Na Moravě škodí nový kůrovec, ohrožuje listnaté stromy

Kůra ořešáku černého se závrty kůrovce ořešákového

Nejen jehličnany, ale i listnaté druhy dřevin mají své kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobit jejich poškození. Patří mezi ně třeba kůrovec poškozující ořešáky. Nyní páchá lokální škody na jižní Moravě. Vědci z Mendelovy univerzity se snaží zjistit závažnost problému.

Na území Moravy se v nedávné době rozšířily některé druhy kůrovcovitých brouků, které mohou ohrozit listnaté stromy. Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví či štěpky. Byly zaznamenány škody na ořešáku černém i ořešáku královském. Odborníci z Mendelovy univerzity teď mapují jednotlivé druhy stromů, které tento druh kůrovce napadá. Zjišťují také, zda se problém týká i zdravých a neoslabených stromů.

Kůrovec ořešákový je brouk o velikosti asi dvou milimetrů, který na svém těle do požerků pod kůrou zanáší spory hub, které se pak rozrůstají v lýku obsazeného stromu. Vědci již zjistili, že invazivní druh kůrovce přenáší s vysokou pravděpodobností nový, dosud nepopsaný druh hub, který vytváří rozsáhlé nekrózy v lýku poškozené dřeviny.

„Projevuje se to hlubokým začernáním okolí požerků. Na povrchu na kůře se objevuje černý výtok v místě závrtu brouka. Zanesení této houby může způsobovat výrazné snížení zdravotního stavu stromu až jeho postupné odumření,” vysvětlil Otakar Holuša, entomolog z Mendelovy univerzity a předseda Moravského lesnického institutu.

 Požerek kůrovce ořešákového na odloupnuté kůře ořešáku černého

Další kůrovec může být velký problém

Cílem aktuálního výzkumu je popsání invazního potenciálu nového druhu kůrovce. Konkrétně chtějí vědci zjistit, zda napadá i zdravé, neoslabené stromy. Zabývají se také otázkou, zda je schopen osídlovat i další druhy listnatých dřevin jako je dub letní a dub zimní. „V obou případech jde o hospodářské dřeviny. Zjištění dalšího nepůvodního druhu kůrovce by znamenalo významné ohrožení těchto druhů stromů,” uvedl Holuša.

Celý úkol podle něj vyžaduje expertní posouzení odborníků z mnoha oblastí. Cílem je přijít s řešením, které lesníkům napomůže v orientaci jak s ořešákem černým nakládat v lesním provozu dál, na jakých stanovištích jej pěstovat, případně v jakých směsích s dalšími dřevinami jej zalesňovat a podobně.

Entomolog Holuša se pěstováním a využitím ořešáku černého v lesním hospodářství zabývá už skoro dekádu. Do těchto bádání patří logicky i studium chorob a hmyzu, který se na tomto druhu stromu vyskytuje. Invazi kůrovce ořešákového ve větší míře odhalil už výzkum z let 2015 a 2016. Konkrétně jde o oblast lužních lesů v okolí Lanžhotu a Vranovic, kde některé porosty ořešáku černého postupně chřadnou. Novinkou je zjištění o výskytu tohoto typu kůrovce i na ořešáku královském v oblasti Židlochovic a také v porostech ořešáku černého v Hornomoravském úvalu.

Přečtěte si  V Javoříčských jeskyních napočítali rekordní počet zimujících netopýrů

Kůrovec ořešákový pochází z oblasti jižního úpatí Himalájí z Indie (oblast Kašmíru a Uttar Pradeš) a Nepálu, kde jsou jeho živnou dřevinou ořešák královský a jeřáb chlupatý. V roce 1975 bylo zjištěno jeho zavlečení do Francie, v roce 1980 pak do Švýcarska. První nález na území České republiky pochází z roku 2009, kdy entomologové ulovili jednoho jedince u Pavlova na jižní Moravě. Zavlečení do Evropy pravděpodobně souvisí s dovozem nezpracovaného dříví či jiného sortimentu, v kterém tito malí brouci přečkali transport.

Zdroj: Mendelova univerzita, foto: Otakar Holuša

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*