Orli královští loni vyvedli rekordních devatenáct mláďat. Vzácným dravcům se na Moravě daří

Domácí populace orla královského se loni rozrostla o devatenáct mláďat. Je to nejvíc od roku 1998, kdy u nás tento vzácný dravec začal hnízdit. Zatímco v předcházejících sezónách hnízdili výhradně na jižní Moravě, v roce 2022 poprvé orli královští zahnízdili mimo tuto oblast, na střední Moravě a v jižních Čechách, což ukazuje na úspěšné osidlování nových území. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce vyrušuje při hnízdění anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí.

Orel královský (Aquila heliaca) patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Páry ve státech Evropské unie ornitologové počítají na pouhé stovky. Jejich počet ale díky ochranářskému úsilí pomalu narůstá. 

Druhové jméno královský získal podle dvoumetrového rozpětí křídel a díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. „Jde o původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil teprve v roce 1998 na Břeclavsku. Populace začala postupně narůstat a osidlovat další území na jihu Moravy. Loni jsme poprvé zaznamenali hnízdění mimo jih Moravy. Jeden pár zahnízdil na střední Moravě a jeden pár v jižních Čechách. Tato hnízdění sice nebyla úspěšná, pravděpodobně kvůli nedospělosti ptáků, ale  rozšiřování teritoria je dobrým příslibem do budoucna. Hnízdění v jižních Čechách bylo dokonce nejzápadnějším hnízděním v rámci celého světového areálu orlů královských,“ vysvětluje Horal.

Ornitologové mohou díky monitoringu identifikovat nové páry

Orli královští se ve většině případů vracejí hnízdit na své stálé teritorium. Díky podrobnému monitoringu ornitologové znají jednotlivé páry a jejich hnízdní okrsky a mohou tak odhalit případné změny ve složení páru nebo nové hnízdní páry. Kromě monitoringu získávají důležité informace o výskytu a pohybu některých orlů prostřednictvím sledovacího zařízení, GPS-GSM loggerů nepřesně zvaných vysílačky. Orli je většinou dostávají již jako mláďata na hnízdě. „Telemetrické sledování nám loni pomohlo k identifikaci dvou nových párů. Prvním z nich byl pár ze střední Moravy, ve kterém měla vysílačku dvouletá samice. Další nový pár zahnízdil na Brněnsku a informace jsme získali díky tříleté samici s vysílačkou,“ sděluje Horal.

V roce 2022 dostala vysílačku dvě mláďata z Brněnska, a to ve spolupráci Veterinární univerzity Brno a společnosti TB Raab. „Díky tomu víme, že aktuálně se jedno z mláďat nachází na významném zimovišti dravců na pomezí Maďarska, Rakouska a Slovenska. Druhé mládě uhynulo z neznámých příčin jako vzletné ještě před opuštěním širšího okolí hnízdiště,“ upřesňuje Horal.

Ne každé hnízdění končí úspěšně. „Orli jsou velmi citliví na rušení na hnízdišti, například při lesních pracích, kdy může dojít k opuštění snůšky. Vzhledem k podrobnému monitoringu ale víme, kde se orli nacházejí, a můžeme jim ve spolupráci s lesníky zajistit klid a ochranu. Loni z osmnácti zaznamenaných párů zahnízdilo, tedy sneslo alespoň jedno vejce, čtrnáct párů. Jedenácti párům se potom podařilo úspěšně vyvést devatenáct mláďat. Čtyři páry měly po jednom mláděti, šest párů po dvou mláďatech a jeden pár vyvedl dokonce tři mláďata,“ doplňuje Horal.

Na Soutoku opět zahnízdila osmadvacetiletá samice

Těžištěm výskytu orla královského u nás je oblast lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku. Hnízdí tu mladí i staří ptáci včetně osmadvacetileté rekordmanky. „Je potěšitelné, že v ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko, kde je orel královský jedním z předmětů ochrany, opět loni úspěšně hnízdila samice, která je ve věku 28 let druhým nejstarším známým orlem královským ve volné přírodě. O jejím věku víme díky tomu, že byla okroužkovaná jako mládě na východním Slovensku v okrese Trebišov. V ptačí oblasti Soutok-Tvrdonicko loni zahnízdilo rekordních pět párů. Vyvedly dohromady osm mláďat, tři páry po dvou a dva páry po jednom mláděti,“ říká Horal.

Dospělí orli královští zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci ale odlétají na jih. Pohlavní dospělosti dosahují zpravidla ve věku pěti až šesti let. Někteří se pokoušejí zahnízdit i dříve. Hrozbou pro všechny orly královské, ať už migrují nebo ne, jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. „Loni v srpnu byl na Hodonínsku nalezen rok starý orel královský s podezřením na otravu. Později zahynul v Záchranné stanici volně žijících živočichů Buchlovice. V listopadu byl na Brněnsku nalezen mrtvý orel královský pod nezabezpečeným sloupem elektrického vedení – zahynul po zásahu elektrickým proudem. Ztráta každého jednotlivého ptáka v takto malé populaci je významná. I proto je důležité chránit každý pár a považovat každé mládě za úspěch,“ vysvětluje Horal.

Přestože je orel královský jedním z nejvzácnějších dravců u nás, stále není zařazen mezi zvláště chráněné druhy

ČSO se s mezinárodními partnery účastní projektu PannonEagle Life, jehož hlavním cílem je  podpořit nárůst populace orlů královských v panonské oblasti pomocí snížení úhynů způsobených pronásledováním orlů člověkem. Na českém území funguje v rámci projektu psí jednotka ČSO, která v terénu vyhledává oběti ptačí kriminality, tedy nejčastěji otrávené dravce. Psovodka Klára Hlubocká a dva speciálně vycvičení psi preventivně navštěvují důležitá místa výskytu dravců, místa dřívějšího trávení a vyjíždějí na žádost policie či dalších institucí a také na ohlášení občanů.

Za rok 2022 ČSO zaznamenala 36 otrávených ptáků, z toho 26 dravců. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii přes sto případů, jejichž obětmi se stalo více než pět stovek zvířat. Za trávení divoce žijících ptáků byli v Česku pravomocně odsouzeni dva lidé. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři ze Strakonicka podmíněný trest 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za otrávení orlů mořských a krkavců velkých karbofuranem v roce 2019. V roce 2022 byl odsouzen chovatel drůbeže a holubů a myslivec z Břeclavska na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky za otrávení dvou luňáků červených a dalších živočichů karbofuranem v roce 2021.

Příručka Ptačí kriminalita volně ke stažení

Co dělat v terénu při podezření na trávení, zástřel, nelegální past… je podtitul nové příručky o ptačí kriminalitě. Příručka je určena všem milovníkům přírody, ornitologům, ale i lidem, kteří do přírody chodí za jiným účelem. S otráveným nebo zastřeleným dravcem se může setkat kdokoli, od pejskařů po skautské oddíly. Při své práci ji mohou využívat orgány činné v trestním řízení i pracovníci státní ochrany přírody nebo záchranných stanic. Příručka je ke stažení zde.

Autor: red Zdroj a foto: Česká společnost ornitologická