Naše lesy přestávají být plícemi republiky, varuje odborník. Rozpadají se

Lesy jsou často označovány za zelené plíce planety. Dokážou totiž vázat atmosférický uhlík. Lesy na území České republiky ale tuto roli přestávají plnit. Kvůli rozpadu lesů a zintenzivnění těžby se staly naopak producentem oxidu uhličitého, upozornil dendrolog Martin Valtera z Mendelovy univerzity.

Od roku 2018 dochází k rozsáhlému rozpadu lesů na území ČR. Dotýká se to i dosavadního lesního hospodářství, které se do značné míry opíralo o holosečné pěstování monokultur zejména smrku. „Navzdory zaběhnutým poučkám a názorům o tom, že kůrovcem jsou ohroženy spíše starší porosty v mýtním věku, poslední kůrovcová kalamita dopadla v podstatě na všechny věkové třídy, snad s výjimkou nejmladších porostů do 20 let,” popsal situaci Valtera.

Výsledkem jsou tisíce hektarů kalamitních holin, které bude problematické zalesnit. Na odlesněných plochách navíc panují špatné klimatické podmínky. Dalším problémem je například nedostatek vhodného sadebního materiálu, což nezřídka vede k opětovné výsadbě smrku na ekologicky nevhodných stanovištích. „Tyto rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy následně vyplavovat do vodních toků,” vysvětlil odborník.

Evropské lesy v důsledku klimatické změny vážou atmosférický uhlík intenzivněji, než dříve. Co ale tento trend přebíjí, je rozpad porostů a intenzivní těžba. Uhlík se tak uvolňuje do atmosféry a způsobuje další globální oteplování. „Přitom nadzemní biomasa představuje sotva polovinu uhlíku uloženého v lesích, druhá polovina je v lesní půdě,” upozornil Valtera.

Holina po kůrovcové těžbě v Jeseníkách

Vědci navrhnou řešení

Vzhledem k tomu, že tento kalamitní vývoj je v posledních letech v tuzemském prostředí zcela bezprecedentní, budou odborníci zkoumat změny v lesních půdách na kalamitních holinách. „Konkrétně nás zajímá uhlík, který se může ve zvýšené míře uvolňovat z půdy a to po dobu, než dojde k jejímu zakrytí následnou vegetací, ať už díky samovolné sukcesi, umělému zalesnění anebo kombinací obojího,” upřesnil Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Vědci budou situaci modelovat i v souvislosti s předpokládanými změnami druhové skladby nových lesů a jejich působením na půdu. “Z pohledu dopadů změn půdního prostředí na vodní hospodářství posoudí zejména rizika ztráty živin a uvolňování potenciálně rizikových prvků z lesních půd do povrchových vod. Výsledkem bude návrh hospodářských postupů pro podporu vázání uhlíku a dalších funkcı́ půd na kalamitních plochách,” dodal Novotný.

Přečtěte si  Úžasný objev: Archeologové našli bojovníka z 6. století u Nových Mlýnů, kostra je skvěle zachovaná

Zdroj: Mendelova Univerzita, foto: Lesy ČR

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*