Od symbolu rozdělení k příkladu spolupráce. Národní park Podyjí slaví 30 let

Letos v březnu uplynulo 30 let od vyhlášení jediného národního parku na území Moravy. Podyjí se za tu dobu nepřehlédnutelně změnilo. Jehličnaté lesy postupně střídají listnáče. Na obnovených vřesovištích se pasou ovce i koně. Železnou oponu nahradily přeshraniční projekty.

„V lese přistupujeme ke změnám jeho druhového složení systematicky a dlouhodobě. Výrazně se snížilo zastoupení jehličnanů, prostor dostávají ty druhy listnáčů, které jsou zde domácí dřevinou,“ sdělil u příležitosti významného jubilea ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Zatímco v roce 1992 zde rostlo přes 41 % jehličnanů, dnes je na území Podyjí 94 % přirozenějších listnáčů. Správa parku se také dlouhodobě snaží lesy i krajinu zbavit nepůvodních druhů dřevin i rostlin. „Eliminují se například trnovník akát nebo expansivní pajasany či v blízkosti řeky rostoucí netýkavky žláznaté,“ vysvětluje Rothröckl.

Z lesů podle něj přestaly mizet staré a popadané stromy. Výrazně vzrost objem odumřelého dřeva ponechaného v porostech. “Na téměř polovině území tak nyní dostávají přednost přirozené procesy před zásahy člověka,“ dodává ředitel národního parku.

Do Podyjí se vrací tradiční hospodaření

V udržování přírodní pestrosti Podyjí ale člověk hraje nezanedbatelnou úlohu. Správa parku se proto snaží o návrat tradiční pastvy na vřesoviště a další území bez lesů. Ročně je tak vypaseno zhruba 150 hektarů vřesovišť a dalších ploch, pravidelně se sečou údolní louky. Od roku 2018 se na dvou místech pasou i exmoorští poníci. Pomáhají tak například s péčí o areál bývalé vojenské střelnice u Mašovic. V posledních letech započala i obnova historických pařezin. „Výsledkem takové aktivní péče je stabilní prostředí pro výskyt mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, především hmyzu,“ upozorňuje Rothröckl.

Správa parku pečuje i o kulturní krajinu v ochranném pásmu. „Snažíme se vykupovat pozemky, které jsou hospodářsky nezajímavé, ale mají velkou ekologickou hodnotu. Iniciujeme obnovu původních rozoraných cest a někdejších sadů. Svými projekty malých vodních nádrží přispíváme ke zlepšení vodního režimu v krajině a zároveň vytváříme vhodné biotopy pro obojživelníky,“ vypočítává ředitel.

Za dobu existence národního parku správci chráněného území opravili šest rybníků a vybudovali desítku tůní pro obojživelníky. Zatravnili 346 hektarů orné půdy a vysázeli přes 24 tisíc stromů a keřů ve volné krajině. Správa parku také vykoupila na tisíc hektarů ekologicky hodnotných pozemků.

„Neopominutelnou v naší práci je i péče o zachování rázu krajiny a zdejších malebných sídel i o historické památky. Tomu napomáhají dobré vztahy s místními komunitami,” dodává Rothröckl s tím, že správa parku obnovila a zachránila osm památkových objektů v majetku státu.

Přibyly značené stezky i programy pro děti

Změnila se i infrastruktura pro turisty. Zatímco před rokem 1989 se lidé mohli vydat jen na dva krátké okruhy nedaleko Znojma, dnes na zájemce čekají desítky kilometrů značených turistických a cyklistických stezek i tras pro jezdce na koních. Lidé mohou také přímo v terénu získávat informace z řady infopanelů. Vzdělávací programy pro školy a školky navštívilo přes 45 tisíc dětí. Správa parku uspořádala přes 400 populárních komentovaných vycházek pro veřejnost.

Srdcem národního parku protéká řeka Dyje. Zatímco v minulosti její režim určovaly jen potřeby výroby elektrické energie a řeka tak zažila stavy podobné malým povodním i několikrát za den, dnes už se průtoky více podobají přirozenému rytmu přírody. „Podařilo se nám s pochopením energetické firmy dohodnout takový režim v elektrárně přehrady ve Vranově nad Dyjí, že již nedochází k dramatickému kolísání denních průtoků v řece. To přineslo výrazné zlepšení v životě celého ekosystému řeky a jejího údolí,“ popisuje Rothröckl.

Symbol přeshraniční spolupráce

Intenzivní je rovněž přeshraniční spolupráce. Správa Národního parku Podyjí patří do sítě chráněných území sdružených ve federaci Europarc a je nositelem Evropského diplomu pro chráněná území Rady Evropy i Certifikátu přeshraniční spolupráce s partnerským Národním parkem Thayatal. Právě kooperace s rakouskými partnery se v posledních letech prohlubuje.

V době před koronavirovou pandemií se lidé mohli zapojit do řady přeshraničních exkurzí a akcí, fungovala i přeshraniční strážní služba. Obě správy národních parků navzdory omezením pokračují ve společných vědeckých studiích nebo na přípravě dokumentu, který by měl lépe definovat společné principy péče o území.

Národní park mění logo

Jedním z dárků, které Podyjí k výročí dostává, je nově upravené logo. Vychází z toho původního a jeho autorem je zoolog, cestovatel a výtvarník Jan Dungel, který zpracoval i původní značku. Správa parku ho postupně začíná používat od začátku března.

„V nové značce je čáp černý více symbolický a ve své letící siluetě méně realistický. Nové barvy, svěží zelená a blankytně modrá, nevyjadřují nic víc než podyjský lesní hvozd a vody řeky Dyje. Tvar kruhu i mezikruží s nápisem ‘Národní park Podyjí’ jsme záměrně zachovali,“ popisuje Rothröckl.

Čáp černý je chráněný ptačí druh, který v národních parcích Podyjí a Thayatal vzácně obývá málo přístupná místa v hlubokých lesích na obou stranách řeky. „Jeho letící silueta symbolizuje, že příroda nezná hranic a vlastně tak i podtrhuje dosavadní a budoucí spolupráci obou národních parků,“ dodal ředitel národního parku.

Národní park Podyjí byl vyhlášen k 20. březnu 1991. Je nejmenší ze čtyř národních parků v České republice a jediný na Moravě. Na rakouské straně hranice na něj od roku 2000 navazuje Národní park Thayatal.

Zdroj a foto: NP Podyjí