeském kraji Zdeněk Zbožínek.
V Praze bude moravská strana o hlasy voličů usilovat po 25 letech, kdy tam naposledy kandidovala v roce 1996 Českomoravská unie středu. Lídrem této kandidátky bude čestný předseda strany Pavel Dohnal.
Autor: pjk, zdroj: MZH, PS Moravané, foto: redakce, Společnost pro Moravu a Slezsko, YouTube
Ano, i Morava1918 se účastní voleb. Děkujeme za pozornost 😀
Článek je o MORAVSKÝCH POLITICKÝCH STRANÁCH , je Morava 1918 politickou stranou ? Spíš by to chtělo vysvětlit a rozebrat proč se tak doposud nestalo.
Morava1918 je toho času zakládána jako politická strana. Autorům článku je tato skutečnost velmi dobře známa. Stejně jako skutečnost, že členové této iniciativy se aktivně účastní voleb (na kandidátkách monarchistů, z nichž některé vedou).
Morava 1918 vyhlašuje záměr založení nové moravské politické strany … https://www.morava1918.cz
Jinak ve volbách 8. – 9.10.2021 je 22 útvarů (stran / hnutí), přičemž Moravské zemské hnutí má číslo 19 a Moravané 22.
https://volby.cz/pls/ps2021/ps15?xjazyk=CZ
V roce 2017 bylo ve volbách 31 stran / hnutí, viz
https://volby.cz/pls/ps2017nss/ps12?xjazyk=CZ&xv=14
Číselník všech 246 navrhujících stran a hnutí je zde:
https://volby.cz/pls/ps2021/ps83?xjazyk=CZ
Morava 1918 by pro mne mohla být volbou. Nebo Moravské zemské hnutí. Moravané ne. Bez funkční EU a NATO to v Evropě nepůjde. Téměř 1,5 miliardy Číňanů, stejně tak Indů, půl miliardy islámských “Istánců” myšleno v sumě. Arabů nevím kolik. To všechno vidí Evropu jako zdroj bohatství. Rozdrobená Evropa ten nápor nevydrží.
Nejsem si tak jist funkcí a současnou funkčností NATO a ani neumím definovat “euroatlantické hodnoty”. Znám zakládající dokument – Washingtonskou smlouvu, o které lze konstatovat, že nynější vůdce NATO ji nedodržuje, a to hned od článku 1: Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.
—
Migrace se vyřeší sama tím, že rozdrobená Evropa ztratí svou atraktivnost.
P.S.
Indové jsou indoevropský kmen (Peršané/Médové/Íránci, Indové, ale i Slované …).
Němci se sem také přidružili se svými Indogermány (Árji, Árijci …)
Rozdrobená Evropa? Dalo by se říci, že Evropa se posledních 70 roků stále více integruje; jako nikdy před tím v historii. Někteří dokonce straší před tzv. evropským superstátem. A úmysl postupně se více a více integrovat pořád trvá přes odpor tzv. euroskeptiků i rozvratné snahy Ruska.
Evropa se integruje o tom není pochybností a časem se stane jednou federací ( je jedno kolik států ji bude tvořit ). Pro nás je ovšem důležitá otázka jaká to bude federace – současných národních státu nebo historických zemí ? Zatím to spíše vypadá na první variantu a země , které nejsou uznány se nedokáží prosadit a to napříč Evropou.
Pokud myslíte integrací Evropy organizaci zvanou Evropská unie, pak ta je spíše dvou až třírychlostní unií s velkými rozdíly mezi jednotlivými členy. A to máme ještě nevolenou Evropskou komisi.
Výslednou integraci vidím spíše na několik účelových společenstev.
V neposlední řadě nezapomínejte na to, že je bytostným zájmem zaoceánské mocnosti, aby spojená Evropa nenabyla za žádných okolností významnějšího postavení než USA. Vzestup a integrace Evropy tedy budou ze strany USA podporovány jen do té doby, pokud to bude i v jejich zájmu … a ke škodě Ruska.
Tohle jsou témata poněkud odlehlá od zaměření Zpráv z Moravy (i když vše souvisí se vším).
Ano pane Vojtěchu, integrací Evropy byla myšlena EU. Srovnat tři rychlosti do jedné je dlouhodobý proces, jeho urychlení by znamenalo tak silnou ingerenci do suverenity států, kterou si členové EU většinově nepřejí. Tzv. “nevolená” Evropská komise je jen jedním z tuším sedmi vrcholných orgánů EU a tato je vytvářena na jmenovacím principu stejně jako vlády členských států, má tomu odpovídajícím způsobem omezené pravomoci. Některé jiné orgány jsou vytvářeny na principu volebním. Vše je součástí systému brzd a protivah, který je dokonalejší, než systém v řadě členských států, ČR nevyjímaje. Protichůdné zájmy USA i Ruské federace jsou přirozené, s nimi se musí Evropa umět vypořádat. Souvislost s moravskými tématy je jednoznačná, neboť političtí konkurenti témata o Evropě neustále otevírají a v politické soutěži nezbývá, než se k tématu Evropa nějak vymezit.
“Protichůdné zájmy USA i Ruské federace jsou přirozené, s nimi se musí Evropa umět vypořádat.”
To není úplně přesné. Každý stát EU může a musí zaujmout nějaký postoj k zaoceánské i blízké evropské velmoci (a ke svým nejbližším sousedům), tak aby to pro něj bylo oboustranně co možná nejvýhodnější – je to umění diplomacie na poli obchodním i politickém.
ČR tady selhává, neboť se projevuje jako poskok vyšších zájmů, neschopný čelit zahraničním vlivovým organizacím – kam počítám kromě z ciziny financovaných nevládních organizací také většinové skupiny parlamentu EU.