Od netopýrů z Moravského krasu koronavirus opravdu nedostanete, uklidňují jeskyňáři

Zástupci Správy jeskyní ČR zareagovali na množící se obavy z přenosu koronaviru kvůli kontaktu s tuzemskými netopýry. V tiskové zprávě vylučují, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Pouze doporučují netopýry nejíst. Lidé se proto nemusí bát navštívit naše jeskyně, třeba ty v Moravském krasu.

Našich netopýrů se bát opravdu nemusíte

Epidemie koronaviru obrátila pozornost veřejnosti k rizikům spojených s netopýry, kteří představují jednu z výchozích hostitelských skupin těchto virů. “S ohledem na poněkud zmatečné mediální informace o tomto předmětu, a narůstající obavy veřejnosti z kontaktu s netopýry, pokládáme za potřebné k tomuto tématu připojit několik vysvětlujících poznámek,” píší na úvod své zprávy jeskyňáři.

Jeskyňáři zdůraznili, že o souvislostech mezi koronaviry a netopýry je dnes lidstvo díky moderní technologii genomické analýzy a rozsáhlým celosvětovým šetřením informováno velmi podrobně. Za posledních 15 let bylo této problematice věnováno téměř 11 000 studií, jen od počátku tohoto roku se objevilo na 120 vědeckých prací.

Viry jsou přirozenou součástí světa

Interakce s viry jsou neodmyslitelnou součástí života lidí, upozorňují jeskyňáři. V lidském genomu jsou přítomny pozůstatky infekcí, s nimiž bojovali už naši předkové. Během milionů let společné historie byly tyto takzvané symbiontní viry zbaveny svých nebezpečných komponent a svým hostitelům nijak neškodí.

Tak je tomu i s koronaviry, skupinou, která provází netopýry od počátků existence tohoto řádu před 50 miliony let. Jejich kultivačním prostředím jsou tropické jeskyně, kde v podmínkách absolutní vlhkosti a vysoké teploty žíjí statisícové kolonie netopýrů. Jedině zde, zhruba u 6 % místních obyvatel, kteří pravidelně tato místa navštěvují, byly prokázány přímé infekce netopýřími koronaviry, ve všech případě ovšem bez jakýchkoliv zdravotních dopadů. Netopýří koronaviry člověku zjevně neškodí.

Fatální epidemie lidských koronavirů mají tedy jiné pozadí, rozvádí problematiku jeskyňáři. Důležitým momentem je již fakt, že přímým zdrojem infekce nebyli netopýři, ale jiní přenašeči. Jak se do nich netopýří koronaviry dostaly, je dosud velmi nejasné, na počátku přenosu zřejmě konzumací netopýrů. V případě SARS v letech 2000-2003 (8000 infikovaných osob 10 % smrtnosti) šlo o cibetkovité šelmy, v případě středomořské epidemie MERS v roce 2012 (1300 infikovaných, smrtnost 30 %) o velbloudy, u dnešního viru Wu-chan, 2019-CoV ukazují dostupná data na hady bungara a kobru.

U posledního případu koronaviru je důležitá odlišná struktura, která obsahuje dva geny ORF 3b a ORF 8 zprostředkující omezení antivirové obrany hostitele a aktivující sebevražedný program hostitelských buněk. Aktivizace těchto genů kooptací genového prostředí mezihostitelů byla velmi pravděpodobně hlavním zdrojem jejich nebezpečnosti.

Dobrá rada na závěr: netopýry nejezte

U alfakoronavirů, rozšířených u většiny vývojových linií netopýrů, oba geny zcela chybí, u tropických nositelů betakoronavirů (zejména pavrápenci a vrápenci) jsou přítomny pouze v redukované neaktivní formě. U evropských netopýrů (včetně vrápenců) klíčový gen ORF 8 zcela chybí, kontaktů s našimi netopýry se proto rozhodně lidé nemusí bát, uzavírají představitelé Správy jeskyň ČR. Lidem pouze doporučují, aby netopýry nejedli.

Zdroj: Správa jeskyň ČR, foto: