
Nejen jehličnany, ale i listnaté druhy dřevin mají své kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobit jejich poškození. Patří mezi ně třeba kůrovec poškozující ořešáky. Nyní páchá lokální škody na jižní Moravě. Vědci z Mendelovy univerzity se snaží zjistit závažnost problému.
Na území Moravy se v nedávné době rozšířily některé druhy kůrovcovitých brouků, které mohou ohrozit listnaté stromy. Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví či štěpky. Byly zaznamenány škody na ořešáku černém i ořešáku královském. Odborníci z Mendelovy univerzity teď mapují jednotlivé druhy stromů, které tento druh kůrovce napadá. Zjišťují také, zda se problém týká i zdravých a neoslabených stromů.
Kůrovec ořešákový je brouk o velikosti asi dvou milimetrů, který na svém těle do požerků pod kůrou zanáší spory hub, které se pak rozrůstají v lýku obsazeného stromu. Vědci již zjistili, že invazivní druh kůrovce přenáší s vysokou pravděpodobností nový, dosud nepopsaný druh hub, který vytváří rozsáhlé nekrózy v lýku poškozené dřeviny.
„Projevuje se to hlubokým začernáním okolí požerků. Na povrchu na kůře se objevuje černý výtok v místě závrtu brouka. Zanesení této houby může způsobovat výrazné snížení zdravotního stavu stromu až jeho postupné odumření,” vysvětlil Otakar Holuša, entomolog z Mendelovy univerzity a předseda Moravského lesnického institutu.

Další kůrovec může být velký problém
Cílem aktuálního výzkumu je popsání invazního potenciálu nového druhu kůrovce. Konkrétně chtějí vědci zjistit, zda napadá i zdravé, neoslabené stromy. Zabývají se také otázkou, zda je schopen osídlovat i další druhy listnatých dřevin jako je dub letní a dub zimní. „V obou případech jde o hospodářské dřeviny. Zjištění dalšího nepůvodního druhu kůrovce by znamenalo významné ohrožení těchto druhů stromů,” uvedl Holuša.
Celý úkol podle něj vyžaduje expertní posouzení odborníků z mnoha oblastí. Cílem je přijít s řešením, které lesníkům napomůže v orientaci jak s ořešákem černým nakládat v lesním provozu dál, na jakých stanovištích jej pěstovat, případně v jakých směsích s dalšími dřevinami jej zalesňovat a podobně.
Entomolog Holuša se pěstováním a využitím ořešáku černého v lesním hospodářství zabývá už skoro dekádu. Do těchto bádání patří logicky i studium chorob a hmyzu, který se na tomto druhu stromu vyskytuje. Invazi kůrovce ořešákového ve větší míře odhalil už výzkum z let 2015 a 2016. Konkrétně jde o oblast lužních lesů v okolí Lanžhotu a Vranovic, kde některé porosty ořešáku černého postupně chřadnou. Novinkou je zjištění o výskytu tohoto typu kůrovce i na ořešáku královském v oblasti Židlochovic a také v porostech ořešáku černého v Hornomoravském úvalu.
Kůrovec ořešákový pochází z oblasti jižního úpatí Himalájí z Indie (oblast Kašmíru a Uttar Pradeš) a Nepálu, kde jsou jeho živnou dřevinou ořešák královský a jeřáb chlupatý. V roce 1975 bylo zjištěno jeho zavlečení do Francie, v roce 1980 pak do Švýcarska. První nález na území České republiky pochází z roku 2009, kdy entomologové ulovili jednoho jedince u Pavlova na jižní Moravě. Zavlečení do Evropy pravděpodobně souvisí s dovozem nezpracovaného dříví či jiného sortimentu, v kterém tito malí brouci přečkali transport.
Zdroj: Mendelova univerzita, foto: Otakar Holuša
Buďte první kdo přidá komentář