Nevím, jestli to bylo férové, říká o svém konci v Líšni Krška. Měl nabídku i z Rakouska

David Krška byl řadu let oporou fotbalové Líšně, toto spojení ale před pár dny skončilo. A ne v nejlepší atmosféře…

Sedmadvacetiletý Krška strávil v Líšni kus svého fotbalového života. V klubu byl dokonce kapitánem a dovedl ho k postupu do druhé ligy, teď už je ale hráčem Vyškova. „Věřím, že oplatím realizačnímu týmu a vedení zájem, který o mě projevili,“ řekl pro zpravyzmoravy.cz.

V Líšni vám končila smlouva. Měl jste v klubu možnost pokračovat, nebo bylo hned jasno, že odejdete?

Nabídku smlouvy jsem dostal na začátku zimní přípravy, tu jsem ale nechtěl podepsat. Ke konci soutěže, kdy jsem se chtěl bavit o prodloužení, nebo jestli si mám hledat něco nového, mi bylo sděleno, že se mnou trenér Valachovič nepočítá. Když jsem za ním šel, tak mi to vyvrátil s tím, že to není pravda, jenže za měsíc mi bylo řečeno, že se mnou nepočítají. Nevím, jestli to bylo z jejich strany férové jednání, když jsem tam strávil osm sezon.

Co vás na zaujalo na nabídce Vyškova?

Hlavně to, že o mě má zájem trenér a vedení. To pro mě bylo hlavní.

Měl jste i jiné nabídky?

Bavili jsme se s manažerem, jestli by bylo něco z druhé ligy, ale nepadlo nic konkrétního. Poté byla nabídka ze třetí rakouské ligy, ale to jsem nechtěl.

Zatímco s Líšní jste se rvali o postup do baráže, cílem Vyškova bude záchrana. Jste na to připravený?

Když se mi ozval Vyškov, nechal jsem si den na rozmyšlenou. Ale pro mě bylo hlavní jednání, které bylo narovinu. A taky zájem, který o mě byl. To rozhodlo. Každý zapas budeme chtít vyhrát, a pokud se budeme rvát o záchranu, tak uděláme vše proto, abychom to zvládli.

Ve Vyškově už jste na podzim hostoval, všechno ale ovlivnila vaše červená karta…

Mé hostování ovlivnila hlavně zlomenina nártní kosti, kterou jsem si přivodil na jednom z tréninků…

Jak se těšíte na atmosféru drnovického stadionu?

Stadion má svou atmosféru. Když přijdou lidi, je to krásné.

S Líšní jste vybojoval historický postu do druhé ligy, tehdy jste dal jedenáct gólů. Je to období, na které vzpomínáte nejradši?

Na krásné okamžiky se vzpomíná s úsměvem. Postup byl super, ale největší zážitky mám ze sezony, kdy jsme se zachránili. To byla super kabina a všichni neskutečné drželi za jeden provaz.

Z Líšně jste si odskočil do Zbrojovky, které jste pomohl vybojovat ligu. Mrzelo vás, že jste si ji potom nezahrál?

Jsem rád, že jsem byl součástí týmu, který postoupil do ligy, je to vlastně můj největší úspěch. Samozřejmě mě to mrzelo, ale trenér Machálek mi řekl, že ne ligu nemám a že bych nedostával prostor na hřišti. Proto jsem zvolil variantu návratu se do Líšně, pan Hladiš byl moc rád a vstřícný, za což mu moc děkuji.

Návrat už asi ale nebyl takový, jaký jste si přál, že?

Bohužel mě potkala zlomenina a operace, která se táhla od konce září až do konce ledna, což pro mě bylo psychicky dost náročné. Ale kluci v kabině mě hodně podrželi, což bylo moc příjemné.

Už jste po zranění fit? Věříte, že ve Vyškově zase navážete na dřívější formu a pohodu?

Doufám, že jsem si všechna zranění vytrpět a budu moct odehrát sezonu bez zdravotních problémů. A tím pádem být i přínosem pro klub a kluky v kabině. Nikdy jsem moc na frázi

Autor: resp Foto: SK Líšeň