Filmové počiny z prostředí Moravy v produkci České televize trpí jedním velkým neduhem. Týká se to bohužel i seriálu Četníci z Luhačovic. Podle řeči postav prostě nepoznáte, zda se nacházíte v nejnavštěvovanějších moravských lázních, nebo na pražské Malé Straně, všímá si v glose Jarek Kupka.
Luhačovice počátkem Československa, někdy po roce 1918. Děvče volá na četníky, vyšetřující nějaký trestný čin: „Nebuďte je, oni ještě spěj“. Nikdo se za děvčetem neotočí, nikdo se nediví, jaké to divné, dosud neslyšené slovo použilo. Spěj! V Luhačovicích, kde by v té době a možná ještě dnes děvče řeklo: „Nebuďte je, oni ještě spijú“.
Jsem vděčný divák televizních detektivek. Točí se hlavně v Praze a jejím okolí, což je pochopitelné, protože tam je i nejvíc televizních studií a dost herců. Tomu odpovídá i jazyk televizních hrdinů, kterým je české nářečí, takzvaná obecná čeština. Cejtí, mejlí se, koukaj nebo přemejšlej o tý a tý věci. Někdy mě to tahá za uši, ale už jsem si zvykl. Neočekávám ani, že by ze slušnosti k nečeským televizním divákům používali v dialozích spisovnou češtinu. Myslím, že tento jazyk někteří pražští herci ani neovládají.
Nepožaduji, aby pražští herci hráli v Brně brněnským nářečím, v Luhačovicích slováckým nářečím a na Valašsku valašským nářečím. To by ani nesvedli a znělo by to legračně. Postačila by mi spisovná čeština
Nepovedený import
Situace před televizní obrazovkou, alespoň u nás doma, se ale vyostří, když se tvůrci detektivek inovativně rozhodnou umístit jejich děj někam mimo Prahu nebo mimo Čechy. Nejlépe na Moravu, do Brna, do Luhačovic nebo na Valašsko. Přivezou k tomu pražské herce, to chápu, jsou dobří. Jenže ti buď neumí česky, nebo to tak mají napsáno ve scénáři a opět mnozí z nich cejtí, mejlí se, koukaj nebo přemejšlej o tý a tý věci.
Nepožaduji, aby pražští herci hráli v Brně brněnským nářečím, v Luhačovicích slováckým nářečím a na Valašsku valašským nářečím. To by ani nesvedli a znělo by to legračně. Postačila by mi spisovná čeština, kterou se zde všude na veřejnosti mluví. Když jsem ale uslyšel v Luhačovicích „Nebuďte je, oni ještě spěj“, nasupeně jsem odešel od obrazovky. Už bych se nemohl soustředit na rozplétání zápletky. Proč mi to dělají? Neměl bych chtít slevu na televizním poplatku, když mi takto brání ve sledování svého programu veřejnoprávní Česká televize?
Autor: Jaroslav Kupka, foto: Česká televize
Seriál s názvem Četníci z Luhačovic vznikl v roce 2017 v produkci České televize. Vypráví detektivní příběhy z moravského lázeňského města v roce 1919. U divácké obce nezaznamenal velký ohlas v porovnání s námětově srovnatelnými Četnickými humoreskami.
Prostor pro vás. Chcete publikovat své názory a komentáře na webu Zprávy z Moravy? Zašlete nám váš text v elektronické podobě na e-mail: redakce@zpravyzmoravy.cz.
No a ještě ke všemu tyhle “Kavčí Hory” občas angažují dokonce i dítka téměř nezpochybnitelných moravských herců, za nejznámější z žijících osobně považuji rody Donutilových a Polívkových, a jejich mladí se pak podle předepsaného prago-scénáře začnou taky mejlit, tydýtovat, otomovat a vypouštět ještě další a další anglo-americko-pražské “perly” 🙁
To je pak teprve “umělecký zážitek” na kvadrát.
Za časů Československa vznikly nedostižné televizní filmy “Slovácko sa nesúdí” (1975–1984, režie: Petr Tuček, předloha: Zdeněk Galuška, hrají: Jozef Króner, Oldřich Velen, …)
https://www.csfd.cz/film/154801-slovacko-sa-nesudi/prehled/
a
“Sváko Ragan” (1976, režie: Martin Ťapák, předloha: Elo Šándor, hrají: Jozef Króner, Hana Slivková, Michal Dočolomanský, Ivan Krajíček …).
https://www.csfd.cz/film/154801-slovacko-sa-nesudi/prehled/
U “Sváka Ragana” dnešní ČT uvádí “V západoslovenském dialektu”
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10249869400-svako-ragan/210381464150001/
– asi tomuto jazyku už dnešní diváci nerozumějí a potřebovali by titulky nebo simultánní překlad.
