Na Břeclavsku ve velkém zahnízdili dravci a sovy. Výsledkem je výrazné snížení počtu hrabošů polních

Břeclavští ochránci přírody hodnotí letošní sezónu v hnízdních budkách pro dravce a sovy jako velmi úspěšnou. Z 80 budkách, které byly rozmístěny převážně ve větrolamech a remízcích, se staly domovy pro 60 párů poštolek obecných, 10 párů kalousů ušatých a 3 páry puštíků obecných. Všechny tyto dravce a sovy dohromady vychovaly více než 200 mladých. K takové vysoké obsazenosti a hnízdní úspěšnosti došlo především díky dostatku hrabošů polních, které tvoří hlavní potravu pro tyto dravé ptáky. Jejich přítomnost má při zachovávání rovnováhy v přírodě a přirozené biologické ochraně polních kultur nezastupitelnou roli.

V zemědělské krajině Břeclavska přináší namnožení populace hrabošů polních vždy velké obavy zemědělců. Tyto přirozené cykly nárůstu a razantního poklesu se opakují přibližně po 4 letech. Hrabošů bývá více i tehdy, když je mírná zima a od podzimu přežila dostatečně početná populace. Ta se na jaře začne množit, a pokud ji nezastaví studené a mokré počasí, jako se to stalo letos, může nabýt opravdu velkých rozměrů. To pak s sebou přináší dilema, co si s hlodavci počít.

Nejlepší (a nejlevnější) možností je využít přirozené chování dravců a sov. Ti dokáží na nárůst početnosti hlodavců poměrně rychle zareagovat tím, že např. zahájí svá hnízdění dříve a mají vyšší počty mláďat. Přirozeně si tak využijí populaci kořisti k namnožení vlastního druhu.

Dravci a sovy obsadili více než 90 procent budek

Z 80 budek zařazených do projektu „Péče o budky pro dravce a sovy na Břeclavsku 2023“ bylo obsazeno 73, tedy 91%. Nejčastěji je využily poštolky obecné (60 hnízdních párů), dále 10 párů kalousů ušatých a 3 páry puštíků obecných.  Ne všechna hnízdění ale byla úspěšná – v několika případech zůstala v budkách opuštěná vejce anebo se stala mláďata sov kořistí kun skalních. Přesto vyvedli dravci a sovy v kontrolovaných budkách více než 200 mláďat. Přispěla k tomu i skutečnost, že nárůst populace hrabošů omezilo na jaře chladné a mokré počasí.

Nenastala tak situace, kdy by byly na ochranu polních kultur plošně aplikovány rodenticidy. Otrávení hlodavci by se v určité míře stali potravou dospělých predátorů i jejich mláďat, což by vedlo k druhotným otravám. Aplikace jedů proti hlodavcům tak paradoxně v dlouhodobějším horizontu naopak populaci hlodavců pomáhá tím, že je zbavuje jejich přirozených nepřátel.

Autor: red Zdroj a foto: Český svaz ochránců přírody