Exteriér divadla Reduta na Zelném trhu v Brně projde brzy rekonstrukcí. Do začátku divadelní sezony je nutné restaurovat vstupní portály. Obnovu nejstarší budovy ve střední Evropě podpoří finance z města, schválili brněnští radní.
Vedení města poskytlo Národnímu divadlu Brno, pod nějž Reduta patří, příspěvek ve výši přesahující 400 tisíc korun. Během června o ní ještě musí rozhodnout zastupitelé.
„Dohodli jsme se, že pokud v rozpočtu Odboru památkové péče Magistrátu města Brna zůstanou finanční prostředky, záměr podpoříme. Doporučila to i příslušná pracovní skupina. Rádi bychom, aby o příspěvku rozhodlo zastupitelstvo co nejdřív, aby byla divadelní budova včas připravena na novou sezonu,“ upřesnil radní pro kulturu Marek Fišer.
Nejstarší divadelní budova a oceňovaná scéna
Brněnská Reduta je v písemných pramenech zmiňována již k roku 1608, považuje se proto za nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě. Brněnští radní koupili okolo roku 1600 zchátralý Lichtenštejnský palác a zřídilo zde “Novou tavernu”, později byl přikoupen vedlejší dům. Budovy původně sloužily jako místo pro ubytování vzácných hostů.
Občasné divadelní produkce se zde konaly zřejmě už od 60. let 17. století. V roce 1733 pak došlo vystavění vlastních divadelních prostor. Objekt posléze prošel řadou přestaveb, přičemž si zachoval svůj barokní charakter. V roce 1993 byla Reduta kvůli havarijnímu stavu uzavřena a otevřena až v roce 2005 po rozsáhlé rekonstrukci, která skloubila historické prvky s moderním provozem divadla.
Pod vedením Štědroně, Dory Viceníkové a Jana Mikuláška se Reduta stala jednou z nejoceňovanějších divadelních scén na Moravě. V divadle v roce 1767 koncertoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart. Na jeho počest proto stojí před budovou socha upomínající na slavné vystoupení, Mozartovo jméno nese také jeden z divadelních sálů.
Zdroj a foto: město Brno, NdB
Jak se někde píše o tzv. “střední Evropě”, mělo by se raději vymezovat, jaké území vlastně zahrnuje. Obvykle prý do ní spadá Německo, Slezsko, Polsko, Čechy, Morava, dnešní Slovensko, Lichtenštejnsko, dnešní Rakousko a dnešní Maďarsko, ale jindy zahrnuje i Švýcarsko a dnešní Slovinsko. Lze tedy věřit, že nikde ve vyjmenovaných zemích (nebo spolcích zemí) nemají starší divadelní budovu, jako je Reduta v Brně? Je to dobře nebo špatně? Všude jinde tedy stavěli nová a nová divadla, jen v bývalém moravském zemském hlavním městě chybí tradičně prostředky na všechno, a tak se jen za mizerných 400 tisíc Kč (neuvěřitelné, ani ne 15 a půl tisíce Euro) přelakovávají u stařičkých budov vstupní portály…