Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v tuzemských lesích, mezi nimi i odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Lesy se mění v důsledku kůrovcové kalamity a klimatické změny. Podle vědců může modřín pomoci například obnovou holin po kalamitě.
Modřín má podle vědců hned několik výhod. Rychle roste hlavně ve smíšených porostech, jejichž přednosti oproti monokulturám jsou evidentní v celé řadě oblastí, uvedl Jan Světlík z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, který se na výzkumu vedeném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti podílí.
„Modříny jsou díky svým vlastnostem vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči suchu. Zastoupení modřínu v tuzemských lesích se přitom pohybuje dlouhodobě kolem pouhých čtyř procent. V porovnání k ostatním dřevinám navíc nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin směsí,” vysvětlil Světlík, který na univerzitě vede Ústav ekologie lesa. Podle něj byla tato dřevina dosud spíše opomíjená, stálou pozornost věnují lesníci spíše lesům s buky, smrky, duby a borovicemi.
Nevyužitý potenciál
„Stále tedy existují porostní směsi, kterým dosud nebyla z pohledu jejich produkčního potenciálu, ekologických nároků či efektu smíšení věnována patřičná pozornost a sem patří i směsi s modřínem,” uvedl Světlík. Upozornil přitom, že modříny rychle tvoří biomasu a svou korunou propouští poměrně velké množství světla i srážek, což má velký význam v době klimatické změny. Díky této propustnosti dochází k podpoře celkové druhové rozmanitosti lesa. Vytvořená dřevní biomasa má navíc nadprůměrnou kvalitu a předpoklady pro různorodé využití.
Potenciální ekonomické přínosy projektu jsou podle Světlíka evidentní. Upozornil zároveň, že množství ekonomických benefitů se projeví až v dlouhém časovém horizontu, jak je to v lesnictví obvyklé vzhledem k dekádám, po které se les vyvíjí.
Množství modřínů v přírodě roste
Tuzemské lesy se výrazně mění, čemuž odpovídá měnící se podíly jednotlivých dřevin. Z hlediska výsadeb činil podíl listnáčů 51,3 % a poprvé převýšil jehličnany s 48,7 %. Přitom v předcházejících letech převažovaly jehličnany přibližně šedesátiprocentním podílem. Podíl smrku v umělé obnově je dnes okolo 30 %, ale ještě v roce 2015 byl jeho podíl 43 %.
Výsadby modřínu se za posledních deset let ztrojnásobily na dnešní podíl 2,8 %. Z listnatých dřevin má nejvyšší podíl buk, který měl téměř padesátiprocentní podíl mezi listnáči. „Z listnatých dřevin asi nejvýrazněji vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, jehož podíl se za posledních 10 let zvýšil o 40 % na současných 16,6 %,” popsal Světlík, který spolu s kolegy z Mendelovy univerzity bude řešit zejména otázky produkčního potenciálu modřínu ve směsích, účinného doletu semen a dynamiky růstu jeho přirozené obnovy.
Celý projekt vede Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Mendelova univerzita je spolu s Univerzitou Karlovou a Českou zemědělskou univerzitou spoluřešitelem. Celkové náklady projektu přesahují 19 milionů korun.
Zdroj: Mendelova univerzita, foto: Pikist
Buďte první kdo přidá komentář