Od symbolu rozdělení k příkladu spolupráce. Národní park Podyjí slaví 30 let

Národní park Podyjí

Letos v březnu uplynulo 30 let od vyhlášení jediného národního parku na území Moravy. Podyjí se za tu dobu nepřehlédnutelně změnilo. Jehličnaté lesy postupně střídají listnáče. Na obnovených vřesovištích se pasou ovce i koně. Železnou oponu nahradily přeshraniční projekty.

„V lese přistupujeme ke změnám jeho druhového složení systematicky a dlouhodobě. Výrazně se snížilo zastoupení jehličnanů, prostor dostávají ty druhy listnáčů, které jsou zde domácí dřevinou,“ sdělil u příležitosti významného jubilea ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Zatímco v roce 1992 zde rostlo přes 41 % jehličnanů, dnes je na území Podyjí 94 % přirozenějších listnáčů. Správa parku se také dlouhodobě snaží lesy i krajinu zbavit nepůvodních druhů dřevin i rostlin. „Eliminují se například trnovník akát nebo expansivní pajasany či v blízkosti řeky rostoucí netýkavky žláznaté,“ vysvětluje Rothröckl.

Z lesů podle něj přestaly mizet staré a popadané stromy. Výrazně vzrost objem odumřelého dřeva ponechaného v porostech. “Na téměř polovině území tak nyní dostávají přednost přirozené procesy před zásahy člověka,“ dodává ředitel národního parku.

Do Podyjí se vrací tradiční hospodaření

V udržování přírodní pestrosti Podyjí ale člověk hraje nezanedbatelnou úlohu. Správa parku se proto snaží o návrat tradiční pastvy na vřesoviště a další území bez lesů. Ročně je tak vypaseno zhruba 150 hektarů vřesovišť a dalších ploch, pravidelně se sečou údolní louky. Od roku 2018 se na dvou místech pasou i exmoorští poníci. Pomáhají tak například s péčí o areál bývalé vojenské střelnice u Mašovic. V posledních letech započala i obnova historických pařezin. „Výsledkem takové aktivní péče je stabilní prostředí pro výskyt mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, především hmyzu,“ upozorňuje Rothröckl.

Správa parku pečuje i o kulturní krajinu v ochranném pásmu. „Snažíme se vykupovat pozemky, které jsou hospodářsky nezajímavé, ale mají velkou ekologickou hodnotu. Iniciujeme obnovu původních rozoraných cest a někdejších sadů. Svými projekty malých vodních nádrží přispíváme ke zlepšení vodního režimu v krajině a zároveň vytváříme vhodné biotopy pro obojživelníky,“ vypočítává ředitel.

Za dobu existence národního parku správci chráněného území opravili šest rybníků a vybudovali desítku tůní pro obojživelníky. Zatravnili 346 hektarů orné půdy a vysázeli přes 24 tisíc stromů a keřů ve volné krajině. Správa parku také vykoupila na tisíc hektarů ekologicky hodnotných pozemků.

„Neopominutelnou v naší práci je i péče o zachování rázu krajiny a zdejších malebných sídel i o historické památky. Tomu napomáhají dobré vztahy s místními komunitami,” dodává Rothröckl s tím, že správa parku obnovila a zachránila osm památkových objektů v majetku státu.

Přibyly značené stezky i programy pro děti

Změnila se i infrastruktura pro turisty. Zatímco před rokem 1989 se lidé mohli vydat jen na dva krátké okruhy nedaleko Znojma, dnes na zájemce čekají desítky kilometrů značených turistických a cyklistických stezek i tras pro jezdce na koních. Lidé mohou také přímo v terénu získávat informace z řady infopanelů. Vzdělávací programy pro školy a školky navštívilo přes 45 tisíc dětí. Správa parku uspořádala přes 400 populárních komentovaných vycházek pro veřejnost.

Přečtěte si  Extrémní sucho omezilo plavbu na Baťově kanálu, už podruhé

Srdcem národního parku protéká řeka Dyje. Zatímco v minulosti její režim určovaly jen potřeby výroby elektrické energie a řeka tak zažila stavy podobné malým povodním i několikrát za den, dnes už se průtoky více podobají přirozenému rytmu přírody. „Podařilo se nám s pochopením energetické firmy dohodnout takový režim v elektrárně přehrady ve Vranově nad Dyjí, že již nedochází k dramatickému kolísání denních průtoků v řece. To přineslo výrazné zlepšení v životě celého ekosystému řeky a jejího údolí,“ popisuje Rothröckl.

Symbol přeshraniční spolupráce

Intenzivní je rovněž přeshraniční spolupráce. Správa Národního parku Podyjí patří do sítě chráněných území sdružených ve federaci Europarc a je nositelem Evropského diplomu pro chráněná území Rady Evropy i Certifikátu přeshraniční spolupráce s partnerským Národním parkem Thayatal. Právě kooperace s rakouskými partnery se v posledních letech prohlubuje.

V době před koronavirovou pandemií se lidé mohli zapojit do řady přeshraničních exkurzí a akcí, fungovala i přeshraniční strážní služba. Obě správy národních parků navzdory omezením pokračují ve společných vědeckých studiích nebo na přípravě dokumentu, který by měl lépe definovat společné principy péče o území.

Národní park mění logo

Jedním z dárků, které Podyjí k výročí dostává, je nově upravené logo. Vychází z toho původního a jeho autorem je zoolog, cestovatel a výtvarník Jan Dungel, který zpracoval i původní značku. Správa parku ho postupně začíná používat od začátku března.

„V nové značce je čáp černý více symbolický a ve své letící siluetě méně realistický. Nové barvy, svěží zelená a blankytně modrá, nevyjadřují nic víc než podyjský lesní hvozd a vody řeky Dyje. Tvar kruhu i mezikruží s nápisem ‘Národní park Podyjí’ jsme záměrně zachovali,“ popisuje Rothröckl.

Čáp černý je chráněný ptačí druh, který v národních parcích Podyjí a Thayatal vzácně obývá málo přístupná místa v hlubokých lesích na obou stranách řeky. „Jeho letící silueta symbolizuje, že příroda nezná hranic a vlastně tak i podtrhuje dosavadní a budoucí spolupráci obou národních parků,“ dodal ředitel národního parku.

Nové logo Národního parku Podyjí

Národní park Podyjí byl vyhlášen k 20. březnu 1991. Je nejmenší ze čtyř národních parků v České republice a jediný na Moravě. Na rakouské straně hranice na něj od roku 2000 navazuje Národní park Thayatal.

Zdroj a foto: NP Podyjí

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*