Na Českomoravské vrchovině se pohybuje vlk z Polska. Hledá si družku a nové teritorium

Ilustrační snímek

Vlk, kterého výzkumníci polské organizace SAVE – Wildlife Conservation Fund vloni na jaře v Polsku odchytili a opatřili telemetrickým obojkem, se opět pohybuje v oblasti Českomoravské vrchoviny. Vyplývá to z výsledků telemetrického sledování i pozorování v terénu. V poslední době se zde objevil již podruhé. 

„To, že se tento vlk přesunuje na tak velké vzdálenosti – v posledních měsících se přesunul dvakrát od Králického Sněžníku na Vysočinu – dokládá, že pravděpodobně hledá družku a nové teritorium. Na Vysočině má k dispozici dostatek vhodné potravy, kterou jsou především srnci, jeleni či prasata divoká, vysvětluje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

„Během skoro čtyř měsíců pohybu telemetricky sledovaného vlka původem z Polska jsme s našimi dobrovolníky a spolupracovníky ověřovali desítky míst jeho častějšího zdržování a našli zbytky po konzumaci zhruba desítky srnců. Vlk se pohyboval na území šesti krajů včetně okraje Prahy a poznal tak značnou část naší krajiny. Přestože se pohyboval i v poměrně obydlených místech, jeho pozorování lidmi byla vzácná, přemisťoval se především v noci a lovil nejdostupnější divoce žijící kopytníky,“ uvedl Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy Hnutí DUHA, který se věnuje sledování interakcí mezi lidmi a vlky v rámci nového multidisciplinárního projektu LIFE WILD WOLF.

Vlk zatím nezpůsobil žádné škody

„Nemáme hlášeny žádné škody na hospodářských zvířatech, přesto ale chovatelům doporučujeme, aby svá stáda preventivně zabezpečili. Na to poskytuje stát dotace, nově je možné žádat o náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření v důsledku opakovaného výskytu vlka.Ta představuje částečnou kompenzaci zvýšených nákladů na jinou organizaci pastvy – tedy například plat pro pastevce, údržbu oplocení, náročnější manipulaci se stádem či péči o pastevecké psy. Chovatelé mají také nárok na náhradu škod v případě vlčího útoku. Víme, že přítomnost vlků znamená pro chovatele komplikace, právě proto jim stát podporu poskytuje. Pokud informaci o výskytu vlků dostaneme včas, můžeme chovatele v dané oblasti oslovit a navrhnout vhodná preventivní opatření,“   vysvětluje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Vlci putují na velké vzdálenosti a dokážou uběhnout až několik desítek kilometrů za noc – ať už při pohybu po svém teritoriu nebo při hledání nového. Naše kulturní krajina je hustě protkaná zástavbou a sítí silnic, které představují obtížně překonatelné bariéry. Přes dálnici D1 byly ve spolupráci AOPK ČR a Ředitelství silnic a dálnic vybudovány čtyři ekodukty, které živočichům slouží k překonání těchto bariér. Okolí některých ekoduktů však postihla kůrovcová kalamita a stromy jsou vykácené. To  využívání ekoduktů velkými savci dočasně komplikuje. 

Přečtěte si  Dynamický vývoj řeky takřka v přímém přenosu: Morava u Litovle změnila svůj tok

V oblasti Českomoravské vrchoviny se vlci objevují od roku 2016, jde však pouze o jednotlivá migrující zvířata. Více pozorování bylo hlášeno jižně od Telče  v roce 2019, ani zde se však vlci trvale neusídlili.  

Autor: red Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Foto: envato.com   

Doporučujeme


1 Comment

  1. Aspoň, že ZzM přiznávají, že vlk se přesunul na Českomoravskou vrchovinu do v zásadě slušně zalesněného a pro vlky přijatelného terénu, a ne na Vysočinu, jako se nám snaží podsouvat ostatní média. Je přece nesmyl, aby se vlk orientoval podle soudobého nesmyslného krajského zřízení. K čemu by mu tahle nesamosprávná samospráva Kraje Vysočina byla v lese platná 🙂

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*