Autor uvadi, ze moravstinu by “prazsti” herci nesvedli. Dyz nechco’, nesvedo’. Sveho casu hanacko’ moravstinu svedli cesti herci Jaroslav Vojta ve filmu “Na Svatem Kopecku” a Vera Forbasova ve filmu “Devcatko z Venkova”. Svedli, bez problemu a dokonale, Daval sem na dobre’ pozor. Dyz se chce, de vsecko, Cejzli nechco’ a nechco’.
V Britanii, ale nejen v Britanii, rekl bych, ze v celem anglosaskem svete je automaticke, ze kdyz nekdo hraje postavu z Manchesteru tak mluvi s Manchesterskym prizvukem. To stejne kdy hraje Skota, Ira, Welshana, Americana, tak se minimalne snazi mluvit jejich prizvukem. American co hraje v Britskem serialu, mluvi prizvukem dane postavy. To je normalni standard. Serial Coronation Street co bezi uz od roku 1960 je z Manchesteru a mluvi se tam Manchestersky. To stejne jine porady z jinych mest Jordie Show, Take me out, serial Peaky Blinders z Birminghamu, Mel Gibson ve filmu Braveheart hraje Skota. Britove v Americkych filmech musi mluvit prizvukem postavy. To je normalni standard. U nas? Cisty centralusmus, amatérismus, ignoranstvi, otupelost arogance a nerespekt.
Morava potrebuje svoji nezavislou televizi. Ceska televize neni pro Moravu dost dobra. A jeste si to musi lide z Moravy co vlastni televizni pristroj povinne platit! To do nebe volajici drzost!
Morava potřebuje nejenom televizi , ale i rádio. Bohužel je to o penězích. Tato media jsou drahá a jejich provoz stojí opravdu hodně ( pokud to není internetová varianta ) . Je otázkou ,kde na to Morava za současné podfinancované/centralistické situace vezme. Tudiž Morava potřebuje peníze a ty získá pouze tehdy pokud vznikne místo centralizace zemská autonomie ,a to nejenom politická , ale i fiskální . Motáme se v začarovaném kruhu , k prosazení autonomie potřebujeme nutně vlastní media ,ale na ty nemáme bez fiskální autonomie – a tak pořád dokola nejenom v otázce medií , ale i ve všem ostatním na Moravě.
Tak snad presvedcit nejakeho oligarchu nebo skupinu oligarchu. Popripade presmerovat koncesionarske poplatky z Moravy na Moravu. Asi by to chtelo vice se bavit s podnikateli. Kolik by takova televize stala? Ne samozrejme televize s tvorbou serialu atd, ale predevsim televize zpravodajska.
Maďarské nezávislé Klubrádió, poté, co bylo odstřiženo od podstatné části inzerce a nebyla mu prodloužena licence na frekvence, tak se přesunulo na internet a je placené z větší části samotnými posluchači formou crowdfundingu. Někde se holt začít asi musí…
ano , já jsem pro čistě moravské internetové rádio , ale to má vždy omezený počet posluchačů a tím pádem i omezený fin. příjem z crowdfundingu. Moravanství je sice na vzestupu ( ještě se uvidí kolik lidí se přihlásilo k moravské národnosti ), ale nemůžeme vše financovat ze svého a daně posílat Praze . Nejvíce by nám pomohlo vydupat si celoplošnou moravskou TV a rádio placené z daní a koncesionářských poplatků – na zváženou zda nenastala doba pořádně si dupnout.
Máme jedno specializované internetové rádio na cimbálovou muziku (… výběr legendárních i současných především slováckých cimbálových muzik, zpěváků a lidových sborů okořeněný výlety do dalších koutů Moravy, Slovenska i nahrávkami ze vzácných hudebních archivů …)
https://www.radiojih.cz/o-radiu/radio-jih-cimbalka/
Stejně jako slovácký verbuňk by mohla být cimbálka zařazena na seznam nehmotného kulturního dědictví Unesco:
https://ich.unesco.org/en/lists?text=&country%5B%5D=00217&multinational=3&display1=inscriptionID#tabs
—
Regionální televize už nějaké jsou – například Televize Slovácko:
http://www.regionalnitelevize.cz/cz/2-regiony/13-zlinsky-kraj/34-slovacko.html
Ten problem je predevsim ve slabem reziserovi. Pokud znate jeho dalsi tvorbu tak zjistite ze toci podobne jako neslavne znamy reziser “Ed Wood” ktery bere temer vse na prvni zaber aniz by resil kvalitu obsah scen. Funguje jako prumysl … toci na kvantitu. Tedy v dusledku vykony hercu jsou ciste na jejich osobni kvalite ci snaze pochopit scenar … zbytek proste papouskuje text jako v serialech typu “Ulice”. Takze to ze v Luhacovicich spodina obyvatel mluvi “prazsky” je uz banalita … to ze herec u tohoto rezisera hraje se stejnymi emocemi obraz kde vyznava lasku, provozuje sex, umira mu cela rodina ci vyhral milion je beznym prikladem.