Odborník: Únik kyanidu do Bečvy nezničí Hranický kras

Jedna z největších ekologických katastrof na Moravě nejspíš Hranický kras nezasáhne. Vývoj je ale nutné pozorně sledovat.

Výskyt kyanidů v Bečvě, který znamená jednu z největších ekologických havárií posledních let na Moravě, patrně negativně nezasáhne blízký Hranický kras s nejhlubší zatopenou propastí na světě, informovala Mendelova univerzita. Kras, stejně jako lázně Teplice nad Bečvou leží přibližně 20 až 30 km po proudu od pravděpodobného místa původu znečištění.

O ekologické katastrofě na řece Bečvě jsme naposledy psali v tomto článku.

Kyselku chrání vyšší poloha

„Zdejší minerální voda, místně nazývaná kyselka je specifický druh podzemní vody. Podstatné je, že její hladina se nachází o 60-100 cm výše, než je hladina v řece Bečvě. Přímé nebezpečí tedy zdejším kyselkám nehrozí. Výše se nachází nejen hladina kyselek ve vrtech, které lázně využívají pro léčebné účely, ale i v Hranické propasti a okolních jeskyních,” uvedl Milan Geršl z Mendelovy univerzity v Brně.

Kontaminace podzemního systému včetně minerálních vod v tomto případě nehrozí. Výše než samotná Bečva je v zasažené oblasti i hladina podzemních vod, která vyvěrá v nejnižších místech krajiny a teče do Bečvy.

Vývoj je třeba pozorně sledovat

Podle Geršla, který se jeskynním systémem v oblasti dlouhodobě zabývá, ale nejsou známá všechna místa, kde může docházet k zasakování vod do podzemí, ze kterých se následně kyselka vytváří.

„Některé ze zdrojových lokalit se pravděpodobně nacházejí i v řečišti řeky Bečvy. Podstatné, je že známe stáří zdejší kyselky i její složení. Z toho víme, že po zasáknutí bude povrchová voda v podzemí pobývat nejméně 30 až 50 let a bude ředěna a míchána dalšími vodami. Organické látky se v tomto prostředí rozkládají a postupně dochází k jejich degradaci. Pokud se tyto nepříjemné události nebudou opakovat příliš často, tak ke změně kvality nedojde,” uvedl vědec.

Podle něj chemické látky sorbují do říčních sedimentů. Tento proces je rychlejší, pokud řeka teče pomaleji, vliv má i množství organické hmoty v sedimentu. Sedimenty slouží jako substrát pro vodní rostliny, ty jsou pak potravou dalších živočichů a přímo v sedimentech nebo na nich celá řada živočichů žije.

„Proto bude důležitý také dlouhodobý monitoring dalších složek ekostému. To vše záleží na prokysličení vody, teplotě, proslunění, jejím pH, množství organické hmoty, přítomnosti jiných sloučenin a dalších parametrech,” dodal Geršl, podle kterého ale všechny reakce na kyanidy a jejich sloučeniny nelze do detailu předvídat.

Přečtěte si  Nemocnice ruší poslední covid oddělení, u sv. Anny pomáhají rehabilitace

Zdroj a foto: Mendlova univerzita


Inzerce:

Zadavatel: Moravské zemské hnutí Zpracovatel: Ariston PR

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*